Proč udržovat příjem sodíku a draslíku v rovnováze

Draslík - podceňovaný partner sodíku

Velmi důležitým minerálem, jehož úloha v těle se sodíkem úzce souvisí, je také draslík. Bohužel se mu však nedostává tolik pozornosti, i když hraje významnou roli ve funkci svalů a nervů. Zároveň také napomáhá při transportu živin do buněk a odstraňuje z nich odpadní látky. Vzhledem k tomu, že západní strava obsahuje pouze malé množství ovoce a zeleniny, dochází k příjmu draslíku v nedostatečném množství. To může být zdrojem zdravotních problémů. Náš organismus totiž nejlépe funguje pouze v případě, že sodík a draslík přijímáme v optimálním, tzn. vyváženém množství.

Dříve než došlo k rozvoji průmyslu a zemědělství, lidé se živili lovem a sběrem, a podle dostupných informací denně zkonzumovali méně než 700 mg sodíku a přibližně 11 000 mg draslíku. V současné době je při západním stylu stravování obvyklý denní příjem sodíku mezi 2 500 a 7 500 mg (doporučený denní příjem je přitom maximálně 1 500 mg), zatímco příjem draslíku se pohybuje pouze kolem 2 500 mg (což je přibližně polovina doporučeného denního příjmu 4 700 mg). Tato razantní změna v rovnováze příjmu sodíku a draslíku s sebou přináší negativní důsledky v různých oblastech našeho zdraví včetně funkce ledvin, zdraví srdce nebo stavby kostí. [1]

Funkce ledvin

Křehkost rovnováhy mezi sodíkem a draslíkem můžeme dobře pozorovat na funkci ledvin. Ledviny se snaží kontrolovat hladinu sodíku a draslíku v těle. Když je v organismu nadbytek sodíku, ledviny se jej snaží vyplavit močí, při tom však dochází také k vyplavování draslíku. Pokud hladina draslíku klesne příliš nízko, ledviny se jej snaží naopak udržet, což zároveň vede k zadržování sodíku. V zásadě tedy platí, že aby se tělo mohlo zbavit přebytečného sodíku, potřebuje dostatečný příjem draslíku. Strava obsahující menší množství soli (sodíku) a věští množství draslíku tak může výrazně snížit zatížení ledvin. Různé studie potvrdily, že zvýšení příjmu draslíku ve stravě může vést ke zpomalení rozvoje chronických onemocnění ledvin. [2]

Kardiovaskulární onemocnění

Praktičtí lékaři již dlouhá léta doporučují snížit příjem sodíku, protože to má za následek menší riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, vysokého krevního tlaku nebo infarktu. Jeho vysoký příjem totiž způsobuje vyšší zadržování vody v organismu, což vede ke zvýšení objemu krve v oběhu. Krevní tlak se tak zvyšuje a srdce je více namáháno. Nadbytek tohoto minerálu navíc snižuje přirozenou elasticitu cév, ty tak ztrácejí schopnost snadno se rozšiřovat a smršťovat a postupně tak dochází k urychlení procesu jejich kornatění (ateroskleróza). Přestože snížená konzumace soli sama o sobě může pomoci, při současném zvýšení příjmu draslíku lze dosáhnout mnohem lepších výsledků.

Japonská studie zkoumala vliv poměru sodíku a draslíku v organismu na úmrtí způsobená kardiovaskulárními chorobami po dobu 24 let. Bylo zjištěno, že vyšší příjem sodíku spojený s nižším příjmem draslíku zvyšuje riziko úmrtí ve spojitosti s kardiovaskulárními chorobami. Na základě těchto výsledků vědci předpokládají, že nejlepší strategií v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku a infarktu není jen samostatné snížení příjmu sodíku nebo navýšení příjmu draslíku, ale kombinace obou těchto faktorů. [3]

Stavba kostí

Při diskuzích o příjmu sodíku a draslíku je většinou v centru pozornosti zdraví ledvin, srdce a cév. Tyto minerály však poměrně výrazně ovlivňují také proces výstavby a rozpadu kostí. Vysoký poměr příjmu sodíku vůči draslíku totiž vede k tomu, že tělo vylučuje močí více vápníku. Ten je základní látkou pro výstavbu kostí a při jeho nedostatku tak dochází i ke snížené výstavbě kostní hmoty a rozvoji osteoporózy. Vylepšení rovnováhy mezi sodíkem a draslíkem tedy může pomoci k udržení silnějších kostí (spolu s dostatečným příjmem vápníku). [1] Na zdraví kostí má samozřejmě vliv více faktorů, jako je dědičnost, pohyb, hladiny hormonů nebo množství vitamínů D a K. Je však dobré mít na vědomí, že omezení příjmu sodíku a zvýšení příjmu draslíku může kromě ledvin a srdce pomoci také vašim kostem.

