Kortizol

Kortizol - stresový hormon a vše o něm

Když se ve světě fitness populace řekne slovo kortizol, většinou si každý vybaví nikým nechtěné katabolické procesy, tedy ztrátu svalové hmoty a dokonce možnou akumulaci tuku. Kortizol je opravdu spíše hormon katabolický a jak víme, působí navíc i jako přímý antagonista inzulínu, který naopak podporuje anabolické reakce - tvorbu glykogenu, svalové hmoty a další.

Kortizol - stresový hormon a vše o něm

Nadměrná aktivace kortizolu totiž skutečně vede k rozkladu bílkovin (svalové hmoty). Při tom vznikají jednotlivé aminokyseliny, které jsou poté využity, kde jich je momentálně nejvíce zapotřebí. Tělo totiž někdy skutečně musí přejít na úsporný režim, při němž preferuje zajištění nejdůležitějších funkcí organismu například před tvořením svalové hmoty. Děje se tak především prostřednictvím procesu glukoneogeneze probíhající v játrech (tvorba glukózy z necukerných zdrojů), protože tělo musí mít zajištěn především zdroj glukózy nezbytné pro funkci mozku. Neméně důležitý je tento úsporný režim také pro zajištění práce srdce, samotných jater či ledvin. Tento proces však nastává, pouze pokud dojde k extrémním nebo dlouhotrvajícím stresujícím situacím, kdy je tělo nuceno tvořit neustále velké množství stresových hormonů, aby se s tímto stavem vypořádalo s co nejmenší újmou a obnovilo opět rovnováhu.

Hormon kortizol, jak je vidět a jak se dočtete níže, je pro tělo nesmírně důležitý.

Ještě se ale vraťme ke  zmíněným procesům katabolismu a anabolismu. Snad každý, kdo se zajímá o silový trénink a o problematiku nárůstu svalové hmoty se určitě zajímal, jak tyto dvě protichůdné reakce nastavit ve svůj prospěch.

Obrovskou roli hrají právě hormony.  Svalová práce totiž aktivuje tvorbu a vylučování celé řady hormonů, které následně ovlivní svalový růst nebo naopak odbourávání svalové hmoty. Mezi tyto hormony patří: testosteron, růstový hormon, inzulínu podobný růstový faktor (IGF-1), inzulín, kortizol, hormony štítné žlázy. O jejich síle a schopnostech týkajících se podpory nárůstu svalové hmoty se dočtete v mnoha článcích. A jsou to právě hormony, které se dnes nejvíce zneužívají ve světě sportu.

Kortizol a jeho úloha v organismu

Kortizol je hormon patřící mezi glukokortikoidy ze skupiny steroidních hormonů, který je tvořen v buňkách kůry nadledvin, kde se tvoří i další steroidní hormony. Prekurzorem pro jejich tvorbu a tedy i tvorbu kortizolu, je cholesterol, který se dostává do buněk kůry nadledvin buď z krve, nebo je nově syntetizován z Acetyl-Co A (vzniká metabolismem sacharidů). Kůra nadledvin slouží současně také jako zásobárna cholesterolu.

Právě díky kortizolu jsme schopni reagovat na stresové podněty (každý zná jistě nepříjemné pocení při veřejném vystupování, trémě, při strachu či špatném svědomí aj). Při takovýchto situacích je totiž zaktivována jednak centrální nervová soustava, konkrétně její sympatický nervový systém (SNS), který ovlivní produkci potřebných hormonů, a to adrenalinu a noradrenalinu, a jednak další systém vycházející z hypotalamu přes hypofýzu až k nadledvinkám (zmíněno níže), ovlivňující právě tvorbu kortizolu. V první linii při reakci na stres tedy přichází adrenalin a v další linii pak kortizol, který napomáhá tělu znovu nastavit rovnováhu.

Kortizol ovlivňuje metabolické procesy, kdy reguluje energetický metabolismus, a to především v játrech, slinivce břišní, svalech a v tukové tkáni. Cílem je připravit pro tělo dostatek rychle dostupných zdrojů energie (hlavně glukózy). Probíhá to tak, že kortizol zvyšuje hladinu glukózy v krvi, kterou čerpá z buněk a dále procesem glukoneogeneze v játrech. Nezbytně však také dochází k mobilizaci tukových zásob a zásob aminokyselin ze svalů, a také k inhibici aktivity inzulínu či rozkladu periferní tukové tkáně. Rozklad tukové tkáně by se mohl zdát jako pozitivum, což také je, ale jen tehdy, pokud se tak děje přirozeně a ne v rámci záchrany dlouhodobě nebo momentálně silně přetěžovaného organismu.

