Filozofie

 /

Kodex aliance
  1. 1. Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2. Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3. Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu a chuť.
  4. 4. Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5. Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6. Upřednostňujeme seriózní značky investující do vývoje a složení před značkami zaměřenými na agresivní mass-marketing.
  7. 7. Upřednostňujeme značky/výrobce, které podporují zdravý a etický životní styl

Sukralóza a její vliv na organismus

V předcházejícím článku jsme probrali možný vliv sukralózy na životní prostředí, dnes se zaměříme na to, co konzumace sukralózy způsobuje v lidském těle. Přestože struktura molekuly sukralózy  v základu vychází z cukru, procesem tzv. chlorování jsou k molekule cukru přidány tři molekuly chlóru a vzniká tak pro tělo nepřirozená sloučenina s pevnou kovalentní vazbou. Protože se takový typ molekuly „cukru“ běžně v přírodě nevyskytuje, nemá lidské tělo schopnost sukralózu správně metabolizovat. V důsledku toho je většina sukralózy z organismu vyloučena. Co se však stane se sukralózou, kterou organismus nevyloučí? Jak na ni tělo reaguje? Ukládá se někde v těle? Může způsobovat zdravotní komplikace?

Sukralóza a střevní mikroflóra

Zdraví střev a celého zažívacího traktu je velmi důležitým ukazatelem celkového zdravotního stavu našeho organismu. Lidské zažívací ústrojí je domovem prospěšných probiotických bakterií, které hrají významnou roli v rámci našeho imunitního systému. Podle některých studií ale může mít konzumace sukralózy na tyto bakterie negativní vliv.

Studie prováděná na krysách, která zkoumala vliv 12 týdnů konzumace sukralózy na střevní mikroflóru, zjistila, že sukralóza může způsobit úbytek prospěšných střevních bakterií až o 50 %. K obnovení populace některých kmenů bakterií střevní mikroflóry (např. bifidobacterium bifidum) pak navíc nedošlo ani po 12 týdnech od vynechání sukralózy ze stravy. [1]

Jiná studie, v rámci které byla myším po dobu 6 měsíců denně podávána sukralóza v množství odpovídajícím akceptovatelnému dennímu příjmu pro člověka (5 mg/kg/den), také prokázala negativní vliv na střevní mikroflóru. Konzumace sukralózy vedla ke změně vývojové dynamiky a funkce střevních bakterií. Toto narušení střevní mikroflóry způsobuje vyšší produkci prozánětlivých látek, což může vést k rozvoji zdravotních komplikací, především chronických zánětů. [2]

Přestože byly obě tyto studie provedeny pouze na hlodavcích, přinejmenším naznačují, že by dlouhodobá konzumace sukralózy mohla mít negativní vliv na správné fungování střevní mikroflóry a tím i na celkový zdravotní stav organismu.

Sukralóza a hladina krevního cukru

Někteří lidé užívají sukralózu proto, aby snížili spotřebu cukru a stabilizovali tak hladinu glukózy v krvi. Užívání sukralózy však bohužel může mít spíše opačný efekt. Ačkoliv se předpokládalo, že umělá sladidla neovlivňují glykémii [3], některé novější studie naznačují, že tomu může být jinak. Bylo prokázáno, že zažívací trakt a slinivka břišní mohou rozpoznat cukry pomocí receptorů, které jsou podobné chuťovým receptorům v ústech. Tyto receptory mohou být aktivovány i prostřednictvím některých umělých sladidel, a pokud jsou aktivovány, vyvolávají v beta-buňkách slinivky břišní (buňky odpovědné za produkci inzulinu) sekreci inzulinu, podobně jako cukr. [4,5]

Jednoduše řečeno, organismus si myslí, že přijde cukr a zachová se tak, avšak cukr nepřijde. Výsledná situace je pak taková, že tělo “ždímáme” naprázdno.

Studie z roku 2013 pak zkoumala vliv sukralózy na hladinu krevního cukru a hormonální odezvu po konzumaci 75 g glukózy. Testování se účastnilo 17 obézních jedinců, kteří běžně neužívali umělá sladidla a zároveň u nich nebyla diagnostikována cukrovka nebo inzulinová rezistence. Na základě hladiny glukózy, inzulinu a C-peptidu (jeho hladina odráží stupeň produkce inzulinu) byly sledovány funkce beta-buněk slinivky břišní a inzulinová senzitivita. U skupiny, která před konzumací glukózy přijala sukralózu, byly zaznamenány vyšší koncentrace glukózy v krevní plazmě a zároveň byly naměřeny vyšší plazmatické hladiny inzulinu a C-peptidu, než u skupiny, která před glukózou přijala pouze čistou vodu. Hladina inzulinu byla u skupiny, které byla podána sukralóza, vyšší v průměru o 20 % a zároveň u této skupiny byla pozorována o 23 % nižší inzulínová senzitivita. Koncentrace glukagonu byla u obou skupin podobná.

Výsledky této studie ukazují, že konzumace sukralózy může ovlivňovat glykemickou a hormonální odezvu na konzumaci glukózy. K lepšímu porozumění působení sukralózy v lidském těle je určitě potřeba další výzkum, ale již nyní se dá říci, že sukralóza má určité fyziologické účinky a může ovlivňovat náš metabolismus.[6]

Sukralóza a vstřebatelnost léků

Stejná studie, která prokázala negativní vliv sukralózy na střevní mikroflóru u krys, zároveň ukázala, že by konzumace sukralózy mohla přímo souviset s horší vstřebatelností některých léků. Dvanáctitýdenní konzumace sukralózy způsobila vice než dvojnásobné navýšení hladiny P-glykoproteinu (látka, pomocí které se buňka může zbavovat cizorodých látek) a cytochromů P-450 (enzymy, které se podílejí na detoxikaci cizorodých látek z organismu). Hladina těchto látek zůstala zvýšená i po 12 týdnech od vysazení sukralózy. Již dříve bylo prokázáno, že zvýšená hladina těchto dvou látek snižuje biologickou dostupnost některých perorálně podávaných léků. [1]

Závěr

V současné době zatím nemáme k dispozici dostatek studií, které by zkoumaly dlouhodobý vliv konzumace sukralózy na zdraví člověka. Dostupné studie však naznačují, že konzumace sukralózy může negativně ovlivňovat stav střevní mikroflóry, inzulinovou senzitivitu nebo vstřebatelnost některých léků. Protože bezpečnost konzumace sukralózy pro lidský organismus nebyla doposud stoprocentně prokázána a objevují se náznaky, že by mohla být i škodlivá, doporučuji její příjem (stejně jako u ostatních umělých sladidel) bedlivě sledovat a pokusit se jej omezit na minimum.

Zdroje:

1.       Abou-Donia MB, El-Masry EM, Abdel-Rahman AA, McLendon RE, Schiffman SS. Splenda alters gut microflora and increases intestinal p-glycoprotein and cytochrome p-450 in male rats. J Toxicol Environ Health A. 2008

2.       Bian X., Chi L., Gao B., Tu P., Ru H., Lu K. Gut Microbiome Response to Sucralose and Its Potential Role in Inducing Liver Inflammation in Mice. Front. Physiol. 2017

3.       Raben A, Richelsen B. Artificial sweeteners: a place in the field of functional foods? Focus on obesity and related metabolic disorders. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2012

4.       Nakagawa Y, Nagasawa M, Yamada S, et al. Sweet taste receptor expressed in pancreatic beta-cells activates the calcium and cyclic AMP signaling systems and stimulates insulin secretion. PLoS ONE. 2009

5.       Kyriazis GA, Soundarapandian MM, Tyrberg B. Sweet taste receptor signaling in beta cells mediates fructose-induced potentiation of glucose-stimulated insulin secretion. Proc Natl Acad Sci USA. 2012

6.       Pepino MY, Tiemann CD, Patterson BW, Wice BM, Klein S. Sucralose affects glycemic and hormonal responses to an oral glucose load. Diabetes Care. 2013

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek