Filozofie

 /

Kalendář příspěvků
Prosinec 2015
Po Út St Čt So Ne
« Lis   Led »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Kodex aliance
  1. 1Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu, množství a chuť.
  4. 4Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6V kategorii produktů živočišného původu, upřednostňujeme produkty evropského původu, které obsahují suroviny vyráběné v souladu s evropskými normami.
  7. 7Upřednostňujeme privátní/nezávislé značky před korporátními značkami zaměřenými na mass-marketing.
  8. 8Upřednostňujeme takové značky/výrobce, kteří přispívají ke zvýšení kvality a čistoty životního prostředí.

Význam omega-3 mastných kyselin během těhotenství

Polynenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6 hrají významnou roli při vývoji nervové soustavy plodu a novorozence. Jelikož se jedná o esenciální mastné kyseliny, tělo si je neumí samo vytvořit a musí být přijímány z potravy, v případě plodu prostřednictvím potravy matky. Největší vliv má kyselina arachidonová (omega-6) a kyselina dokosahexaenová (omega-3). [1, 2]

Kyselina arachidonová je obsažena v lipidech buněčných membrán, působením enzymů z ní vznikají eikosanoidy (prostaglandiny a leukotrieny) a jejím zdrojem v potravě jsou především živočišné tuky. Nadměrný příjem této kyseliny je nevhodný s ohledem na možné prozánětlivé působení.

Kyselina dokosahexaenová (DHA) má naopak na organizmus velmi příznivé účinky, působí protizánětlivě a má prospěšný vliv na metabolismus tuků. Je také nezbytná pro správný vývoj mozku a sítnice od průběhu třetího trimestru až po 18 měsíců věku dítěte. Významnou roli hraje také kyselina eikosapentaneová (EPA), která je důležitá pro transplacentární přenos kyseliny dokosahexaenové a její správnou absorpci buňkami plodu.

Z výše uvedeného vyplývá, že by těhotné ženy (stejně jako zbytek populace) měly přijímat především omega-3 mastné kyseliny a minimalizovat příjem omega-6 mastných kyselin. Bohužel současný styl stravování vede spíše k nadměrnému příjmu omega-6 mastných kyselin, především kyseliny linolové, ze které se následně syntetizuje kyselina arachidonová. K pokrytí denního příjmu omega-6 mastných kyselin postačuje již jedna čajová lžička slunečnicového nebo kukuřičného oleje, mnoho lidí však tento příjem překračuje až dvacetinásobně. [3, 4] Naopak omega-3 mastných kyselin je ve stravě spíše nedostatek a poměr omega-6 : omega-3 dosahuje až hodnoty 25 : 1, přitom optimálně by se měl pohybovat v rozmezí od 1 : 1 po 3 : 1. [3]

Studie

Od počátku osmdesátých let minulého století se zvyšuje zájem vědců o vliv konzumace omega-3 mastných kyselin na průběh těhotenství. Dánští vědci v této době zjistili, že průměrná porodní hmotnost dětí na Faerských ostrovech je o 194 g vyšší a délka těhotenství o 4 dny delší než v Dánsku. [5] Strava žen z Faerských ostrovů obsahovala výrazně vyšší množství omega-3 a menší množství omega-6 mastných kyselin než strava žen v Dánsku. Na základě těchto poznatků pak usoudili, že zlepšení poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin o 20 % může vést k prodloužení těhotenství o 5,7 dní. [6]

Stejný vědecký tým podával ženám od 30. týdne těhotenství rybí olej (2,7 g omega-3, 920 mg DHA), olivový olej nebo doplněk nepodával vůbec. Těhotenství žen ze skupiny, která konzumovala rybí olej, bylo v průměru o 4 dny delší než u zbylých dvou skupin a porodní hmotnost dětí byla o 107 g vyšší oproti skupině konzumující olivový olej. [7]

