Cvičíme, zdravě jíme a přesto nehubneme, jak to?

Stačí počítat kalorie?

Jak už bylo zmíněno v mnoha článcích, ne vždy platí kalorie dovnitř, kalorie ven. Kdyby tomu tak vždy bylo, proč by pak mnoho mladých sportovkyň, třeba fitness závodnic, které konzumují minimum kalorií a přitom trénují třeba dvakrát denně, marně bojovalo s tělesnou váhou? A místo hubnutí přibíralo tuk?

Pes je zakopaný v naší fyziologii. Tedy v tom, jak funguje naše tělo zevnitř. Jaký je stav naši trávicí soustavy, jak fungují naše buňky, jestli v nich veškeré metabolické dráhy probíhají tak, jak by měly. A také, jestli mají veškeré mikronutrienty nutné pro jejich správný průběh, anebo naopak některý komponent chybí a celá kaskáda reakcí je tak zpomalena nebo nefunguje optimálně.

Což se dříve či později projeví nejenom na buněčné úrovni, ale také v mnoha symptomech, které mohou poškodit naše zdraví. Pokud totiž něco nefunguje v té nejmenší jednotce, tedy v naši buňce, odezva se projeví nejdříve v dané tkání a pak v celém organismu.

Pokud naše fyziologická stránka funguje optimálně, můžeme dosáhnout výborných výsledků. Pokud ne, je naše snaha marná a mnohdy až kontraproduktivní. Můžeme následovat nejpřísnější diety, střídat  nejrůznější typy tréninku, provádět dennodenní HIIT kardia a stejně to bude v některých případech marné.

Co tedy dělat? Je nutné nesoustředit se jen na stravu a fyzickou aktivitu. Tyto faktory jsou nepostradatelné, ale existují i další, neméně důležité.

Inzulin a hladina glukózy v krvi

Nevyvážená hladina glukozy, potažmo i inzulinu schopnost těla spalovat tuk velmi silně ovlivňují. A nejen to. Výkyvy v hladinách krevního cukru ovlivní na příklad i hormonální změny, zánětlivé procesy v těle a způsobí i špatnou detoxifikaci organismu. Pokud na příklad játra nefungují tak, jak by měla, nebude fungovat i obrovská většina metabolických procesů, což ovlivní veškeré procesy v našem těle, včetně schopnosti spalování tuku. Vznikne i neustálý pocit hladu či chutě na něco sladkého a může dojít až k leptinové resistenci. Leptin je tzv. hormon nasycení a při rezistenci na něj není tělo schopné adekvátně reagovat. Nenaslouchá signálům, že jsme nasyceni, a bude nás stále pohánět chutí a nutkáním jíst více. A to je jen malý výčet toho, co  vše může zvýšená nebo naopak příliš nízká hladina glukozy či insulinu ovlivnit.

Byť se to obecně tvrdí, samotná dieta a fyzická aktivita na vyrovnání hladiny glukózy nestačí. I když přispívají velkou měrou. Je nutné zohlednit náš hormonální stav, hladinu stresového faktoru, popř. podpořit udržení hladiny inzulinu v daných mezích doplňky stravy. Ještě jednou zopakuji, že hovoříme o jedincích, kteří jsou disciplinovaní, co se stravování či sportu týče, dodržují všechny zásady zdravého žití, jsou vždělaní v tomto směru a přesto ne a ne zbavit se přebytečného tuku. Jak je možné, že tito lidé, byť nejedí potraviny typu fast food, nepijí slazené nápoje, netráví večery s chipsy a tabulkou mléčné čokolády, apod. mají velice často problém s vysokou hladinou glukózy v krvi.

Proč je vyrovnaná hladina krevní glukozy tolik důležitá?

Abychom pochopili veškeré souvislosti, uděláme si malý výlet do biochemie našeho těla. Nevyrovnaná hladina glukózy či inzulinu, ať už jde o insulinovou rezistenci nebo o jednorázové výkyvy hladiny krevního cukru, způsobuje velice vážné metabolické poruchy.

Jde především o to, že inzulín je hormon důležitý pro dostání glukózy z krevního řečiště do buňky. Signalizuje, že v krvi už je určité množství cukru, co je potřeba dostat do buňky kvůli produkci energie. Když jsou však receptory na buňkách vůči inzulínu rezistentní, na signál neodpovídají, a cukr v krvi zůstává.

Tím pádem jeho hladina nebezpečně narůstá. A co víc, protože se cukr nedostane do buňky, nedojde ani k jeho zpracování na formu energie. To má následek nejenom únavu, ale také značné omezení dalších metabolických drah. V těch se za normálních okolností, tvoří další, kriticky důležité látky, jako je NADH (aktivní forma vitamínu B3), CO2, FADH2 (aktivní forma vitamínu B2) a dalších meziprodukty, které jsou nepostradatelné pro následné reakce v těle včetně detoxifikace, tvorbu buněčné energie, spalování tělesného tuku a pod.

Zvýšená hladina inzulínu navíc působí zánětlivě, čímž se mimo jiné zvyšuje i hladinu stresového hormonu kortizolu. A úkolem kortizolu je mimo jiné zvyšovat hladinu cukru právě jako odpověď na stres. Což samozřejmně povede k ukládání dalšího tuku do našich tukových zásob.

Dalším problémem, který vysoká hladina inzulínu a glukózy v krvi vyvolává, je neschopnost jater detoxikace. V těle pak zůstávají nevítaná rezidua a způsobují další problémy.

Inzulin tedy není jen něco, co pohání aminokyseliny do našich svalových buněk (což je základní informace mezi sportovci zajímající se o nárůst svalových buněk). Jak je vidět, jeho vyrovnané hodnoty jsou kriticky důležité pro fungování celého organismu.

Inzulin ovlivňuje i krevní tlak a hormony jako testosteron. Při nesprávné hladině inzulinu se pak zvyšuje množství testosteronu u žen a estrogenu u mužů, což přináší značné problémy. A mimo jiné to především spalování tuků u obou pohlaví.

Je tedy velice důležité, nechat si krevní hladinu glukózy a inzulínu zkontrolovat.

Hormon kortizol

Jak už bylo řečeno, kortizol je tzv. stresový hormon, syntetizovaný z cholesterolu, který je velice důležitý především pro adekvátní reakci na stres, tedy pro přípravu těla na případný “boj”. Děje se tak na příklad zvýšením hladiny glukózy v krvi. Pokud je ale jeho hladina dlouhodobě zvýšená, dokáže napáchat velké škody. Může způsobit hormonální nerovnováhu a zvyšuje hladinu krevního cukru.

Ovlivňuje i gastrointestinální systém (dysbalance bakterií, což může vézt i k tzv. propustnosti střev, což vyvolá další stresovou odpověď a různé alergické reakce organismu) a v neposlední řadě i system imunitní. Všechny tyto skutečnosti pak negativně ovlivňují naši schopnost spalovat tuk.

Jednoduše řečeno, dlouhodobý stres v jakékoliv podobě (vztahy, práce, peníze, přetrénování, infekce,… ) bude v podstatě znemožňovat jakékoliv spalování nechtěných tukových zásob. Protože chronicky zvýšná hladina kortizolu způsobí i chronicky zvýšenou hladinu krevního cukru, je nutné s nadbytečným sukrem dělat, tedy uložit jej do zásob. A celý kruh se bude opakovat.

Zažívací systém

Stav našich střev mnohdy velice podceňujeme. Přitom je 75 % imunitního systému je uloženo právě v nich. Hrají tedy obrovsky důležitou roli a jsou proto právem nazývána “druhým” mozkem. Jejich zdraví přímo ovlivňuje fungování dalších systému v těle:

• schopnost spalovat tuk
• vstřebání živin nutných pro fungování všechn možných metabolických drah
• funkce štítné žlázy (metabolizace hormonů štítné žlázy probíhá zde)
• hormonální rovnováha
• zánět v těle
• vznik alergií a intolerancí

Funkce a stav našich střev bude vypadat lép, pokud budeme jíst převážně organické, nezpracované potraviny. Naše tělo reaguje naprosto jinak např. na sacharidy z pečiva než na sacharidy z organických, sladkých brambor. O přítomných mikronutrientech ani nemluvě.

Je tedy nutné věnovat pozornost i našim střevům a všem příznakům. Při potížích je třeba zařadit jako první krok vyloučení potravin, které velice šasto způsobují zažívací potíže. A naopak zařadit více organické zeleniny či ovoce.

Štítná žláza

Štítná žláza udává tempo našeho metabolismu. Pokud nefunguje tak, jak má, náš metabolismus může být zpomalen a spalování tuku se stane v podstatě nemožné nebo při nejmenším velice obtížné. Její špatné fungování se odrazí i  v trávení, zánětlivých reakcích těla, výkyvy nálad a energie apod.

Problém se štítnou žlázou je v dnešní době docela běžnou záležitostí, ale mnozí o tom neví, protože mnozí lékaři vycházejí jen z výsledků krevních testů zaměřených jen a pouze na štítnou žlázu a nevyhodnotí přitom další proměnné, které na nedostatečné nebo nadměrnou funkci štítné žlázy ukazují. Včetně dalších symptomatických příznaků (nadměrná únava, přibívání na váze, špatný krevní oběh, zácpy, zvýšená hladina cholesterolu, výkyvy nálad, deprese, pocity uzkosti, hormonální nerovnováha a pod.). Štítná  žláza je přitom extrémně důležitá pro celé tělo - svědčí o tom už jen to, že každá buňka v těle má pro hormony štítné žlázy receptory.

Hormony

Estrogen a testosteron jsou velice mocné hormony, které velice silně ovlivňují celý metabolismus těla. Speciálně u žen platí, že pokud jsou jejich hormony v nerovnováze, boj se snižováním hladiny tělesného tuku jen velice obtížný. Avšak i u mužů ovlivní hormonální nerovnováha řadu procesů v těle, jako např. velice těžké nabíraní svalové hmoty, taktéž problem se snižováním hodnoty tělesného tuku, se sníženou hladina libida, časté deprese apod.

Nerovnováhu pohlavních ovlivňují faktory jako např. xenoestrogeny - syntetické látky, které mimikují naše pohlavní hormony a obsazují receptory na povrchu buněk. Xenoestrogeny jsou běžně součástí pesticidů, některých plastů, ale také některé kosmetiky, čistících prostředků apod. Byť je v dnešní době velice těžké minimalizovat veškeré složky, které tyto látky obsahují, můžeme je alespoň eliminovat tím, že budeme užívat organické produkty, organické potraviny či pít čistou, filtrovanou vodu.

Mozek a stres

Samozřejmě velký negativní dopad na štítnou žlázu má již mnohokrát zmíněný stres. Opakem tohoto stavu je situace, kdy jsme vyrovnaní, klidní, cítíme se šťastně a náš mozek může správně fungovat.Při správném fungování pak nemáme deficit neurotransmiterů, které jsou kromě pocitu dobré nálady odpovědné i za energetické procesy. A proto je třeba udržovat náš mozek "v pohodě" a okysličený. K dosažení tohoto stavu si můžeme pomoci - správným dýcháním, dechovými cvičeními, jógou nebo jinými relaxačními cvičeními.

Můžeme také snížit oxidativní stres, který jinak způsobuje neurodegeneraci mozkových buněk. Je nutné si uvědomit, že jakmile mozková bunka odumře, není cesty zpět. Mitochondrie v mozku produkují volné radikály, jakožto normální proces, které jsou ale za normálních okolností odstraněny. Pokud ale trpíme například některým z nutričních nedostatků, nejsme schopni se těchto volných radikálů zbavovat. Takto je tomu ve všech mitochondriích.

Mozek podpoříme i přírodními stimulanty jako je gingko biloba a především činností - novými podněty a zdroji nových informací.

Závěrem

Pokud se dovedeme na hubnutí podívat komplexněji, dosáhneme výsledku. V prvé řadě je vždy nutné vyřešit problémy způsobující stres. Poté teprve přichází na řadu zájem o tělo, u něhož bychom neměli opomenout všechny vyjmenované oblasti.

Autorka článku: Mgr. Monika Musilová

Zdroje:

https://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2018/08/05/walsh-detoxification-program.aspx

https://www.precisionnutrition.com/doctor-detective-low-thyroid

https://www.precisionnutrition.com/fix-gut-fix-health

https://www.precisionnutrition.com/female-hormones

https://www.selfhacked.com/blog/sleep-neurophysiology/

http://blog.drnicoleavena.com/tv-appearances/ted-ed-why-sweets-and-treats-should-be-enjoyed-in-moderation.html?SSScrollPosition=4284

http://www.drwalsh.com/read/