Filozofie

 /

Kodex aliance
  1. 1. Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2. Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3. Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu a chuť.
  4. 4. Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5. Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6. Upřednostňujeme seriózní značky investující do vývoje a složení před značkami zaměřenými na agresivní mass-marketing.
  7. 7. Upřednostňujeme značky/výrobce, které podporují zdravý a etický životní styl

Jak se chová tělo při chronickém stresu, Díl 3. – Voda a tekutiny

Co se děje s vodou v těle při aktivaci sympatiku – sympatického nervového systému? V dnešním článku se na to pokusíme odpovědět.

Voda samotná umožňuje, aby vůbec existoval život. Ten je přímo založený na procesech probíhajících ve vodním prostředí. V těle se dále stará o udržení tzv. homeostázy (stálého vnitřního prostředí), o prokrvení, transport živin, pevnost a pružnost kůže a sliznic a termoregulaci.

Důležité je, že změna objemu vody ovlivňuje fungování všech buněk v těle. Systém udržení vody v organismu je proto extrémně citlivý – reaguje na velmi drobné změny objemu i kvality vody (mezi kvalitu počítáme např. koncentraci sodíku, atd.).

Objem vnitřních tekutin může ovlivnit více orgánů a orgánových systémů (ledviny, kardiovaskulární systém, trávící trakt) a samozřejmě také stresová reakce. Cílem dnešního článku proto je, popsat, co se děje v těle s vodou při stresové reakci, a co se děje, pokud je stres chronický.

Antidiuretický hormon

Při stresové reakci tělo produkuje tzv. antidiuretický hormon neboli ADH. Ten v těle umožní zpětné vstřebávání volné vody a také zpětné vstřebávání močoviny. Jinými slovy řečeno způsobuje zadržování vody. Má také vazokonstrikční účinky (stahuje cévy), proto se nazývá i vazopresin.

Vylučování tohoto hormonu je vyvoláno

Dehydratací (zvýšená osmolarita extracelulární tekutiny, jinak řečeno zvýšená koncentrace rozpuštěných látek v mimobuněčné vodě způsobená sníženým množstvím mimobuněčné vody)
Aktivací sympatické nervové soustavy (ta může být aktivovaná snížením objemu cirkulujících tekutin nebo snížením tlaku)
Stresovou situací (a následnou aktivací sympatické nervové soustavy)
Činností renin-angiotenzin-aldosteron systému (systém sloužící k vyrovnání vnitřní rovnováhy)
Nikotinem

V části mozku zvané hypotalamus existují tzv. osmoreceptory – pří zvýšení osmolarity, koncentraci rozpuštěných látek v mimobuněčné vodě, která nastává při dehydrataci, zvyšují pocit žízně a vylučování ADH. Vylučování ADH se zvyšuje i při aktivaci sympatické nervové soustavy.

Renin-angiotenzin-aldosteron systém

V důsledku malého prokrvení ledvin, sníženého sodíku v plazmě, které nastává při dehydrataci nebo stresové reakci, se aktivuje také vylučování tří hormonů zvaných aldosteron, renin a angiotenzin II.

Je aktivován tzv. renin-angiotenzin-aldosteron systém, jehož cílem je obnovit rovnováhu vnitřního prostředí regulací krevního tlaku, koncentrací sodíku a také množstvím extracelulární tekutiny.

Aktivace tohoto systému vede ke smrštění cév, zvýšení krevního tlaku, ke zpětné resorpci sodíkových iontů a jejich zadržování (zadržování sodíku = zadržování vody) a také k sekreci iontů draslíku. Zvýší se také tonus sympatického vegetativního nervstva.

