Proč se mít na pozoru před listerií v období těhotenství?

Co je Listeria monocytogenes

Jde o aerobní nesporulující grampozitivní bakterii ve tvaru tyčinky, objevenou u domácích zvířat v roce 1924. V témže roce získala označení Bacterium monocytogenes, později dostala jméno podle významného britského lékaře Josepha Listera (Listeria monocytogenes), zakladatele antiseptické chirurgie. Onemocnění způsobené listerií bylo v minulosti docela časté a projevovalo se různě. Na příklad v roce 1949 byla v Německu pozorována častá úmrtnost novorozenců. Tato nemoc byla popsána jako granulomatosis infantiseptica, protože způsobovala tvorbu granulomů v různých orgánech. Původcem onemocnění byl rod Listeria. O pár let později během 50. let minulého století se hromadný výskyt listeriózy objevil i v Československu.

Invazivita a odolnost bakterie

Listeria monocytogenes patří mezi odolné a poměrně agresivní bakterie. Jde o grampozitivní bakterii, což znamená, že její růst je v běžných podmínkách potlačován konkurenčními, gramnegativními mikroorganizmy. V případě vhodných podmínek se ale začne bakterie projevovat. Prostředí ji k tomu poskytují vysoce technologicky zpracované potraviny v obalech a potraviny skladované při chladírenských teplotách. Může se objevit také v mléce v případě, že dojnice trpěla mastitidou vemene. Kontaminace čerstvě nadojeného mléka bývá zřídkavá, ale i tak je vhodné jej převařit z důvodu přítomnosti jiných patogenů.

Kde se bakterie vyskytuje

Bakterie je celosvětově rozšířena. Vyskytuje se v trávicím traktu zvířat i člověka, najdeme ji na povrchu rostlin, v půdě i povrchových vodách. Velmi častá je na příklad v jatečních provozech. Běžně se množí v rozmezí teplot 5 – 45°C, dokonce je schopná růstu i při 0° C. Vysoké teploty ji po určitou dobu nevadí, přežije 60°C po dobu 30 minut nebo 73°C po dobu 2 minut. Snáší pH 5 – 10 a koncentraci soli do 10 %, což je také důvodem její přítomnosti v lahůdkářských výrobcích.

Přenos

Do potravin se může dostat tzv. křížovou kontaminací z jiných, nezpracovaných potravin. Do výrobního procesu může být zanesena i kontaminovanou vodou, kterou je např. zalévana zelenina na polích.

Projev onemocnění a rizikové skupiny

Rozvoj onemocnění je odvislý od citlivosti hostitele. Rizikovou skupinou pro vznik listeriózy jsou především těhotné ženy, novorozenci, malé děti, velmi staří lidé, lidé se závažným onemocněním jater a ledvin nebo lidé s oslabenou imunitou. Ta může být oslabena např. při transplantaci orgánů, při dlouhodobé léčbě kortikoidy, při onkologickém onemocnění a při diabetu.

Incidence a projevy onemocnění

Ve srovnání s ostatními alimentárními bakteriálními infekcemi je incidence listeriózy nízká. Ovšem, přítomnost onemocnění v těhotenství může mít fatální následky.

U osob s normálním imunitním systémem se infekce projevuje gastrointestinálními potížemi (horečka, zvracení, průjem). U oslabených jedinců se může jednat o tzv. invazivní listeriózu, projevující se jako atypické alimentární onemocnění (nepostihuje trávicí trakt, ale nervovou tkáň). Tyto případy velmi často končí smrtí infikovaného.

Listerióza v těhotenství

Onemocnění listeriózou v těhotenství může mít projevy jako chřipkové onemocnění. Projevy onemocnění se ukáží až po delší době od nakažení kontaminovanou potravinou. Inkubační doba se může pohybovat od týdnů až po měsíce. Příznaky podobné chřipce obvykle začnou náhlou horečkou, zimnicí, bolesti svalů, pocitem na zvracení. Pokud se onemocnění rozšíří do nervového systému, příznaky se mohou rozšířit o bolest hlavy, ztuhlost šíje, zmatenost, ztrátu rovnováhy a případně křeče. V takových případech je nutné vyhledat okamžitě lékaře.

Jestliže je těhotná infikovaná, dostává se Listeria do placenty, kde se velmi rychle replikuje a způsobuje zánětlivá ložiska a morfologické změny. U plodu se poté může projevit septikémie, což je jednoduše řečeno otrava krve. Může k tomu dojít polykáním či vdechováním infikované plodové vody. Listerióza v II. trimestru může skončit potracením plodu. V tomto případě se bakterie ještě nedostane do centrálního nervového systému plodu, ve III. trimestru se onemocnění u plodu projevuje hnisavým zánětem mozkových blan.

Jak probíhá léčení

V těhotenství se podávají antibiotika nebo směsi, které určí lékař. Ve většině případů a při včasném zahájení léčby antibiotika infekci úspěšně zabrání.

Rizikové potraviny

• Měkké zrající sýry pod mazem (Romadúr), plísňové sýry
• Chlazené paštiky, pomazánky vyrobené z tepelně neupraveného masa
• Chlazené uzené rybí výrobky (uzený losos)
• Syrové mléko
• Špatně omytá syrová zelenina (květák, brokolice)
• Majonézové saláty
• Potraviny Ready to eat (nakrájené ovoce v kelímku, zeleninový salát v kelímku)
• Syrové maso (tatarák, steak, sushi)

Co tedy jíst?