Jak funguje tzv. sodno-draselná pumpa

Velmi důležitým mechanismem v těle je sodno-draselná pumpa (také známá jako Na/K-ATPáza.) Zajišťuje stálost rozložení jednotlivých iontů uvnitř a vně buňky, a udržuje tzv. klidový membránový potenciál.

V rámci sodno-draselné pumpy dochází k čerpání sodíku ven z buňky a draslíku do buňky. Tento proces je přitom životně důležitý. Koncentrace sodíku uvnitř buňky je nižší než vně a ionty sodíku se tak přirozeně snaží proniknout do buňky a vyrovnat tak počet iontů uvnitř a vně buňky. Obdobná (pouze v opačném směru) je situace i u draslíku, jehož koncentrace je vyšší uvnitř buňky. Pokud by nedocházelo k neustálému pumpování iontů sodíku a draslíku proti směru jejich osmotických gradientů, došlo by u obou k vyrovnání koncentrací iontů uvnitř a vně buňky.

Přestože rovnováha nezní jako něco špatného, v tomto případě by znamenala poškození buněk a smrt. Sodno-draselná pumpa funguje nepřetržitě v cyklech trvajících cca 10 milisekund. V rámci jednoho cyklu se za spotřeby jedné molekuly ATP přesunou 3 ionty sodíku ven z buňky a 2 ionty draslíku do buňky. [4]

S procesem sodno-draselné pumpy poměrně úzce souvisí i problematika osmolality mimobuněčné tekutiny. Osmolalita (v podstatě hustota) mimobuněčné tekutiny je závislá především na množství sodíku. Při vysokém množství sodíku má mimobuněčná tekutina zvýšenou osmolalitu. To znamená, že její hustota je vyšší než hustota krevní plazmy. Tato situace s sebou nese několik negativních jevů. Voda z buněk proudí směrem ven, aby vyrovnala hustotu prostředí v buňce a mimo ni. Současně dochází k zadržování vody v těle, které může vést ke vzniku otoků. Zvyšuje se pocit žízně, člověk přijímá více tekutin, než potřebuje a dochází k dalšímu zadržování vody v organismu.

Využití při sportu

Těchto poznatků můžeme využít například při skladbě nápoje konzumovaného během sportovního výkonu. Někteří sportovci staré školy spoléhají při výkonu na vodu se solí. Ta však obsahuje pouze sodík a chlór, a hrozí tak negativní důsledky zmíněné výše. Je tedy potřeba zajistit také příjem draslíku, aby byl sodík a draslík v rovnováze (současně je vhodné doplnit také další minerály, které se při sportovním výkonu ztrácejí potem, jako hořčík nebo vápník).

Závěrem

Nejlepším způsobem, jak konzumovat více draslíku a méně sodíku je zvýšený příjem čerstvého ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb a doma připravených potravin s nižším obsahem soli (oproti průmyslově zpracovaným variantám). S těmito surovinami se poměrně snadno dostanete na potřebných 4 700 mg draslíku denně a zároveň náš jídelníček nebude obsahovat přebytek sodíku. Pokud přidáte i dostatek zdravého pohybu a kvalitní spánek, podpoříte nejen zdraví ledvin, srdce a kostí, ale zlepšíte fungování celého vašeho organismu.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

1. Potassium and sodium out of balance: https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/potassium_and_sodium_out_of_balance
2. McDonough AA, Veiras LC, Guevara CA, Ralph DL. Cardiovascular benefits associated with higher dietary K(+) vs. lower dietary Na(+): evidence from population and mechanistic studies.Am J Physiol Endocrinol Metab. 2017
3. Okayama A, Okuda N, Miura K on behalf of the NIPPON DATA80 Research Group, et alDietary sodium-to-potassium ratio as a risk factor for stroke, cardiovascular disease and all-cause mortality in Japan: the NIPPON DATA80 cohort studyBMJ Open 2016;6:e011632. doi: 10.1136/bmjopen-2016-011632
4. Pirahanchi Y, Aeddula NR. Physiology, Sodium Potassium Pump (Na+ K+ Pump) [Updated 2019 Jan 21]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2020 Jan-.