Pokud je tento systém aktivován krátkodobě, vše se zase vrátí do normálu. Pokud je však v důsledku chronického stresu aktivován neustále, vede to postupně ke vzniku větších a větších problémů:

1. Tělo neustále zadržuje vodu, jsme opuchlí, těžko hubneme, cítíme se špatně

2. Můžeme mít neustále pocit žízně, i když pijeme dostatečně

3. Samotná činnost tohoto systému způsobuje aktivaci sympatiku = necítíme se uvolnění = posiluje se stres

4. Zvyšuje se krevní tlak, to může postupně vést ke vzniku kardiovaskulárních chorob

5. Může dojít ke vzniku syndromu neadekvátní sekrece ADH nebo vzniku diabetu insipudus (žíznivka) – narušení hospodaření těla s vodou

5. Hormon angiotenzin II je při chronicky zvýšené hladině silně proonkogenní – zvyšuje se tvorba superdoxidových radikálů, růst hladkých svalových buněk a zvyšuje se nežádoucí tvorba kolagenu = zvyšuje se zánětlivost, vzniká arterioskleróza a také prostředí pro růst nádorů.

Zajímavostí také je, že výše popsané procesy v těle způsobí, že při silném chronickém stresu má moč neustále žlutou barvu (při dostatečném příjmu tekutin má být moč bezbarvá).

Co to znamená v každodenním životě

Když si toto vše převedeme do prosté řeči, zjistíme zásadní fakta velmi důležitá pro každodenní život. Zaprvé, podobně jako existuje úzký vztah mezi střevy a mozkem (tzv. osa gut-brain), a tedy i úzkostnými stavy a zažívacími problémy, kdy jedno souvisí s druhým, avšak není vždy možné rozlišit, co je spouštěč, a co následek, existuje také vztah mezi mozkem a hladinou vody v organismu. Tedy stav mezi úzkostmi, depresí a hladinou vody v organismu.

Výše jsme popsali, že samotná dehydratace (a stačí už jen velmi mírná, např. 1% nebo 2%) je věcí, která má vliv na činnost sympatiku – aktivuje jej. Jinými slovy řečeno, tělo vnímá nedostatek vody na buněčné úrovni a vysílá do mozku signály značící ohrožení. Při dehydrataci tedy dostává mozek informaci o hrozbě a dochází k pocítění stresu – necítíme se uvolnění. A následuje stresová reakce, která zpětně zvyšuje pocit žízně.

To znamená, že:

– Dehydratace může způsobovat úzkost (i depresi) a zesiluje stres
– Dlouhodobá dehydratace i dlouhodobý stres vedou ke dlouhodobé aktivaci procesů způsobujících vážné choroby (diabetes, kardiovaskulární choroby, rakovina)
– Dostatečný pitný režim může běžnou úzkost (i slabší depresi), kterou dnes a denně zažívá mnoho z nás, velmi efektivně odstranit
– Dostatečný pitný režim může být prevencí vážných chorob

Závěr – kdo je ohrožený dehydratací

Velmi často slýcháváme, že dehydratací jsou nejvíce ohrožené malé děti a senioři, kteří mají obecně snížený pocit žízně. Méně už si však uvědomujeme, že dehydratací je ohrožený každý, kdo žije moderním způsobem života – ve stresu a spěchu. Moderní člověk za den musí řešit desítky a desítky problémů, a pít jednoduše zapomíná. A tak nezbývá, než abyste se zeptali sami sebe: Pijete každý den dostatečně?

Autor článku: redakce eFIA.cz

Zdroje:

https://www.green-market.cz/blog/zadrzovani-vody-v-tele-dil-4–jak-telo-hospodari-s-vodou-pri-stresu/

http://patfyz.cz/iii/

https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/fyziologie/fyziologie-a-patofyziologie

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/29098/BPTX_2008_1_11160_0_201176_0_67738.pdf?sequence=1&isAllowed=y

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2406200

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26322175

https://www.eurekaselect.com/147048/chapter/cardiovascular-and-behavioral-effects-of-emotional-stress%3A-the-participation-of-renin–angiotensin-syste

https://www.physiology.org/doi/full/10.1152/japplphysiol.00569.2012