Pro těhotnou matku a vyvíjející se plod je na prvním místě pestrá strava s dostatkem hlavních živin (proteinů, sacharidů, lipidů), vitaminů a minerálních látek. Při manipulaci s potravinami je vhodné dodržovat určitá hygienická doporučení - viz níže. Běžně platí pravidlo: vybírat potraviny, které jsou pasterované nebo prošly tepelnou úpravou. Můžete si tedy dát tvrdé nebo polotvrdé sýry, dobře omyté ovoce a zeleninu.

Jak se chránit před onemocněním z potravin?

Výrobci a prodejci potravin jsou ze zákona povinni dodávat bezpečné potraviny. Někdy se ovšem může stát, že tato podmínka není splněna. Občas i my jako spotřebitelé můžeme nevhodnou manipulací zvýšit riziko infekce. Proto Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje následující opatření pro zmírnění vzniku rizika infekce:

• Udržujte čistotu: před i po použití toalety si důkladně myjte ruce. Dodržujte čistotu povrchů (kuchyňské linky, desek na krájení, hrnců, nožů). Chraňte potraviny před hlodavci a hmyzem.
• Oddělujte syrové potraviny od tepelně upravených: používejte uzavíratelné skleněné nebo plastové kontejnery na potraviny. Zabraňte odkapávání šťávy ze syrového masa na jiné potraviny. Pro krájení syrového masa mějte speciální podložku.
• Tepelná úprava pokrmů: minimálním požadavkem bezpečnosti je působení teploty 75°C  po dobu 5 minut nebo 70°C po dobu 10 minut. Rychlé tepelné úpravy rizikových potravin mohou být nebezpečné, protože teplota neprojde důkladně skrz potravinu (např. rychle orestované maso, volské oko)
• Rozmrazovaní: chladící a mrazící teploty patogenní mikroorganizmy nezabíjejí, avšak omezují nebo úplně zastavují jejich růst a množení. Nenechávejte rychle se kazící potraviny při pokojové teplotě, protože se při ní rychleji množí. Do lednice či mrazáku uskladněte zakoupené potraviny do 2 hod. Zmrazené potraviny rozmrazujte v ledničce, nikdy ne v místnosti. Při potřebě rychlého rozmrazení ponořte potravinu v obalu do chladné vody. V mikrovlnné troubě rozmrazujte maso jen pro účely následného vaření. Jednou rozmrazenou potravinu znovu nezamrazujte.
• Používejte nezávadnou vodu a suroviny: Pro přípravu, včetně mytí ovoce a zeleniny, používejte pitnou vodu z kontrolovaných zdrojů. Pokud máte vlastní studnu, ujistěte se, že je voda mikrobiologicky nezávadná. V případě nejasností vodu raději převařte.

Pohled nutriční terapeutky

Je jasné, že těhotné ženy nemohou být v době těhotenství izolovány od okolního světa, a ani by se kvůli strachu z ohrožení plodu neměly pouštět do radikálních změn ve výživě. Pro minimalizování rizika vzniku infekce stačí držet se výše uvedených pravidel. V mé praxi se ale velmi často setkávám s budoucími maminkami, které neví, co mohou konzumovat, aby neublížily dítěti.

Jak jsem uvedla výše, strava je v období těhotenství nesmírně důležitá a jakékoli dietní restrikce jsou naprosto nevhodné. V těhotenství se zvyšují nároky na veškeré živiny, protože jsou potřebné pro tvorbu a růst tkání plodu. V tomto období je důležité dbát nejen na kvalitu vybraných potravin, ale také na způsob manipulace či typ kulinářské úpravy. Pečlivější obezřetnost v kuchyni může snížit rizika alimentární infekce.

Autorka článku:

Mgr. Hana Holišová, nutriční terapeutka

Zdroje:

GÖRNER, Fridrich. a Ľubomír. VALÍK. Aplikovaná mikrobiológia požívatín: princípy mikrobiológie požívatín, potravinársky významné mikroorganizmy a ich skupiny, mikrobiológia potravinárskych výrob, ochorenia mikrobiálneho povodu, ktorých zárodky sú prenášané požívatinami. Bratislava: Malé centrum, 2004. ISBN 80-967064-9-7.

JEŽOVÁ, M., K. MŮČKOVÁ a P. KOUKALOVÁ. Listeria monocytogenes jako příčina spontanního abortu - popis tří případů. Česko-slovenská patologie. 2008, 44(3), 71-74.

KOMPRDA, Tomáš. Obecná hygiena potravin. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. ISBN 80-7157-757-X.

LAMMI-KEFFE, Carol J., Sarah C. COUCH a Elliot H. PHILIPSON. Handbook of Nutrition ang Pragnancy: Nutrition and Health. Totowa, New Jersey: Humana Press, 2008. ISBN 978-1-58829-834-8.

PEZDIRC, Kristina B. a Alexis H. JURE. Listeria monocytogenes and diet during pregnancy; balancing nutrient intake adequacy v. adverse pregnancy outcomes. Public Health Nutrition. 2012, 15(12), 2202-2209. DOI: 10.1017/S1368980012000717.

SZÚ LETÁK: ŠPELINA, Vladimír. Onemocnění z potravin: Alimentární nákazy. Státní zdravotnický Ústav Praha, 2007.