plíce

Jak posílit činnost plic a kondici dýchacího ústrojí

Nejčastější činností, kterou děláme, aniž si to uvědomujeme, je dýchání. Jak ale vlastně dýcháme? Většinou bohužel tak, že svému tělu moc neprospíváme. Dýchat je totiž potřeba dlouze a zhluboka. Plíce výrazně povzbudí a příznivě ovlivní čerstvý vzduch, rozličná dechová cvičení, inhalace bylinných roztoků, pohyb, cvičení, ale například i pocení.

Jak posílit činnost plic a kondici dýchacího ústrojí

Také pravidelná půlhodinová procházka nebo pobyt na zdravém vzduchu je nedocenitelný. Existují rovněž pro dýchání, které nám pomohou nejen lépe dýchat, ale i detoxikovat plíce. Podle výzkumů může dýchací cvičení zvýšit hladinu kyslíku v krvi, přispět ke snížení dušnosti a potažmo i k celkové kondici organismu.

Plíce a dýchací cesty

Plíce jsou párovým orgánem umožňujícím výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Lidské plíce jsou složeny z plicních sklípků protkaných drobnými krevními kapilárami. Do plicních sklípků proniká vzduch a přítomný kyslík pak prostupuje do krve. Naopak oxid uhličitý se z plicních sklípků při výdechu dostává z těla ven. Plíce pak spolu s kůží a tlustým střevem patří mezi zásadní vylučovací (čistící) orgány. V případě, že dojde k snížení jejich funkce, se v organismu mohou hromadit toxiny a oslabené dýchací cesty jsou také snadnou branou třeba pro viry a bakterie.

Strava

V první řadě může zatíženým plicím pomoci a odlehčit zdravější výživou. Strava by pochopitelně měla primárně obsahovat dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, aby se zajistil příjem dostatku řady vitaminů, minerálů a vlákniny. Pokud trpíme častěji na zánět průdušek či související onemocnění, je vhodné zvážit eliminaci konvenčních průmyslově zpracovaných mléčných výrobků, jelikož např. pasterizované mléčné výrobky mohou zvýšit produkci hlenu v organismu. Tento hlen může být obtížné potlačit, což může vést k trvalému a nekontrolovatelnému kašli.

Jedním ze způsobů, jak tento problém s hlenem vyřešit, je pití většího množství vody po celý den. Můžeme též zvýšit vlhkost vzduchu pomocí zvlhčovače a tím usnadnit dýchání. Vždy je dobré držet rozumný odstup od zpracovaných, konzervovaných a zmrazených potravin a cukru. Některá aditiva, konzervační látky a barviva pro potraviny jsou také známa tím, že u citlivých jedinců přispívají k problémům s dýcháním a dokonce k astmatickým záchvatům.

Dýchání při sportu

Pokud máme potíže s dechem, může se cvičení se může jevit jako zvláštní nápad. Sezením a nicneděláním se však nestane nic, co by pomohlo naše plíce posílit. Pravidelným cvičením, zejména kardio cvičením, můžeme posilovat dýchací svaly a zlepšit celkovou vytrvalost.

Při sportu a obzvláště při posilování je pak třeba držet se minimálně základních zásad, jak správně dýchat: Pokud sval uvolňujeme a nezabíráme (typicky jde činka dolů), tak se nadechujeme a pokud na činku působíme silou - zvedáme ji nebo taháme, tak vydechujeme. Při obou pohybech by vše mělo probíhat rovnoměrně a spíše pomalu - tzn, že nádech i výdech přizpůsobíme délce pohybu a vydechujeme nebo se naopak nadechujeme po celou dobu, co manipulujeme s činkou.

Oblastí, kde je správné dýchání také velmi důležité, je běh. Obecně platí, že při zahřívacím běhu nebo ze začátku, kdy se teprve dostáváme do tempa, je lepší dýchat nosem, a až postupně přejít na dýchání ústy. Narazíme také na různé názory, po kolika krocích se nadechovat. Někomu vyhovují dva, někomu tři. Zde je třeba vyzkoušet si, jak na určitý počet kroků reaguje vaše tělo a ná základě individuální zkušenosti si interval nastavit. Důležitá je právě ona pravidelnost. Pokud si ji postupně vypěstujete, budete moci lépe sledovat progres a také se lépe zbavíte případné dýchavičnosti nebo píchání v boku.

U píchání v boku obecně platí, že příčinou může být i nedostatečný odstup od posledního jídla a tréninku, případně i nedostatek v dýchání obecně. Vyplatí se mít dostatečně "prodýchanou" oblast břicha a obecně se snažit dýchat právě sem. Pokud se vám při dýchání zvedá víc hrudník než břicho, měli byste se na tento nedostatek zaměřit.

Stres

Stejně jako u všech zdravotních problémů a onemocnění je dalším z faktorů oslabujících dýchací cesty stres. Snížením každodenního stresu na minimum a zvládáním stresu zdravými způsoby jsme uvolněnější a to má přímý pozitivní vliv na naše plíce. Pro zdraví plic, bychom se měli každý den uvolnit duševně i fyzicky.

Co paradoxně může plicím a jejich regeneraci napomoci je, pokud je to možné, vyhnutí se agresivním vůním a parfémům, lakům na vlasy, vonným svíčkám nebo sprejům na hmyz. Použitím přírodních domácích prostředků se můžeme vyhnout různým chemikáliím a zlepšit tak zdraví plic.

Imunitní systém (detoxikace plic)

Pro očistu plic je nejvhodnější podzim, konkrétně v období přibližně od poloviny září do poloviny listopadu. Nezbytnou součástí každé očisty je dostatečný příjem antioxidantů.

Naši imunitu zajišťuji zejména bílé krvinky, jejichž úkolem je zneškodnit včas jakékoli „nepřátele“, kteří by chtěli napáchat na našem zdraví více škody než užitku. V zásadě je potřeba zajistit obranyschopnost našeho těla před vnějšími vlivy, ale například i proti látkám našeho metabolismu.

Dobrou imunitu vždy utváří komplex aktivit jako je kvalitní spánek, péče o střevní mikrobiom, kvalitní a dostatečný pitný režim, ale i sauna a otužování, či ovlivnění emočního rozpoložení a rovnováhy a v neposlední řadě eliminace dlouhodobého stresu. Co však můžeme ovlivnit téměř okamžitě, je navýšení antioxidační kapacity našeho organismu co nejširším spektrem antioxidantů. Zde můžeme zvolit celou škálu bylin, potravin, ale i doplňků stravy. Zde často přichází na řadu následující pomocníci:

Česnek

Česnek a vhodné formy česnekových doplňků působí v tomto směru přímo okamžitě. Česnek je snadno dostupný a obsahuje kolem 400 různých, tělu prospěšných látek včetně celé řady antioxidantů. Je bohatým zdrojem minerálů v čele s vápníkem, jódem a vitamínů A, C a B komplexu. Obsahuje allicin, který má silně antibakteriálně působící účinky. Je potřeba si uvědomit, že kuchařskými úpravami však dochází k potlačení jeho účinných složek.

Konzumaci syrového česneku mnoho lidí nemá rádoz důvodu zažívacích problémů, neboť dochází k dráždění žaludeční sliznice.  I vůně česneku je z úst, ale i kůže, nesnadno odstranitelná. V tomto směru nabízí velkou výhodu právě doplňky stravy s obsahem česneku, kde většina z nich se pyšní absencí nepříjemného zápachu.

Do jídelníčku je vhodné kromě česneku zařazovat čerstvou zeleninu, kysané zelí, cibuli či křen jelikož nám poskytují účinnou přírodní cestu vhodnou pro oblasti jako je imunita, nemoci dýchacího ústrojí a zátěž organismu. Tyto potraviny jsou mimo jiné vyhlášenými nepřáteli kvasinek. Posledně jmenovaní mají termicky zahřívající charakter, proto je jejich konzumace s nastupujícím podzimem přímo doporučována.

Vitamín C

Kromě vitamínu C konzumovaného z ovoce a zeleniny je dobré navýšit antioxidační bariéru kvalitním  doplňkem s vitamínem C. Právě tento vitamín je hlavním antioxidantem přítomným ve sliznici dýchacích cest a pokud je kombinovaný s bioflavonoidy, má výrazný protizánětlivý, ale i protialergický účinek (může potlačit alergickou reakci tím, že zabrání buňkám uvolňovat histamin). Zajímavostí je, že vitamín C je ve významném množství obsažen v cibulové nati, proto se některé druhy cibule pěstují speciálně jako naťové.

Zinek

Dobrým partnerem vitamínu C je zinek. Tento minerál podporuje procesy hojení a současně posiluje funkce imunitního systému. Je také nezbytný při zpracování esenciálních mastných kyselin, které významným způsobem ovlivňují stav sliznic včetně kůže. Zinek je součástí více než 300 enzymů potřebných pro hojení, růst apod. Pomáhá ochraňovat zrak, zvyšuje imunitu a chrání před volnými radikály. Vhodným zdrojem zinku jsou vejce, maso, mořské plody, ale třeba i pšeničné klíčky. Zinek je vždy vhodné suplementovat při oslabeném imunitním systému, při benigní hyperplazii prostaty, prostatitidě (zánětu prostaty). U české populace je zinek spolu se selenem a hořčíkem jedním z nejvíce deficitních minerál. Jeho suplementace by proto o to více měla nabývat na významu.

Vitamín D

Při podpoře imunity bychom neměli zapomenout na důležitý vitamín D. Ten sice vzniká za normálních okolností v kůži působením slunečního záření, ale s nastupujícím podzimem a ubývajícím slunečním svitem a naším pobytem venku, je jeho suplementace velmi vhodná. K dostání jsou však obvykle jeho synteticky získané formy, které ne vždy citlivý organismus ideálně přijímá. Jako alternativa jsou proto ideální různé formy extraktů (např. z lišejníku).

Betaglukany

V posledních letech se v souvislosti s imunitním systémem přisuzuje široké spektrum prospěšných účinků především tzv. Betaglukanům. Jejich přirozeným zdrojem jsou hlavně houby, kvasinky nebo např. ječmen, oves.  Účinek betaglukanů se v těle projevuje aktivací buněk imunitního systému zvaných makrofágy. Hrají klíčovou úlohu v obranyschopnosti našeho organismu při napadení choroboplodnými zárodky (viry, bakteriemi, ale i toxiny)

Závěrem

Jak je z výše uvedeného patrné, máme pro efektivní podporu organismu během podzimního a zimního období mnoho možností. V tomto čase je tělo vystavené zvýšenému náporu, proto je dobré mu kromě činností podporujících imunitu a stravy pomoci i vhodnými látkami ve formě doplňků, a především také snahou o zmírnění psychického náporu. Začátek školního roku a blížící se Vánoce jsou obvykle spíše zdrojem stresu než klidu, proto se zkusme zamyslet nad tím, zda toto období nelze pojmout i trochu klidněji a ve výsledku pro nás lépe.

Autor článku: Ing.Petr Novotný
 
Zdroje:

Anatomie, Prof. MUDr. Radomír Čihák. DrSc.,

Vitaminová bible pro 21.století

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3878211

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6737511