Diskuse s odborníky na téma sportovní výživa

A jak souvisí sportovní výživa se zdravotním stavem fyzicky přetíženého sportovce nuceného podávat stále nejlepší výkony, zvládat kombinaci stresu při tréninku i soutěžích a ne třeba zrovna ideálního přístupu ke stravě?

Oslovila jsem pět různých odborníků a získala tak poznatky z více úhlů pohledu.

 

Mgr. Martin JELÍNEK

Certifikovaný výživový poradce, autor čtyř úspěšných knih, zakladatel vzdělávací společnosti ATAC. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity Brně. Jako aktivní sportovec se zajímal o vliv stravy na zdraví a možnosti doplňkové výživy ovlivňovat fyzickou výkonnost. Po ukončení studií jako spoluzakladatel společnosti vyrábějící a prodávající doplňky stravy pro sportovce začal radit nejprve kolegům ve sportu. Po ukončení aktivní sportovní kariéry (atletika, armwrestling) postupně svoji konzultační činnost rozšiřoval, za posledních 11 let absolvoval přibližně 3000 přednášek v oboru zdravého životního stylu. Je certifikovaným poradcem pro vyhodnocování analýz stopových prvků z vlasů, mezi jeho klienty patří i řada olympioniků. V průběhu devíti letních měsíců podstoupil experiment s názvem Cesta za vysněnou postavou s cílem dokázat, že i při veganské stravě a odpovídajícím tréninku lze nabrat čistou svalovou hmotu, zredukovat tukovou tkáň a zlepšit zdravotní parametry organismu.

Souhlasíte s názorem, že řízená sportovní výživa je prevencí zátěžového poškození organismu?

Nejen prevencí, ale i podporou při regeneraci. Vše se odvíjí především od správně provedené analýzy metabolismu sportovce a následně v individuálně zvoleném stravovacím režimu, který odpovídá konkrétním požadavkům jedince v jednotlivých situacích.

Jak se organismus sportovce vyrovnává při zvýšené tréninkové zátěži se zvýšenou potřebou metabolizovat více živin?

Celý proces metabolismu se odvíjí od toho, zda do práce s přetěžovaným organismem vykročíme tou správnou nohou. Jakmile zohledníme počet porcí a jejich velikost v průběhu dne, vhodný poměr makroživin, který určuje rychlost i celkovou kvalitu produkce energie a především budeme dbát na acidobazickou rovnováhu, která u sportovců "trpí" nejvíce z důvodu zvýšené produkce volných radikálů, můžeme tvrdit, že kráčíme po správné cestě. Navíc máme možnost použít vysoce kvalitní doplňky stravy, které současná doba nabízí. Těmito kroky můžeme posunout potenciál těla o pořádný kus vpřed.

Při silových a vytrvalostních sportech dochází k opotřebování kloubů, vazů a svalových úponů - ochrání suplementace před problémy s pohybovým aparátem?

Pouze zčásti. Funkčnost kloubního a pojivového aparátu nesouvisí jenom s příjmem živin, které se podílejí na samotné výživě, ale i na poměru mezi celkovou zátěží a regenerací, celkovém příjmu vápníku, který má schopnost při jeho přebytku podporovat vznik kalcifikovaných výrůstků a omezovat tím hybnost kloubů, případně celkové rovnováze v oblasti acidobazicity (ta ovlivňuje mj. i tvorbu zánětů v kloubech).

Dalo by se říci, že příjem nitrátů ze zeleniny je efektivní způsob, jak ulehčit náročný pohyb a zároveň ochránit organismus před neblahými důsledky konzumace koncentrovaného zdroje dusičnanů?

Vysoký příjem dusíkatých látek ze zeleniny způsobuje problémy s metabolismem železa a následně okysličením organismu, což může sportovec vnímat velmi silně. Možností prevence jsou konzumace biozeleniny, případně zajištění dostatečného příjmu vitamínu C a E z přírodních zdrojů, které zabraňují škodlivému dopadu nitrosaminů na naše zdraví.

Na koho by se měl sportovec obrátit pro sestavení suplementačního plánu?

Vždy na poradce, který kromě praktických zkušeností vnímá člověka jako celek a nekráčí cestou násilné podpory výkonnosti pomocí přemíry suplementů, ale především se snaží o udržení rovnováhy v těle, která rozhoduje o správném fungování těla i mysli.

 

RNDr. Petr FOŘT,CSc.

Na snímku spolu s autorkou článku

Externí lektor několika vysokých škol v ČR, lektor postgraduálního vzdělávání poradců pro výživu a kurzů trenérů fitness a kulturistiky. Autor více než 20ti knižních publikací, dopisovatel několika life-stylových časopisů včetně dvou polských magazínů, věnujících se fitness a kulturistice. Více než 20 let praxe jako autor receptur řady speciálních doplňků stravy včetně produktů, dostupných také na zahraničním trhu. Privátní poradce pro výživu, především v oblasti léčebné výživy a aplikace redukčních režimů. Autor speciálního systému hodnocení nutričního stavu klientů sítě privátních poraden pro výživu, chráněného pod názvem Komplexní nutriční typologie. Člen vědecko-lékařské rady firmy Sunkins – svět zdraví, lektor a konzultant téže firmy. Angažuje se v popularizaci zdravé výživy, v řešení obezity a dětské výživy a hodnocení specifických výživových stylů. Posledních 20 let osoba samostatně výdělečně činná - expert a konzultant pro výživu. Spolupracuje s odbornými lékaři, především v oblasti preventivní medicíny a řešení obezity.

 Souhlasíte s názorem, že řízená sportovní výživa je prevencí  zátěžového poškození organismu?

Otázkou je, co to je „řízená sportovní výživa“. V kontextu s tímto pojmem se budeme bavit výhradně o vrcholově sportujících lidech, počínaje dětmi (a mládeží). Pro zbytek veřejnosti, která sportuje „rekreačně“, k dobrému zdraví postačí zdravá výživa, respektující moderní poznatky o výživě a individualitu organismu – pohlaví, věk, způsob zátěže, zdravotní stav, metabolická typologie. Správná výživa vrcholově sportujícího člověka pochopitelně je prevencí poškození zdraví. Musí být součástí přípravy stejně jako regenerace či případná psychologická příprava.

Jak se organismus sportovce vyrovnává při zvýšené tréninkové zátěži se zvýšenou potřebou metabolizovat více živin?

Jednoduše. Organismus disponuje (individuálně rozdílnou schopností ) adaptace na zátěž. Trénink je tu proto, aby hranice adaptability (snášenlivosti ) zvyšovaly. Cílená výživa tomu napomáhá. Popis fyziologických (regulačních) procesů, zajišťujících adaptaci se individuálně značně liší a především má svoje hranice.

Při silových a vytrvalostních sportech dochází k opotřebování kloubů, vazů a svalových úponů - ochrání suplementace před problémy s pohybovým aparátem?

Při všech sportech dochází k opotřebení. Dokonce i fanaticky sportující „rekreant“ je ohrožen. Do značné míry tedy je cílená suplementace nutná jak u amatérských sportovců, tak samozřejmě u vrcholových. Efekt lze očekávat jedině v případě, že je dlouhodobá (trvalá), systematická a využívající dostupné prostředky, které nejsou považovány za nelegální doping. Opět je to o individuálních dispozicích a dostatečné regeneraci. Žádný vrcholový (profesionální) sport nelze označit za jednoznačně zdraví prospěšný. Naneštěstí si to velká část sportovců neuvědomuje, nebo možná ano, ale nevěnuje tomu nutnou pozornost a samozřejmě nutné prostředky.

Dalo by se říci, že příjem nitrátů ze zeleniny je efektivní způsob, jak ulehčit náročný pohyb a zároveň ochránit organismus před neblahými důsledky konzumace koncentrovaného zdroje dusičnanů?

Nerozumím  otázce.  Dusičnany jsou otázkou hygienické kontroly. Mohou a nebo jsou, obsaženy nejenom v zelenině, ale také v mase a především v uzeninách a někdy také ve vodě. Ve vodě jsou parametrem, indikujícím organické znečištění.  Dosud jsem se nesetkal s případem  akutního ohrožení zdraví dusičnany ve stravě. Dokonce se uvažuje o tom, že až tak rizikové nejsou.

Na koho by se měl sportovec obrátit pro sestavení suplementačního plánu?

