Vitamín D a vše co o něm víme

Nejvíce vitamínu D získáváme ze Slunce, což ale může omezovat několik věcí - opalovací krémy s ochranným faktorem nad 8, pokročilý věk, tmavší kožní pigment, bydliště v oblastech nad 40 stupňů severní šířky a také zimní období. Ke snížené hladině vitamínu D pak obecně inklinují kojenci, starší lidé a lidé v ústavní péči, osoby trpící obezitou a Afričané jakéhokoli věku.

Zdravotní přínos

Dostatečný příjem vitamínu D neboli kalciferolu je důležitý, protože tělu pomáhá

●  stimulovat imunitní systém (tvorba protilátek)

●  udržovat proces buněčného dělení a buněčné diferenciace

●  udržovat v krvi správnou hladinu vápníku a fosforu

●  vytvářet a obnovovat kostní hmotu

 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytující vědeckou oporu zákonodárcům potvrdil, že zastoupení vitamínu D ve stravě má jasný zdravotní přínos. Je důležitý pro

●  fungování imunitního systému a schopnosti těla potlačovat záněty

●  buněčné dělení

●  normální vývoj kostí a zubů u kojenců a malých dětí

●  udržení zdravých kostí a zubů v dospělosti

●  normální fungování svalů

●  snížení rizika zlomenin, zejména u starších 60 let; doporučuje se proto přijímat 20 µg vitamínu D denně

●  normální vstřebávání i využití vápníku (nutného pro obnovu kostí) a fosforu a udržení jejich dostatečné hladiny v krvi

Snižování rizika vzniku onemocnění

Poruchy kostí a kostní hmoty

Dostatečný příjem vitamínu D je v průběhu celého života spolu se cvičením a příjmem vápníku a hořčíku nezbytný pro stavbu i obnovu kostí a prevenci úbytku kostní hmoty. Studie ukazují, že malá hladina vitamínu D a nedostatečný pobyt na slunci (méně než dvacet minut denně) vedou ke vzniku osteoporózy, metabolické kostní choroby projevující se řídnutím kostí a následným zvýšeným rizikem zlomenin. Vitamín D tomu spolu s vápníkem zabraňuje. Má také pozitivní vliv na správné fungování svalů a jejich sílu. Kromě toho zabraňuje vzniku křivice a osteomalacie.

Rakovina

Laboratorní studie poukázaly na možné protirakovinné účinky. Klinické studie zaměřené na specifické druhy rakoviny (jako je například kolorektální karcinom) však zatím zcela jednoznačné nebyly - některé pozitivní vliv prokázaly, jiné ne.

Kromě toho se ovšem objevily studie populační naznačující pozitivní vliv vitaminu D na délku života u osob, které prodělaly rakovinu prsu, či efektivnost při léčbě rakoviny kůže. Tento výzkum je však stále v experimentálním stadiu.

Autoimunitní onemocnění

Výzkum poukazuje na to, že nedostatek vitamínu D může být spojen se zvýšeným rizikem vzniku autoimunitních onemocnění, kdy tělo napadá své vlastní buňky a orgány.

Jednoznačně pozitivně byl hodnocen účinek v prevenci a mírnění následků revmatoidní artritidy a osteoartritidy. Vysoké dávky vitamínu D u kojenců a dětí se také osvědčily jako prevence diabetu typu 1, při němž imunitní systém ničí buňky produkující inzulin.

Pravidelný pobyt na slunečním světle vás také může ochránit před roztroušenou sklerózou, nemoci způsobující, že tělo napadá vlastní mozek a míchu.

Kardiovaskulární onemocnění a vysoký krevní tlak

Klinické studie poukázaly na spojitost mezi nízkou hladinou vitamínu D a vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárními chorobami a zvýšeném riziku srdečního infarktu.

Jiné komplikace

Vitamín D také napomáhá prevenci takzvané sezónní afektivní poruchy, formy deprese objevující se v zimním období kvůli nedostatku slunečního světla a rovněž prevenci tuberkulózy.

Doporučené dávkování

Lékařské autority v EU a USA stanovily přiměřenou dávku vitamínu D na hodnotu mezi 10 až 15 μg denně pro dospělé. Pro starší osoby byla stanovena dávka vyšší, mezi 10 a 20 μg. Vědecká data však naznačují, že pro léčbu chronických onemocnění způsobených nedostatkem vitamínu D tyto dávky nepostačují.

Dlouhodobé vyhýbání se Slunci vede k menší syntéze vitamínu D v těle a to posléze k jeho závažnému nedostatku. Zdraví lidé pobývající pravidelně venku alespoň 30 až 45 minut týdně se ale nemusí bát, obvykle nemívají žádné problémy. V mírném pásu je to vzácné, nicméně dodatečný příjem vitamínu D se doporučuje během zimního období v oblastech nad 35 stupňů severní šířky. Pro starší lidi se doplňování vitamínu D doporučuje bez ohledu na oblast, kde žijí. V pokročilém věku má totiž kůže zmenšenou schopnost vitamín syntetizovat.

Optimální hladina v krvi byla stanovena na zhruba 30 ng na 1 ml. K jejímu dosažení pak musí dospělí i lidé v pokročilém věku přijmout alespoň 20 až 25 μg denně. Americká pediatrická akademie také nedávno zvýšila doporučenou dávku vitamínu D u kojenců, dětí a adolescentů na 10 μg denně. V Německu, Rakousku a Švýcarsku byla doporučená dávka zvýšena u kojenců do 11 měsíců věku na 10 μg denně a u dětí a dospělých na 20 μg denně.

Vitamín D ve světě

Výzkumy v několika zemích indikují sníženou hladinu vitamínu D u velké části populace. Nedávný výzkum v Německu poukázal na nedodržování doporučeného denního příjmu u 91% žen a 82% mužů. Studie v USA rovněž poukázaly na výrazný pokles v hladině vitamínu D v krvi během posledního desetiletí. Kromě toho je z mnoha měst po celém světě hlášena křivice, řídnutí kostí z těžkého nedostatku vitamínu D u dětí. Problémy mají také lidé s tmavou barvou kůže nebo tací, kteří si kůži halí z náboženských nebo kulturních důvodu.

Nedostatek

Zprávy z celého světa svědčí o tom, že nedostatek vitamínu D je široce rozšířený a lze jej proto považovat za zásadní zdravotní problém v globálním měřítku. Pokud tělo z vitamínu D nedostává vápník, začne ho brát z kostí. Výsledkem je samozřejmě úbytek kostní hmoty a následné zdravotní potíže, mnohdy velmi bolestivé.

V rozvojových zemích bývá rozšířená křivice způsobená těžkou podvýživou, v rozvinutých zemích osteoporóza, nenápadně se rozvíjející nemoc vznikající nedostatkem vitamínu D kvůli nevhodné stravě. Bývá obvykle diagnostikována až s prvními zlomeninami, což už je často pozdě.

Mezi skupiny vážně ohrožené nedostatkem D vitamínu patří:

●  kojenci (mateřské mléko mnoho vitamínu D neobsahuje)

●  předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní vahou

●  lidé pokročilého věku (snížená schopnost syntetizovat vitamín D ze slunečního světla)

●  lidé s chorobami ovlivňujícími játra a ledviny, lidé s poruchou vstřebávání tuků

●  lidé stravující se nevyváženě

●  alkoholici

●  lidé s nadváhou nebo lidé trpící obezitou (snížená schopnost produkovat vitamín D v kůži i jeho vstřebávání ve střevě)

●  Nadměrně fyzicky zatěžovaní jedinci

●  lidé trávící většinu času v uzavřených prostorech (nedostatek slunečního světla)

Zdroje vitamínu D

Hlavním zdrojem vitamínu D je Slunce, v potravě je ale spíše vzácný. Nejvíce se ho dá najít v oleji z rybích jater a mase slanovodních ryb jako jsou sardinky, sleď, losos a makrela. Vajíčka, maso, mléko a máslo vitamín D také obsahují, ale v malém množství. Dalším zdrojem vitamínu D jsou například žampiony. Zelenina jej téměř neobsahuje, ovoce a ořechy dokonce vůbec. Množství vitamínu D v mateřském mléce je pro potřeby kojenců nedostatečné.

Proto se jako vhodný a spolehlivý zdroj ukazují vitaminové suplementy. Zejména v zimním období, kdy se v kůži skoro žádný vitamín nevytváří. Jsou také vhodné pro lidi z rizikových skupin.

Bezpečnost

Předávkování vitamínem D může nastat jedině v případě, kdy denní dávka přesáhne 1250 μg denně, což je mnohonásobně nad doporučovanou hladinou. Hladina vitamínu D v krvi rovná nebo vyšší než 375 nmo/l vede k abnormálním hladinám vápníku v krvi, což může způsobit ledvinové kameny a kalcifikaci srdce nebo ledvin. Mezi příznaky intoxikace patří nevolnost, slabost, zácpa a podrážděnost.

Přípustná horní hranice příjmu vitamínu D pak byla u adolescentů a dospělých stanovena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin na 100 μg denně.

Předávkování při dlouhodobém vystavení slunečnímu světlu nastat nemůže, neboť tělo syntetizující mechanismy reguluje.

 

Autor článku: Tomáš Kouřil, Jiří Žižlavský