Vliv pohybu na psychickou pohodu a zdraví

Pohyb je důležitým motorem

Celý náš život je téměř od začátku do konce spojen s pohybem. Máme s ním spojené rozličné pocity - euforii, uvolnění, ale i bolest či únavu. Platí, že čím více jej dokážeme zdolat, tím jsme také odolnější vůči různým podnětům okolního světa. Zlepší se naše odolnost proti frustraci, trpělivost a vůle. A to jsou právě ty nejdůležitější vlastnosti, které nám pomohou zvládat životní výzvy i každodenní starosti. Jakékoli pohybové cvičení proto výrazně napomůže posílit důvěru jak ve fyzické tělo, tak především v sebe sama.

Zlepšení nálady

Kladný vliv na psychiku s sebou nese také potlačení negativních jevů jako jsou nesoustředěnost, pocity strachu a úzkosti a podobně.  Kosterní svalstvo dokáže odrážet naše emoce - přemíra napětí zvyšuje svalový tonus, a naopak, uvolněním svalstva posilujeme duševní pohodu. Pokud zvládneme uvolnit svoje svaly, navodíme si klid i ve své mysli - základem je protahování a uvolňování zkrácených svalových partií.

Ti jedinci, kteří pravidelně sportují, mají ve srovnání s méně aktivními jedinci nižší výskyt úzkostných stavů, frustrace či osamělosti. Pravidelný pohyb střední intenzity ovlivňuje celkovou náladu, elán a nadšení, pohodu.  To platí bezezbytku pro všechny věkové kategorie.

Posílení mozkových funkcí

Pohyb má pozitivní vliv na prokrvení mozku. Dochází ke zlepšení duševních schopností a nastartování mozkových funkcí, které mimo jiné ovlivňují odfiltrování zbytečných informací.
Studie prováděné na lidech, ale i zvířatech ukazují, že při opakované fyzické zátěži dochází v mozku k chemickým změnám, které přispívají ke zlepšení paměti a schopnosti se učit. Dostatek fyzické aktivity tedy i na mysl - když se díky fyzickému pohybu cítíme dobře, lépe nám to myslí.

Kvalitní spánek

Pohyb může být dobrým pomocníkem i pro zlepšení kvality spánku. Při léčbě chronické únavy je pohyb podpůrným pomocníkem, který při správné míře  napomáhá jak zlepšení spánku, tak i celkové nálady. Méně intenzivní pohyb ve večerních hodinách vede ke dlouhodobému zlepšení kvality spánku i celkové kondice.

Podoby fyzické aktivity

Jakou zvolit pohybovou aktivitu? Odpověď je jednoduchá – jakoukoli, která nás bude bavit a nebudeme se do ní nutit. Může jít nejen o rychlou chůzi, turistiku, kolo, běh, fitness, plavání či jízdu na rotopedu, ale i domácí činnosti, jako práce na zahrádce a další - to všechno jsou vhodné pohybové aktivity, které dokáží významně redukovat hladinu stresu.

Pamatujme si, že jakýkoli pohyb eliminuje negativní emoce a směruje náš organismus k pomyslné rovnováze. Pokud nás někdy přepadne špatná nálada, je žádoucí vstát a dát se do pohybu. Špatnou náladu totiž můžeme porazit hlavně pohybem. Mezi další pozitivní účinky pohybu patří vyrovnanější hladiny cukru (glykémie) a posílení imunitního systému. Zlepšení koncentrace a sebekontroly a celkové zvýšení sebevědomí. Pomáhá udržovat optimální váhu či redukovat nadváhu, ale i zmírňovat obezitu.

Jak často a intenzivně?

To je samozřejmě otázkou individuality, jelikož jsme každý jiný, máme odlišnou fyzickou zdatnost, jinou motivaci, jiné předpoklady ke zvládnutí cvičení, neexistuje proto jedno jediné pravidlo, jak intenzivně a jak dlouho cvičit. Základní a fungující pravidlo říká, že pohyb bychom měli zařazovat každý den. Důležitá je tedy pravidelnost, a platí, že každý pohyb je lepší než žádný pohyb. Intenzitu cvičení je pak dobré přizpůsobit aktuální kondici.

I jednorázová pohybová aktivita však dokáže poskytnout dostatečný efekt vedoucí k poklesu napětí, úzkostí či depresí. Dvacetiminutová svižná procházka nás obohatí zvýšením přílivu energie a sníženého napětí na několik hodin. Při snaze redukovat úzkostné stavy je daleko účinnější a prospěšnější středně intenzivní pohybová aktivita než aktivita s vysokou intenzitou (vše je samozřejmě otázkou individuality)

Pravidelnost v pohybu také zvyšuje schopnost vyrovnávat se se stresem - do těla se vylučuje méně stresových hormonů. I pravidelné chození na procházku či běh tak může blahodárně ovlivnit jak naše tělo, ale i mozek.

Motivace

Nedostatek pohybu je dnes velmi častým problémem, s nímž souvisí i častý výskyt různých forem sklíčenosti a depresí. Přitom ke změně vede jednoduchá cesta. Stačí „pouze“ chtít a rozhodnout se. Přirozená forma pohybu pak dokáže nastartovat metabolismus, který nás vždy odmění zdokonalením celkového zdraví - fyzického i psychického.

Autor článku: Ing. Petr Novotný