obalové materiály

Obalové materiály potravin a doplňků stravy, jejich využití a recyklace

V poslední době vzrůstá diskuse týkající se obalových materiálů potravin a doplňků stravy, jejich výběru, využití a také recyklovatelnosti. Tato diskuse je pochopitelná, zatížení životního prostředí kvůli nezodpovědnému chování člověka totiž stále vzrůstá. Pravděpodobně každý z nás viděl záběry ostrovů v oceánech tvořených plastovými sáčky a pet lahvemi. K tomu nejspíše nikdo z nás nechce přispívat. Zároveň se ale asi nikdo z nás nechce vzdát toho, co nám moderní plastické hmoty umožňují. Přivádějí vodu a teplo do našich domovů, tvoří podstatnou část dopravních prostředků, počítačů a mobilních telefonů, bez kterých bychom se neobešli, pomáhájí ukládat informace a zábavu (flash disky, blu-ray, dvd,...), a především - uchovávají naše potraviny.

Obalové materiály potravin a doplňků stravy, jejich využití a recyklace

Jak tedy dosáhnout toho, abychom se chovali ohleduplně, zároveň ale neupadali do radikalismu? Cesta dle našeho názoru spočívá v použití zdravého selského rozumu, v tom, že sami za sebe uděláme, co budeme moci, a také v tom, že si budeme vědomi celku. Cílem tohoto článku je proto shrnout obecné informace týkající se oblasti potravinových obalů, která se nás nejvíce týká, a zároveň také vyvolává největší diskuse.

Jaké obalové materiály se používají u doplňků stravy?

U doplňků stravy se většinou (ne však vždy) užívá obalů z plastických hmot, které jsou recyklovatelné. Poznáte je podle značky tvořené třemi zatočenými šipkami s číslem uprostřed a zkratkou, která označuje typ materiálu. Tyto značky pak slouží k finálnímu roztřízení a následné efektivní recyklaci. Nejčastěji jde o tyto materiály:

 

 Název  Číslo a zkratka  Symbol
 Polyethylentereftalát  # 1 PET (PETE)  
 Polyethylen s vysokou hustotou  # 2 HDPE (PE - HD)
 Polypropylen  # 5 PP

 

  • Polyethylentereftalát se zkratkou PET a číslem 1 je nejznámějším a nejtypičtějším materiálem užitým pro výrobu nádob na tekutiny i sypké prášky. Naleznete jej samozřejmě v každé samoobsluze - jsou z něj vyrobené všechny plastové láhve na nápoje, tedy "petky". Mezi doplňky stravy jej najdete nejčastěji u dóz na kapsle nebo u menších balení práškových doplňků (typicky např. 200 g balení kreatinu apod.).
  • Polyethylen s vysokou hustotou, zkratkou HDPE a číslem 2  je podobný materiálu předchozímu, je však hutnější a pevnější. Proto "High density polyethylene". Tento materiál najdete také velmi často, typicky spíše u větších balení, podle výrobce.
  • Polypropylen má zkratku PP a číslo 5. Stejně jako dva předchozí materiály je termoplastický (reaguje na teplo, při zvýšené teplotě lze měnit jeho tvar), avšak na rozdíl od nich jde o polymer. Polypropylen má velmi dobrou mechanickou odolnost, zároveň však také nízkou hustotu a díky tomu menší hmotnost. Tento materiál bývá používán u dóz, ale vyrábí se z něj i sáčky.

Všechny tyto materiály lze recyklovat. Samozřejmě však záleží na nás, zda budeme třídit odpad, a plasty se do recyklačního procesu vůbec dostanou.

Jak probíhá recyklace?

Recyklace je proces, při kterém jsou odpadní materiály navráceny zpět do takové formy, aby mohly být znovu využity jako suroviny ve výrobním procesu. Jde tedy o opakované využívání materiálu ve výrobě namísto jeho likvidace nebo uložení na skládku. Cílem recyklace je šetření obnovitelnými i neobnovitelnými přírodními zdroji a snižování zátěže životního prostředí. Recyklovat lze plasty, papír i sklo.

Recyklace plastů

Recyklace plastů samozřejmě začíná u prvotního třídění spotřebitelem. V České republice je už téměř 150.000 žlutých kontejnerů na plasty, v dostupnosti cest k recyklaci jsme na tom tedy velice dobře. A výsledky se dostavují - průměrná česká domácnost ročně vytřídí přes 30 kg plastového odpadu, což celkem udělá 139.000 tun plastu za rok, který je svezen do třídících center, kde probíhá dotřizování. (To je, jak už jsme zmínili, závislé na dostatečném označení materiálu recyklační značkou). Celkem je v ČR vytřízeno cca 69 % plastových obalů. V tomto patříme na špici Evropské Unie. (Samotné vytřízení do žlutých kontejnerů však bohužel není zárukou toho, že se stejné množství recykluje. Ne všechny vytřízené plasty jsou totiž recyklovatelné, případně se to ekonomicky nevyplácí nebo není v okolí dostupné recyklační zařízení.)

A jak recyklace probíhá? Setřízený materiál se drtí, očišťuje a přetváří na materiál vhodný pro opětovnou výrobou. Typickým takovým materiálem je tzv. plastový regranulát - vstupní surovina v podobě malých plastových pecek o přibližně stejné velikosti a hmotnosti. Z regranulátu se pak vyrábějí nové plastové výrobky - např. protihlukové stěny, kompostéry, zahradní zatravňovače, plastové pytle a fólie apod. Z recyklovaných PET lahví se také vyrábí také fleecové bundy, izolační materiály, další lahve a celá řada dalších materiálů. Přesný počet, kolikrát lze např. PET lahve recyklovat se liší podle zdroje, je to však cca 7-10x.

Recyklace papíru a skla

Pro úplnost si ještě popišme, jak probíhá recyklace papíru a skla. Vytřízený papír nejdříve projde tzv. rozvlákňováním - rozmočením ve vlažné vodě. Ze vzniklé kaše se magnetem odstraní různé kovové předměty jako sponky apod. Poté se z papíru probubláváním odstraní přebytečný inkoust.Výsledná papírová hmota se pak podle potřeby může barvit nabílo (vzniklá hmota totiž čistě bílou barvu nemá) a může být následně opět použita. Papír lze recyklovat maximálně 7 x (reálně však cca 5x), při každé recyklaci se totiž zkracují celulózová vlákna. Nakonec se tedy dochází u papíru k degradaci materiálu a k jeho další nepoužitelnosti.

Sklo je na tom s recyklací výrazně lépe. Stejně jako u papíru a plastu nejdříve probíhá mechanické a pak i strojové roztřízení. Sklo se pak drtí na velmi malé částečky, které se vrací zpět do skláren do výrobního procesy. Nelze recyklovat všechny druhy skla (například velmi těžko lze recyklovat sklo ze spotřební elektroniky, ze zrcadel nebo žárovek). Klasické sklo však lze recyklovat velmi dlouho, teoreticky donekonečna.

Závěrem - jak nejlépe pomoci a chovat se ohleduplně

Je to jednoduché - vlastními silami a dle svých vlastních možností. Kontejnery na třídění odpadu jsou dostupné téměř všude, proč je tedy nevyužívat. V rámci možnosti pak můžeme nakupovat takové produkty, které jsou balené v recyklovatelných materiálech. Dle svých vlastních možností pak můžeme nakupovat větší balení (která jsou ekonomičtější) a nepoužívat tolik balení jednorázová. Můžeme také používat např. látkové nákupní tašky a ne plastové nebo papírové. Můžeme se také zamyslet, které obaly, co kupujeme, se dají využívat opakovaně. Možností, jak začít u sebe, je celá řada.

Autor článku: redakce eFIA.cz

Zdroje:

https://www.jaktridit.cz/cz/co-se-deje-s-odpadem/recyklace-a-vyuziti-plastu

https://www.sako.cz/pro-brnaky/cz/801/energeticke-vyuziti-odpadu/

http://www.szu.cz/vyrobky-a-materialy-urcene-pro-styk-s-potravinami

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32004R1935&from=CS

https://www.trideniodpadu.cz/papir

https://cs.wikipedia.org/wiki/Recykla%C4%8Dn%C3%AD_symbol