Filozofie

 /

Kalendář příspěvků
Červen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Kodex aliance
  1. 1Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu, množství a chuť.
  4. 4Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6V kategorii produktů živočišného původu, upřednostňujeme produkty evropského původu, které obsahují suroviny vyráběné v souladu s evropskými normami.
  7. 7Upřednostňujeme privátní/nezávislé značky před korporátními značkami zaměřenými na mass-marketing.
  8. 8Upřednostňujeme takové značky/výrobce, kteří přispívají ke zvýšení kvality a čistoty životního prostředí.

Tomáš Bábek – „Dráhová cyklistika opět získává na slávě“

Tomáš Bábek je Mistr Evropy v dráhové cyklistice, vítěz Světového poháru, držitel stříbrné medaile z Mistrovství světa na kilometru a bronzové z keirinu, a také člen týmu ForActiv.cz. Momentálně přesídlil do Japonska, o kterém mluví jako o zemi plné supermoderní techniky, ale někdy i přehnaného dodržování tradic.

Momentálně jste v Japonsku – co vás tam konkrétně vše čeká?

Právě jsem dokončil školu keirinu a úspěšně složil zkoušky. Dnes jsem obdržel licenci pro závodění v japonském keirinu a od následujícího měsíce budu závodit pravidelně 3 turnamenty v japonském keirinu měsíčně.

Zmiňoval jste, že se v Japonsku závodí na jiných kolech…je to velký rozdíl?

Ano, závodí se tu na tradičních ocelových rámech a drátových kolech. Komponenty jsou také ocelové, případně hliníkové. Oproti mému závodnímu karbonovému speciálu na karbonových plných kolech je to obrovský rozdíl. Jednak váha, tuhost, ale i setrvačnost a celkový jízdní projev kola. Je to jako byste jezdili v novém Lamborgini a potom sedli třeba do nějakého 50 let starého auta.

A určitě to také nebude jediný…jsou například rozdíly v délce drah nebo podobně?

Všechny dráhy (aktuálně 43 v provozu) jsou tu betonové a vždy v délce buď 333m nebo 400m. Na tomto povrchu se závodí hůře, člověk se mnohem víc nadře aby vyvinul maximální rychlost. Je to více silové.

Dosahujete tedy stejné rychlosti jako v domácích podmínkách? Není to trochu nebezpečné?

Dosahuji podobných rychlostí, nicméně o trochu pomalejší to je. Nebezpečné to je velmi, protože někteří japonští závodnící mají vyloženě za úkol zabránit vám dostat se dopředu. Ale s tím jsem počítal.

Jak v Japonsku vypadá váš běžný den?

Když bychom brali nezávodní den a mimo školu, tak po snídani jdu buď do posilovny nebo na dráhu (bydlím u keirinové školy cca 8 km od nejbližšího města a máme tu celkem 4 velodromy na 1km čtverečním, včetně 2 posiloven, speciálních kopců na trénink síly a silniční okruhy), nebo jdu na silniční trénink, který je náročný – Japonsko je doslova samá hora.

Po tréninku si připravím oběd, vyřídím resty a jdu na další trénink. Večer potom komunikuji s trenéry do Česka, analyzujeme data s tréninků a tak dále. Potom si dám nějaké fyzio s rehabilitačními pomůckami kvůli regeneraci a uvolnění svalů, načež jdu spát. Bydlíme tu 4 závodníci v jedné vile, takže se prakticky o dům a jídlo staráme sami.

Spolupracujete i s japonskými trenéry nebo jinými specialisty? Nebo je jak říkáte vše na vás?

Samozřejmě na dálku dále spolupracuji se svým trenérem Petrem Klimešem, protože jeho tréninku věřím. Posilovnu mi vytváří specialista na silový trénink Erik Kimmel. Nicméně ne vždy je ideální trénovat sám, a tak se občas přidám k místní skupině japonské reprezentace, kterou vede francouzský trenér. Případně si dám trénink s kolegy, kteří jsou zde také pozvaní. Je to v podstatě výběr těch nejlepších závodníků na světě, a proto je takový trénink vždy hodnotný.

Získali si vás Japonci svojí povahou?

Ano, určitě se mi líbí, jak jsou zde lidé pokorní, příjemní a úslužní. Dodržují pravidla a zákony. Nicméně někdy je to až nepříjemné a absurdní. Například zkrátit si někde cestu absolutně nepřipadá v úvahu. Japonsko je také plné paradoxů – na jedné straně je to země supermoderních technologií a na straně druhé si Japonci natolik váží věcí a jsou tak šetrní, že je zde vidět mnoho zastaralých technologií, které již řadu let evidentně přesluhují.

Na Facebooku jste zveřejňoval spot pro tamní fanoušky. Prožívají Japonci tento sport stejně jako Češi?

Musím říct, že ho tu prožívají více než u nás. Ale je to dáno historií i atraktivitou sportu po finanční stránce pro gamblery i stát. Japonsko tento sport (keirin) vymyslelo jako způsob, jak pomoci zemi při ekonomické krizi po válce v minulém století. Tato tradice se tu drží dodnes a je významným ekonomickým přínosem, jelikož se zde prosází 8 mld USD ročně.

Na popularitě dráhové cyklistiky u nás však pracujeme a myslím, že opět získává na slávě, jakou měla dříve. Každého fanouška si velmi vážím, a proto se snažím přes sociální sítě komunikovat a přinášet novinky a zajímavosti. Zatím to má dobrý ohlas.