Kortizol a stres

Ve stresových situacích je tedy podstatné zajistit pro nejdůležitější orgány dostatečný zdroj energie pro jejich funkci i za cenu pozastavení jiných funkcí. Není například novinkou, že ženy, které velice intenzivně trénují a přetěžují tak dennodenně své tělo, nemají menstruační cyklus. Tělo totiž cyklus posune na vedlejší kolej, protože musí zajistit, aby organismus fungoval a dokázal se vypořádat s dalšími tréninky, regenerovat atd. Pokud probíhá glukoneogeneze a jako výchozí látkou jsou aminokyseliny pocházející ze svalové hmoty, nedochází k jejich zpětnému vstřebávání do svalů (což bychom potřebovali pro nárůst svalové hmoty či řádnou regeneraci), které je za normálních okolností ovlivněno inzulínem. Avšak aktivita inzulínu je v této fázi inhibována právě přímým působením kortizolu v buňkách slinivky břišní, a navíc i vysokou koncentrací mastných kyselin - tyto jsou do krevního oběhu dodány také z jater (proces lipogeneze) a z periferní tukové tkáně (zde kortizol aktivuje lipolýzu- štěpení tuků). Pro zopakování: Kortizol takto činí právě z důvodu úspory energie pro důležitější procesy v těle.

Kortizol je tedy kriticky důležitým hormonem stresu, kdy jako odpověď na stresovou situaci aktivuje-zpřístupní energetické zásoby, a to ze sacharidů, tuků i bílkovin. Je tedy skutečně i katabolickým hormonem a svým působením ovlivňuje metabolismus tkání jako jsou játra, svaly i tuková tkáň.

V játrech například kortizol stimuluje již zmíněnou glukoneogenezi (tvorba glukózy z nesacharidových zdrojů, jako jsou aminokyseliny nebo laktát/pyruvát či glycerol), ale stimuluje také syntézu mastných kyselin a naopak inhibuje beta-oxidaci mastných kyselin.

Svaly jsou samozřejmě potencionálním zdrojem aminokyselin pro potřebnou glukoneogenezi (dochází tedy ke katabolismu svalové hmoty). Kortizol zde zvyšuje proteolýzu, tedy rozklad bílkovin a současně inhibuje proteosyntézu. Vzniká pak negativní dusíková bilance, kdy se rozkládá více bílkovin, než se tvoří, což samozřejmě nepodpoří ani námi požadovanou a očekávanou proteosyntézu. Svaly také v těchto situacích vychytávají méně glukózy, protože glukóza je upřednostňována pro mozek (mozek využívá jako zdroj energie glukózu nebo ketolátky), snižuje se tedy i tvorba zásobního glykogenu ve svalech.

Kortizol je nesmírně důležitý také pro imunitní systém – má především účinek protizánětlivý a imunosupresivní  - kortizol a jeho deriváty se používají (někdy až příliš často) jako velice účinné protizánětlivé léky. Avšak časté používání těchto léků vede ve výsledku také ke zvýšení koncentrace kortizolu, což s sebou přináší negativní reakce na celý organismus.

Důsledky?

Pokud je kortizolu vyplavováno velké množství a navíc dlouhodobě, a to právě jako reakce na dlouhodobý stres (například časté přetrénování, chronické onemocnění, nedostatek spánku, hladovění, emoční stresové situace, práce na noční a denní směny, ale také užívání léků na bázi kortizolu! aj.), musí nastat problémy. K těm méně závažným patří rozklad bílkovin, tedy svalové hmoty, za účelem zisku volných forem aminokyselin, které jsou důležité pro „záchranné“ akce v organismu. Navíc v těchto situacích často dochází i k tomu, že tělo ukládá viscerální tuk – podporuje lipogenezi. (pozn. takže přidáním ještě těžších tréninků nebo dalšího úmorného cardia, které tělo ještě více stresuje a zatěžuje, docílíme paradoxně ještě většího nárůstu tuku a retenci vody). Ukládání viscerálního tuku ohrozí jak samotná játra, tak cévy, srdeční sval (sníží se schopnost „tlačení“ krve do cév, což znamená zvýšený krevní tlak), také slinivku břišní (tuk přímo poškozuje β-buňky Langerhansových ostrůvků, ale také dochází ke snížení jejich citlivosti na inzulín – inzulín přestane reagovat na cukr). Proto je velice důležité snažit se o udržení jakési hormonální rovnováhy.

Další negativa zvýšené hladiny kortizolu:

-  ztráta elasticity kůže, snižuje syntézu kolagenu - problém pro šlachy, vazy, strie na kůži, a to vše s cílem ušetřit energii.

-  dochází k oslabení imunity – inhibuje procesy, které nejsou v daný okamžik prvořadé

-  důležité je také to, že kortizol může snižovat hustotu kostní hmoty, může dokonce pozastavit růst kostí

- ve střevech nedochází k řádnému vstřebávání vápníku a tak dochází k jeho zvýšenému vyplavování z těla

- často dochází k zadržování sodíku a vody v těle

- důležitá informace pro ženy: kortizol má vliv i na reprodukční systém (často se ženy snaží otěhotnět a ne a ne se zadařit, jsou stále více a více ve stresu,… a ono může stačit i jen „vypnout“ a hlavně zamezit stresu)

Kortizol se řídí (kromě jiné regulace) cirkadiánním rytmem, tedy něco jako biologické hodiny. Hladina kortizolu se během dne i noci mění. Nejvyšší hladina kortizolu je udávána okolo osmé hodiny ráno a nejnižší naopak okolo půlnoci. Tento cyklus souvisí především s biologickými hodinami organismu. Díky tomuto systému je např. udržována stabilní glykémie mezi jídly. Ráno je hladina kortizolu nejvyšší, a to především proto, že v noci nejíme, hladina glukózy je udržována nejdříve pomoci glykogenu z jater (glykogenolýza) a posléze, po vyčerpání těchto zásob dojde k přepnutí na glukoneogenezi, kdy celý průběh tohoto sledu enzymatických reakcí řídí právě kortizol. Takže abychom měli ráno energii vůbec vstát, měli hladinu krevního cukru víceméně v normě, potřebujeme kortizol.

Jak předcházet dlouhodobě zvýšené hladině kortizolu?

1) Nejdůležitější je vyhnout se co nejvíce stresovým situacím, ať už se jedná o emoční stavy nebo stres na bázi fyzického přetížení organismu

2) Snažte se maximálně dodržovat své denní rytmy, tedy stanovte si jako jednu z priorit kvalitní a dostatečný spánek

3) Dopřejte si relaxaci, věnujte se různým sportovním aktivitám

4) Když už trávíte v posilovně hodně času, snažte se tělu zajistit alespoň adekvátní výživu, aby tělo mohlo sáhnout do dostatečných rezerv a ne do svalové hmoty (sacharidy před i po tréninku jsou dobrá věc)

5) Nestresujte tělo špatně stravitelným a nezdravým jídlem

6) Užívejte adaptogeny, které pomohou vašemu tělu se mnohem snáze vyrovnat se stresovými situacemi (Rhodiola Rosea, ženšen, kurkumin, houby reishi, Aschwaganda, Schizandra, Cordyceps aj.)

7) Doplňujte kvalitní vitamíny i minerály, nejlépe v chelátové formě

8) Snažte se řešit problémy co nejrychleji, ať je nemusíte nosit pořád v hlavně (žijeme pro život ne pro problémy)

9) Smějte se a vnímejte kolem sebe i krásné maličkosti

 

Autorka článku: Mgr. Monika Musilová

Zdroje:

1) ROUBALOVÁ J. Kortizol a jeho účast na regulaci energetického metabolismu

2) Hynie, S. et al.: Farmakologie, II. díl. Vydavatelství Karolinum, Praha 1996

3) BIČÍKOVÁ M., STÁRKA L. Inhibice 11βhydroxysteroiddehydrogenázy

typu 1 jako možná cesta léčby diabetu, obezity a metabolického syndromu.

DMEV, 2011, 14(2): 6166

4) http://galenus.cz/clanky/biochemie/biochemie-lipidy-synteza-cholesterolu