V rámci norské studie byl ženám od 17. až 19. týdne těhotenství do tří měsíců po porodu podáván olej z tresčích jater (2632 mg omega-3, 1183 mg DHA) nebo kukuřičný olej. [8] U žen konzumujících olej z tresčích jater byl pozorován vyšší obsah omega-3 mastných kyselin v krevní plazmě a lepší poměr omega-3 : omega-6, díky čemuž docházelo i k lepšímu zásobení plodu omega-3 mastnými kyselinami, především DHA. O 4 roky později autoři zjistili, že děti žen ze skupiny, která konzumovala během těhotenství a kojení olej z tresčích jater, dosahovaly lepších výsledků v testech duševního vývoje. [9]

Podobné výsledky potvrdila i australská studie, v rámci níž byl podáván rybí olej (2,2 g DHA, 1,1 g EPA) nebo olivový olej. Děti žen ze skupiny konzumující rybí olej vykazovaly ve 2,5 letech lepší výsledky v testech koordinace očí a rukou než děti žen, které konzumovaly olej olivový. [9, 10]

Obecně tedy těhotné ženy potřebují přinejmenším stejný celkový příjem omega-3 mastných kyselin, jako běžná populace a větší množství kyseliny dokosahexaenové (DHA). [3, 11, 12] Ideálně by těhotné ženy měly konzumovat denně alespoň 300 mg DHA přičemž omega-3 mastné kyseliny by měly přijímat ze tří zdrojů: ryb a mořských plodů, rostlinných olejů (např. lněný nebo řepkový) a z doplňků obsahujících DHA (případně v kombinaci s EPA). Zároveň by měly minimalizovat příjem olejů s vysokým obsahem omega-6 mastných kyselin (např. řepkový nebo kukuřičný).

Reference:

1. Birch EE, Garfield S, Castaneda Y, et al. Visual acuity and cognitive outcomes at 4 years of age in a double-blind, randomized trial of long-chain polyunsaturated fatty acid-supplemented infant formula.Early Hum Dev. 2007;83:279–284.

2. Birch EE, Castaneda YS, Wheaton DH, et al. Visual maturation of term infants fed long-chain polyunsaturated fatty acid-supplemented or control formula for 12 mo.Am J Clin Nutr. 2005;81:871–879.

3. Kris-Etherton PM, Taylor DS, Yu-Poth S, et al. Polyunsaturated fatty acids in the food chain in the United States.Am J Clin Nutr. 2000;71:179S–188S.

4. Burdge G. α-Linolenic acid metabolism in men and women: nutritional and biological implications.Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2004;7:137–144.

5. Olsen SF, Hansen HS, Sorensen TI, et al. Intake of marine fat, rich in (n-3)-polyunsaturated fatty acids, may increase birthweight by prolonging gestation.  1986;2:367–369.

6. Olsen SF, Hansen HS, Sommer S, et al. Gestational age in relation to marine n-3 fatty acids in maternal erythrocytes: a study of women in the Faroe Islands and Denmark.Am J Obstet Gynecol. 1991;164:1203–1209.

7. Olsen SF, Sorensen JD, Secher NJ, et al. Randomised controlled trial of effect of fish-oil supplementation on pregnancy duration. 1992;339:1003–1007.

8. Helland IB, Saugstad OD, Smith L, et al. Similar effects on infants of n-3 and n-6 fatty acids supplementation to pregnant and lactating women. 2001;108:e82.

9. Helland IB, Smith L, Saarem K, et al. Maternal supplementation with very-long-chain n-3 fatty acids during pregnancy and lactation augments children’s IQ at 4 years of age. 2003;111:e39–e44.

10. Dunstan JA, Simmer K, Dixon G, et al. Cognitive assessment of children at age 2(1/2) years after maternal fish oil supplementation in pregnancy: a randomised controlled trial.Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed.2008;93:F45–F50.

11. Jensen CL.Effects of n-3 fatty acids during pregnancy and lactation. 2006;83:1452S–1457S.

12. Simopoulos ATP, Leaf A, Salem N. Essentiality of and recommended dietary intakes for omega-6 and omega-3 fatty acids.Ann Nutr Metab.1999;43:127–130.

13. Omega-3 Fatty Acid Supplementation During Pregnancy. NCBI. [online]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2621042/

 

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek