Filozofie

 /

Kodex aliance
  1. 1. Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2. Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3. Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu a chuť.
  4. 4. Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5. Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6. Upřednostňujeme seriózní značky investující do vývoje a složení před značkami zaměřenými na agresivní mass-marketing.
  7. 7. Upřednostňujeme značky/výrobce, které podporují zdravý a etický životní styl

Nejčastější mýty v oblasti doplňkové a sportovní výživy, Díl 1: Proteiny

Vzhledem k častým dotazům z řad zákazníků jsme připravili seriál s nejčastějšími mýty ve sportovní výživě. Začínáme kategorií, která je nejspíše blízká každému z nás – s proteiny.

Mýtus č. 1: Beef Protein je protein vyrobený přímo z libového hovězího masa.

Beef protein znamená v překladu „hovězí bílkovina“. Jedná se tedy o velmi obecný pojem, do kterého se bez nadsázky vejde úplně vše, protože na krávě je „hovězí“ opravdu úplně všechno.  Hovězí bílkovina tak může být bílkovina z masa, mléka, syrovátky, ale také bílkovina z kůže, vnitřností, vnitřních orgánů, paznehtů, vazů, chrupavek a jatečného odpadu. Proč tedy používat tak obecný pojem, když se může výrobce pochlubit přesně a konkrétně tím, co v produktu je? Odpověď necháváme na uvážení zákazníka.

Mýtus č. 2: Metoda CFM je u mléčných proteinů něco úplně jiného než mikrofiltrace.

K izolaci bílkovin z mléka je v rámci EU jako metoda naprosto standardně využívána tzv. filtrace zkříženým tokem (cross-flow) a to v zásadě u všech důležitých producentů (mlékáren). Obecně jsou pro tyto cross-flow metody využívány jen zkrácené názvy mikrofiltrace a ultrafiltrace. WPC – tedy koncentráty jsou produkovány ultrafiltrací. Vysokoprocentní WPC a WPI – tedy koncentráty a izoláty jsou produkovány mikrofiltrací a následnou ultrafiltrací. Samotný pojem cross-flow znamená jednoduše tok mléka napříč během filtrace membránovými trubicemi.  Mezi zkratkou CFM a mikrofiltrací tedy není v tomto případě žádný rozdíl. Navíc jde o naprostý standard v rámci evropského trhu pro dané kategorie bílkovin. Více např. zde v infovideu.

Mýtus č. 3: Syrovátkový protein jako syrovátkový protein. Všechny jsou stejné.

Dalo by se říct „voda jako voda“. Je ale rozumné pít vodu např. přímo z řeky Vltavy?  Dá se tedy říct „whey protein jako whey protein“? Samozřejmě nedá. Je velký rozdíl mezi laciným mlékem od krav chovaných v tzv. vysoko-intenzivních chovech, které stojí celý život po tisíci kusech na minimálním životním prostoru, a dražším farmářským mlékem z extenzivních pastevních chovů, kde se krávy po většinu roku nebo rok celý pasou na zelené louce. Orientace je naštěstí v tomto případě poměrně jednoduchá. Laciné mléko z vysoko-intenzivních chovů je obvykle využíváno u tzv. mass-marketingových produktů zaměřených na široké masy zákazníků vyžadujících nízkou cenu. Naopak farmářské mléko z pastevních chovů sloužící jako zdroj nejvyšší kvality, je určeno pro zákazníka náročného, případně pro kvalitní kojeneckou výživu. Kvalitní proteiny v kategorii grass-fed nabízí např. britská společnost Reflex Nutrition, další značka MyoTec nabízí např. protein vyrobený z farmářského mléka v certifikované kvalitě BIO.

Mýtus č. 4: Když protein z mléka nebo syrovátky, tak jedině ten český.

V současné době neexistuje žádná česká mlékárna ani společnost, která by byla přímým výrobcem surovin, tedy proteinů izolovaných z mléka (syrovátková bílkovina, micelární kasein atd.). Všechny suroviny z této kategorie pocházejí od zahraničních producentů. I když se tedy daná značka sportovní výživy prezentuje např. jako česká, obsah z domácího trhu rozhodně nepochází.

Mýtus č. 5:  Nejlepší syrovátkový protein je ten, který je hodně sladký, nepění a dobře se rozpouští.

V maximálně nativním, tedy přirozeném stavu, má syrovátková bílkovina lehce nahořklou chuť, špatně se rozpouští a pění. Pokud ji však podrobíme denaturačnímu drilu pomoci vyšších teplot, zasáhneme chemicky do jejího pH (kyselost) a následně přidáme vysokou dávku umělých sladidel, dosáhneme požadovaného efektu. Samozřejmě pokud nám v první řadě nejde o maximální nativitu a kvalitu.

Autor článku: redakce eFIA.cz