Takto položená otázka v podstatě není pro mne. Osobně nemám šanci formulovat programy suplementace, nestíhám svoji hlavní práci. Nemohu hodnotit úroveň kohokoliv, kdo se zabývá privátním poradenstvím pro sportovce v oblasti výživy  a suplementace, to bych musel mít  dostatek informací o způsobu jeho práce a znalostech. Kromě toho existuje celá řada odlišných názorů a různých řešení.  Spíše je snazší poradit, na koho by se sportovci obracet neměli. Na nekvalifikované „spolucvičící“, absolventy kurzů pro sportovní trenéry v případě, že nemají vzdělání také v oblasti sportovní výživy,  tělovýchovné lékaře, pokud nemají zkušenosti s profesionálními sportovci nebo nemají postgraduální kurzy ve výživě sportovce, nutriční terapeutky (dříve se jim říkalo dietní sestry), které nemají akreditovaný kurz sportovní výživy případně postgraduální  vzdělání ve sportovní výživě na některé z VŠ, na obsah článků v magazínech pro kulturisty. Možnosti lze nalézt na internetu na některých kvalitních webech, nikoliv však na těch, které patří výrobcům doplňků stravy. Ti totiž cíleně manipulují s obsahem výzkumu sportovní výživy ve svůj prospěch. Obávám se, že opravdu kvalitních, dobře erudovaných poradců sportovní výživy je stále VELMI málo. Nedokážu vám na ně tudíž poskytnout kontakty.

 

Jakub PŘIBYL

Poradce pro výživu a suplementaci, výrobce a autor receptury Native protein bar HP 21 %, externí konzultant a člen Etické Fitness Aliance, bohatá praxe v oblasti dietologie, nutriční prevence a tréninku. Vlastní poradenský a školící portál www.vyzivapro.cz a je spoluzakladatelem projektu sci-food (www.sci-food.cz), konceptu tzv. etického prodeje, kde je odborným garantem a hlavním arbiterem.

Souhlasíte s názorem, že řízená sportovní výživa je prevencí zátěžového poškození organismu?

Jednoznačně ano! Dokonce bych se nebál tvrdit, že sportovní výkon a dlouhodobě udržitelné zdraví je přímo závislé na nutričním stavu sportovce. V dnešní době, kdy vrcholový sport ve většině odvětví dosáhl úrovně, která nejen díky vysokým tréninkovým dávkám nemá už se zdravím moc společného, není možné bez speciálně formulované sportovní výživy udržet dlouhodobý výkonnostní progres, natož pak dobré zdraví. Ostatně není moc sportovců, kteří by mohli tvrdit, že jejich kariéra po zdravotní stránce probíhá báječně. Jsem přesvědčen, že v drtivé většině případů je to právě důsledek špatných výživových návyků, které velmi často absolutně neodpovídají dosaženému výkonnostnímu stupni.

Jak se organismus sportovce vyrovnává při zvýšené tréninkové zátěži se zvýšenou potřebou metabolizovat více živin?

Velmi obtížně a je to jedna z vůbec nejzáludnějších oblastí sportovní výživy. Na jedné straně máte zvýšené energetické a živinové požadavky tvrdě trénujícího sportovce (které je třeba kompenzovat adekvátním množstvím stravy), na druhé straně máte ale také relativně omezenou kapacitu a výkonnost trávící soustavy. Pokud chcete vyhovět požadavkům vrcholového sportu, je potřeba profesionalizovat se nejen v oblasti tréninku, ale také regenerace, mentální síly a pochopitelně i výživy.
V případě výživy jde o to, si uvědomit, že výkonnostní metabolismus vrcholově trénujícího sportovce dosahuje zpravidla několikanásobně vyšší úrovně než u nesportující populace a je jasné, že tomu musí být přizpůsoben i objem a kvalita stravy. Čím vyšší je tréninková zátěž, tím více musí být jídelníček „nutričně“ promyšlený. Obrazně řečeno, na talíři profesionála by nemělo být nic, co ho zbytečně metabolicky zatěžuje (příhodnější bude, možná pojem zdržuje). Strava musí být poskládaná tak, aby v procesech látkové přeměny vznikalo co nejméně odpadních metabolitů a naopak, aby se do těla dostalo co nejvíce využitelných nutrientů. Bohužel, tento fakt stále hodně sportovců podceňuje a zbytečně si tím zkracuje „produktivní“ část kariéry.
Mimochodem v tomto směru hodně pomůže doplňková výživa v podobě nutričně definované tekuté výživy, která při správném použití minimalizuje nároky kladené na trávící soustavu a přitom může být velmi efektivně přizpůsobena i režimovým potřebám sportovce.

Při silových a vytrvalostních sportech dochází k opotřebování kloubů, vazů a svalových úponů - ochrání suplementace před problémy s pohybovým aparátem?

I když je fakt, že dobře nastavený suplementační program v tomto směru hodně pomůže, rozhodně bych nepoužil termín „ochrání“.  Když pominu faktor nesprávné tréninkové metodiky (kde hrozí mechanické přetížení kloubního aparátu), tak v oblasti výživy klíčovou úlohu sehrává především vyvážená energetická a živinová bilance, ale obecně také „kvalitativní“ charakteristiky jídelníčku a samotný přístup ke konzumovaným pokrmům. (Kde významně negativně působí jakékoliv jídlo snědené v rychlosti, nedostatečné žvýkání nebo naopak z opačného úhlu pohledu dlouhodobý prolongovaný stres spojený s pojmem Ortorexie.) Pak ani sebelépe sestavený suplementační plán nemůže tyto případné nedostatky „přebít“ a prakticky se míjí účinkem.  Je ale také potřeba zdůraznit, že vrcholový a výkonnostně provozovaný sport už se na současné úrovni bez správně nastaveného suplementačního programu v podstatě neobejde – nebo ano, ale se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Podobně to platí i pro rekreační sport! (Tam už to ale není dáno stupněm zatížení, jako spíš nehorázným podceňováním výživy a regenerace jako takové). A kdo tvrdí opak, je lhář.

Dalo by se říci, že příjem nitrátů ze zeleniny je efektivní způsob, jak ulehčit náročný pohyb a zároveň ochránit organismus před neblahými důsledky konzumace koncentrovaného zdroje dusičnanů?

Pokud je to narážka na nadužívání některých doplňků výživy ve sportu a naproti tomu až nehorázné podceňování něčeho tak základního jako je zelenina, pak bych „netrhal partu“ výživově osvícených a řekl bych velké ANO pro zvýšenou konzumaci zeleniny.
Jinak otázku vnímám poněkud rozporuplně a osobně význam zeleniny v jídelníčku sportovce vidím v komplexním působení širokého spektra ochranných látek (nejen nitrátů). Každopádně podle všeho se zdá, že nitráty obsažené v zeleniny skutečně mohou mít schopnost snižovat poškození organismu a dokonce i nepřímo podpořit výkonnost sportovce. Ale pokoušet se srovnávat jejich selektivní působení ze zkonzumované zeleniny s účinky specificky formulovaných doplňků stravy mi přijde přinejmenším hodně odvážné. V dlouhodobé perspektivě ale určitě ne hloupé.

Na koho by se měl sportovec obrátit pro sestavení suplementačního plánu?

Nebuďme přízemní, třeba na mě. Ale vážně, asi chápu, kam ta otázka míří a je fakt, že pro laickou veřejnost je obtížné rozeznat seriózní informace (služby) od „laciného“ neseriózního byznysu a propagandy. Mohl bych o tom vyprávět celé hodiny, mám s tím docela bohaté osobní zkušenosti ještě z časů, kdy jsem dělal v jedné firmě, která se zabývala obchodem s fitness vybavením a s tím spojeným doplňkovým sortimentem včetně výživy.  Nutno podotknout, že i s dobrou reputací prodejny nebylo mnohdy lehké „získat“ si zákazníka na svou stranu. Někdy prostě ani nejlepší úmysly a trpělivost nakonec nestačila na mediální masáž a mass marketing velkých „hráčů“. Takže ono to mnohdy není jenom o odborné erudici a profesionalitě nabízených služeb, ale také o přehnaném a nekritickém očekávání zákazníka, který bohužel dost často jde tzv. „najisto.“ Pak se nedivme, že kolem sebe vidíme tolik zklamání a doživotní deziluzi nad tím, že to je stejně všechno jenom byznys a podvod. Na druhou stranu tohle se děje i v dalších oborech a tak to nakonec bude vždy o životních zkušenostech a obecně životních hodnotách celé společnosti.
A když už vám někdo bude sestavovat suplementační program, měl by v první řadě umět zhodnotit váš stravovací profil a měl by konkrétní doporučení zasadit vždy do kontextu k vašemu zdraví, pohybovým aktivitám atd. Na oborové profilaci nezáleží, je vcelku jedno, jestli to bude výživový specialista, trenér, osvícený lékař nebo kdokoliv s odpovídající kvalifikací. Prostě chce to celostní přístup a faktem je, že ne každý toto umí nabídnout.

 

Doc. MUDr. Zdeněk VILIKUS CSc.

Přednosta Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN. Od r. 2005 je přednostou Ústavu tělovýchovného lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na lékařskou výkonnostně-vytrvalostní diagnostiku sportovců, zejména EKG metody a spiroergometrii. Prosazuje komplexní vzdělávání sportovních lékařů včetně výuky nutriční a suplementační podpory a prevence muskuloskeletálních problémů sportovců. V mládí se věnoval posilování a přednášel na kurzech trenérů kulturistiky.

Souhlasíte s názorem, že řízená sportovní výživa je prevencí zátěžového poškození organismu?

Ano

Jak se organismus sportovce vyrovnává při zvýšené tréninkové zátěži se zvýšenou potřebou metabolizovat více živin?

Když se organizmu nabídne přiměřené zvýšení živin, tak myslím, že snadno.

Při silových a vytrvalostních sportech dochází k opotřebování kloubů, vazů a svalových úponů - ochrání suplementace před problémy s pohybovým aparátem?

Do určité míry ano. Dokládají to i některé studie odborné literatury. Např. chondrosulf podávaný  delší dobu může zabránit i artrotickému zúžení kloubní štěrbiny.

Dalo by se říci, že příjem nitrátů ze zeleniny je efektivní způsob, jak ulehčit náročný pohyb a zároveň ochránit organismus před neblahými důsledky konzumace koncentrovaného zdroje dusičnanů?

Je to v současné době nový poznatek, že tyto látky jsou spíše prospěšné než rizikové pro lidský organizmus. Ale ještě bych byl s jejich obecným doporučováním raději opatrný.

 

Daniel HEJRET, kondiční specialista

Je jedním z nejlepších současných kondičních trenérů. V období své aktivní sportovní činnosti se věnoval lehké atletice, byl československým reprezentantem, dvojnásobným mistrem republiky v běhu na 400 metrů překážek a mistrem Československa v desetiboji. K jeho profesním úspěchům patří příprava olympijského vítěze v boxu Rudolfa Kraje.

Souhlasíte s názorem, že řízená sportovní výživa je prevencí zátěžového poškození organismu?

Ano, stoprocentně prevencí je. Výživa je základ pro stavbu těla – regeneraci, je prevence úrazů a chorob. Pokud tělo nemá správný poměr makro i mikrosložek a to v dostatečném množství,  může dojít k poškození.

Jak se organismus sportovce vyrovnává při zvýšené tréninkové zátěži se zvýšenou potřebou metabolizovat více živin?

Zvýšíte-li výkonnost sportovce v podobě zvýšeného množství tréninků, musíte upravit i stravu – počet jídel, množství živin, jejich poměry – jinak tělo strádá a dostatečně neregeneruje.

Při silových a vytrvalostních sportech dochází k opotřebování kloubů, vazů a svalových úponů - ochrání suplementace před problémy s pohybovým aparátem?

Souhlasím se speciální suplementací, ale pro špičkové sportovce. Odvíjí se od celkového stavu organismu, přikláněl bych se k hranici 18-ti let věku pro její využívání.

Dalo by se říci, že příjem nitrátů ze zeleniny je efektivní způsob, jak ulehčit náročný pohyb a zároveň ochránit organismus před neblahými důsledky konzumace koncentrovaného zdroje dusičnanů?

Pro zlepšení stavu organismu je konzumace zeleniny důležitá, řešil bych zdroje zeleniny a způsob odšťavňování. Trénink jakéhokoliv charakteru je vědomé poškozování organismu,  a proto je více než důležité posilování imunitního systému. U konzumace nitrátů ze zeleniny bylo prokázáno, že podporují výkonnost sportovců, ale pouze při výkonnostním tréninku.

Na koho by se měl sportovec obrátit pro sestavení suplementačního plánu?

Na odborníka a zároveň specialistu na výživu.

 

 

Každému z nás je zřejmé, že tělo, které vlastní, by mu mělo sloužit co nejdéle a nejlépe. Jednoznačně platí, že jeho fungování se odvíjí od toho, co a kolik mu každý den dodávám stravou, a jak se ním zacházím z hlediska fyzické aktivity a nezbytné regenerace.
Pro výkonnostního sportovce to pak platí dvojnásob. Zvýšené nároky na organismus  si žádají bezchybné fungování. To zajistíme správně provedenou analýzou metabolismu sportovce, vhodně zvolenou výživovou strategií, suplementací kvalitními  doplňky stravy a efektivní regenerací.
Jak tohle všechno zvládnout? Ve hře je naše mentální síla pracovat na sobě samém na všech úrovních.
Na koho se obrátit? Odpověď najdete v článku ...

 

Autor článku: Ing. Karolína Kallmunzerová - člen Aliance výživových poradců a spoluautorka projektu Tvůrčí demokracie a vaření s rozumem pro žáky 2. St. ZŠ.