Filozofie

 /

Kalendář příspěvků
Duben 2017
Po Út St Čt So Ne
« Bře   Kvě »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Kodex aliance
  1. 1Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu, množství a chuť.
  4. 4Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6V kategorii produktů živočišného původu, upřednostňujeme produkty evropského původu, které obsahují suroviny vyráběné v souladu s evropskými normami.
  7. 7Upřednostňujeme privátní/nezávislé značky před korporátními značkami zaměřenými na mass-marketing.
  8. 8Upřednostňujeme takové značky/výrobce, kteří přispívají ke zvýšení kvality a čistoty životního prostředí.

Jak posílit anabolické účinky rostlinných proteinů?

Živočišné proteiny mají podle studií [1,2,3,4] silnější anabolické vlastnosti než proteiny rostlinné, existují ale možnosti, jak účinky rostlinných proteinů posílit.

Kombinace více rostlinných zdrojů

Rostlinné proteiny mají většinou nižší obsah jedné nebo dvou esenciálních aminokyselin, což může způsobit nižší využitelnost těch ostatních.

Vhodnou kombinací více rostlinných zdrojů však můžeme dosáhnout vyváženějšího výsledku. Kombinace proteinu s nižším obsahem lysinu a vyšším obsahem metioninu (např. rýžový, konopný, pšeničný) s proteinem s vyšším obsahem lysinu a nižším obsahem metioninu (např. hrachový, sójový) může účinně posílit anabolické vlastnosti. [5]

Obr. 1: Využitelnost proteinu s kompletním (nahoře) a nekompletním (uprostřed) spektrem esenciálních aminokyselin. Vylepšení aminokyselinového spektra pomocí vhodné kombinace více zdrojů (dole).

 

 

Navýšení množství rostlinného proteinu

Několik studií srovnávalo vliv konzumace vyšších dávek rostlinného a živočišného proteinu na proteinovou syntézu a nárůst čisté svalové hmoty. Výsledky ukázaly, že vyšší dávka sójového proteinu (33 g) měla podobný vliv na zvýšení proteinové syntézy jako stejná dávka syrovátkového proteinu. [7] Rýžový izolát podávaný v dávce 48 g měl po 8 týdnech tréninku srovnatelný vliv na nárůst čisté svalové hmoty jako syrovátkový izolát. Při této dávce byl obsah leucinu v rýžovém proteinu přibližně 3,8 g a v syrovátkovém proteinu 5,5 g. [8] Obě hodnoty jsou dostatečné pro maximální stimulaci proteinové syntézy (viz tento článek).

Obr. 2: Množství rýžového (RPI) a syrovátkového izolátu (WPI) potřebné pro optimální stimulaci proteinové syntézy (zelené pole).

 

 

 

 

 

 

 

 

Konzumace vyššího množství rostlinných proteinů vede k příjmu vyššího množství esenciálních aminokyselin (především leucinu), tím se posiluje anabolické působení rostlinných proteinů.

Přidání čistého leucinu

Přidání čistého leucinu může být praktičtější a efektivnější způsob posílení anabolických vlastností rostlinných proteinů než zvyšování jejich množství. Srovnání syrovátkového proteinu a pšeničného proteinu obohaceného o čistý leucin (tak, aby byl obsah leucinu shodný), ukázalo, že vliv na proteinovou syntézu byl v obou případech podobný. [5,9] Přidání větvených aminokyselin (leucin, isoleucin, valin) k sójovému proteinu vyvolalo vyšší proteinovou syntézu než konzumace samotného sójového proteinu. [10]

Rýžový protein

Studie z roku 2013 [8], které se zúčastnilo 24 vysokoškolských sportovců, ukázala, že rýžový protein může mít na nabírání svalové hmoty a zlepšení silových výkonů podobný vliv jako syrovátkový protein. Během osmitýdenního testování došlo u skupiny konzumující rýžový protein k nárůstu součtu obvodu kvadricepsu a bicepsu o 0,2 cm, nárůstu množství aktivní tělesné hmoty o 2,5 kg a zlepšení součtu maximálního výkonu v bench pressu a leg pressu o 76,4 kg (více zde).

Budoucnost rostlinných proteinů

V současné době zatím nemáme k dispozici mnoho studií, které by srovnávaly vliv živočišných a rostlinných bílkovin na proteinovou syntézu. Dostupné studie se z rostlinných zdrojů zaměřovaly především na sójový a pšeničný protein. Tyto studie ukázaly, že míra proteinové syntézy byla u sójového i pšeničného proteinu nižší než v případě konzumace syrovátkového, mléčného nebo vaječného proteinu. [1,2,3,4] Tento rozdíl je přisuzován především rozdílné skladbě aminokyselin a s ní související stravitelnosti a vstřebatelnosti. Největší rozdíly jsou patrné především v obsahu leucinu, lysinu a metioninu, jejichž obsah je zpravidla u rostlinných proteinů nižší. [5,6]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3, 4, 5: Srovnání obsahu leucinu, lysinu a metioninu v rostlinných a živočišných zdrojích

Momentálně dochází k velkému rozmachu rostlinných proteinů, které si konečně nachází cestu i mimo veganskou komunitu a jejich nabídka se neustále rozšiřuje. Vzhledem ke stále rostoucí popularitě rostlinných proteinů můžeme v následujících letech očekávat další výzkumy, které nám mohou odhalit nové způsoby, jak maximálně využít rostlinné proteiny pro zvýšení proteinové syntézy a nárůst svalové hmoty.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Zdroje:

1. Tang JE, Moore DR, Kujbida GW, Tarnopolsky MA, Phillips SM. Ingestion of whey hydrolysate, casein, or soy protein isolate: effects on mixed muscle protein synthesis at rest and following resistance exercise in young men. J Appl Physiol 2009;107:987–92.

2. Yang Y, Churchward-Venne TA, Burd NA, Breen L, Tarnopolsky MA, Phillips SM. Myofibrillar protein synthesis following ingestion of soy protein isolate at rest and after resistance exercise in elderly men. Nutr Metab (Lond) 2012;9:57.

3.  Wilkinson SB, Tarnopolsky MA, MacDonald MJ, MacDonald JR, Armstrong D, Phillips SM. Consumption of fluid skim milk promotes greater muscle protein accretion after resistance exercise than does consumption of an isonitrogenous and isoenergetic soy-protein beverage. Am J Clin Nutr 2007;85:1031–40.

4. Bos C, Juillet B, Fouillet H, Turlan L, Daré S, Luengo C, N’tounda R, Benamouzig R, Gausserès N, Tomé D, et al. Postprandial metabolic utilization of wheat protein in humans. Am J Clin Nutr 2005;81:87–94.

5. Stephan van Vliet, Nicholas A Burd, and Luc JC van Loon. The Skeletal Muscle Anabolic Response to Plant- versus Animal-Based Protein Consumption. J. Nutr. September 1, 2015  vol. 145 no. 9 1981-1991

6. Young VR, Pellett PL. Plant proteins in relation to human protein and amino acid nutrition. Am J Clin Nutr 1994;59: Suppl:1203S–12S.

7. Tipton KD, Elliott TA, Cree MG, Wolf SE, Sanford AP, Wolfe RR: Ingestion of casein and whey proteins result in muscle anabolism after resistance exercise. Med Sci Sports Exerc 2004, 36(12):2073-2081.

8. Joy JM, Lowery RP, Wilson JM, Purpura M, De Souza EO, Wilson SM, Kalman DS, Dudeck JE, Jager R. The effects of 8 weeks of whey or rice protein supplementation on body composition and exercise performance. Nutr J 2013;12:86.)

9. Norton LE, Wilson GJ, Layman DK, Moulton CJ, Garlick PJ. Leucine content of dietary proteins is a determinant of postprandial skeletal muscle protein synthesis in adult rats. Nutr Metab (Lond) 2012;9:67.

10. Engelen MP, Rutten EP, De Castro CL, Wouters EF, Schols AM, Deutz NE. Supplementation of soy protein with branched-chain amino acids alters protein metabolism in healthy elderly and even more in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am J Clin Nutr 2007;85:431–9.