dýchání

Dýchání ovlivňuje, jak zvládáme zátěž a jak se cítíme

Možná jste už slyšeli o autonomním nervovém systému, který řídí funkce našeho těla neovládané vůlí. Tento systém je rozdělený na dvě části - tzv. sympatikus a parasympatikus.

Dýchání ovlivňuje, jak zvládáme zátěž a jak se cítíme

Sympatikus je velmi aktivní při stresových situacích, při sportu... Umožňuje štěpit substráty a zásoby na energii. Zvyšuje prokrvení svalů a udržuje nám například rozevřené zornice. To vše abychom mohli "utéct" od nebezpečí a dobře viděli, kam běžíme. V angličtině se o reakci aktivované tímto systémem mluví jako o "fight or flight".

Parasympatikus je opakem. Je to znak regenerace, klidu, relaxu, kvalitního spánku a optimálního trávení. Ideální čas na štěpení, vstřebávání nutrientů a energie.V angličtině se reakce tohoto systému nazývá "feed and breed" a potom "rest and digest". Více si o těchto systémech můžete přečíst v tomto článku.

Co má dech společného s nervovým systémem?

Nezdá se to, ale způsob dýchání tuto část nervového systému ovlivňuje jednoduchým, ale co do účinku výrazným způsobem. Může za to frekvence, tedy rychlost, kterou dýcháme. Rychlá frekvence, která je realizována zejména horním (hrudním) typem dechu, stimuluje převážně sympatikus. A to hlavně proto, že frekvence se zvyšuje jako při boji nebo běhu. A tak se organismus připravuje na „fight or flight“.

A zároveň s sebou nese vše, co vyšší hladina sympatiku způsobuje - elevované hladiny látek, které tělu pomáhají v krátkodobém horizontu, ale velmi mu škodí v horizontu dlouhodobém (kortizol, adrenalin, vyšší hladina glukózy, apod.). Proto nastává problém při dlouhodobém, chronickém stresu - tělo je stimulujícím látkám, které mají být vyplavované pouze nárazově, vystaveno neustále, a v důsledku toho začíná chřadnout zevnitř.

Jak si tedy pomoci? S dýcháním to stejně jako s jinými věcmi v těle funguje obousměrně. Stresová situace vede k rychlému a klidová zase k pomalému dechu, samotným dechem však můžeme situaci pomoct. Když dech zklidníme, pošleme ho i do spodní části hrudníku a břicha. A tak jej prohloubíme, aktivujeme parasympatikus a ztlumíme stres.

Pokud jste ve stresu, nervózní, demotivovaní, smutní nebo naštvaní, vyzkoušejte jednoduché dechové cvičení. Jednodušší verze je, že se maximálně soustředíte na nádech, krátce zadržíte a pak pomalý klidný výdech. A opakujete do zklidnění dechu.

Mírně náročnější technika je tzv. „box breathing“, kdy nadechujete po dobu 5 vteřin, 5 vteřin výdrž a 5 vteřin výdech. Technik existuje mnohem více, ale tyto se dají provádět téměř kdekoliv.

K čemu nám dechová cvičení pomohou

  • Snížíme krevní tlak
  • Potlačíme úzkost
  • Potlačíme pocit stresu
  • Zlepšíme kvalitu spánku
  • Zlepšíme psychický stav a kognitivní schopnosti

Jakou chybu děláme při dechových cvičeních

Prakticky jednu jedinou - nevěříme jim a zavrhujeme je jako příliš primitivní. Máme k dispozici relaxační aplikace, podstupujeme terapie tmou, konzumujeme exotické substance, abychom se uklidnili, a přitom někdy zapomínáme, že vše začíná v našem těle. Není vůbec náhoda, že dech je hlavní částí relaxačních, mindfullness technik a meditací.

Vnímejte svůj dech a myslete v novém roce na to, že díky němu máte pomoc vždy po ruce.

Autorka článku: Mgr. et Bc. Klára Vomáčková

Zdroje:

http://www.cnsonline.cz/?p=1184

https://www.wimhofmethod.com/how-to-relieve-stress

https://chekinstitute.com/podcast-episode-notes/ep-22-evolve-yourself-mentally/