Filozofie

 /

Kodex aliance
  1. 1. Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2. Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3. Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu a chuť.
  4. 4. Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5. Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6. Upřednostňujeme seriózní značky investující do vývoje a složení před značkami zaměřenými na agresivní mass-marketing.
  7. 7. Upřednostňujeme značky/výrobce, které podporují zdravý a etický životní styl

Sukralóza – jak se vyrábí, odkud se vzala a je pro nás bezpečná?

Podstatná část veřejnosti považuje v současné době cukr za problematický a obává se jeho využití. Podle intenzivně dotovaných vědeckých studií má být nezdravý, zvyšuje příliš rychle hladinu glukózy v krvi, v kombinaci s proteinem působí zažívací problémy a hlavně jde o prázdné kalorie, které v podstatě sabotují růst čisté svalové hmoty. Věc se vyřešila tak, že se k cukru (sacharóze) přidal chlór a vznikla sukralóza, tedy tzv. chlorovaná sacharóza. Jde ale o bezproblémovou a nezávadnou látku? Pojďme se na onu nezávadnost podívat blíže.

Co je to sukralóza

Sukralóza je oproti cukru nekalorické sladidlo, které potravinám dodává sladkost, aniž by zvyšovalo příjem kalorií nebo sacharidů. Proces její výroby vychází z běžného cukru (sacharózy), sukralóza však není cukr. V rámci několikastupňového procesu dochází v molekule sacharózy k nahrazení tří hydroxyskupin třemi atomy chloru, což vede ke vzniku nekalorického sladidla, které je asi 600krát sladší než cukr. Přestože sukralóza poskytuje potravinám a nápojům sladkost, její struktura neumožňuje enzymům v trávicím traktu, aby ji rozkládaly (molekuly sukralózy jsou spojené pro tělo nepřirozenou kovalentní vazbou). Většina konzumované sukralózy (asi 85 %) se neabsorbuje a je vyloučena močí. Neexistují však přesné důkazy o tom, co se v organismu děje se zbylými cca 15 % sukralózy, která se nevyloučí. [1]

Sukralózu najdeme v podstatě ve všech typech potravin a nápojů. Obsahují ji cukrovinky, mléčné výrobky, konzervované ovoce, sirupy, koření nebo doplňky výživy. Sukralóza by teoreticky měla být stabilní při vysokých teplotách, proto bývá používána i při vaření a pečení. Potraviny obsahující sukralózu se mohou mírně lišit od potravin obsahujících cukr. Kromě chuti totiž cukr/sukralóza hrají roli také ve struktuře potravin. Stejně jako u ostatních umělých sladidel stačí pro dosažení požadované sladkosti potravin velmi malé množství sukralózy.

Sukralóza byla objevena v roce 1976. Jednalo se o podobně jako u mnoha jiných objevů o náhodu, kdy jeden z výzkumníků v londýnské laboratoři měl substanci otestovat („test“), ale místo toho jí ochutnal („taste“) a zjistil tak, že je výrazně sladká. Jako umělé sladidlo se sukralóza prodává od devadesátých let minulého století. Sukralóza byla a je v centru debaty o umělých sladidlech s argumenty z obou stran. Někteří vědci a státní orgány tvrdí, že je absolutně bezpečná. Z druhého tábora se ozývají názory, že může způsobovat závažné problémy, jako rakovinu nebo poškození DNA. V současné době roste množství důkazů, které naznačují, že sukralóza opravdu nemusí být vhodnou alternativou cukru (velká část studií je však prováděna na krysách). Na to, jaké negativní účinky na náš organismus může sukralóza mít, se podíváme níže.

Hladina krevního cukru a inzulínu

Obecně je proklamováno, že sukralóza nemá žádné (nebo pouze minimální) účinky na hladinu krevního cukru a inzulínu. Ve skutečnosti však může záležet i na tom jestli je konkrétní jedinec zvyklý konzumovat umělá sladidla či nikoliv. Jedna menší studie ukázala u 17 osob trpících těžkou obezitou, které pravidelně nekonzumovaly umělá sladidla, po konzumaci sukralózy nárůst hladiny cukru v krvi o 14 % a hladiny inzulínu o 20 %. [2] Další studie, kterých se účastnily osoby s průměrnou hmotností a bez významnějších zdravotních problémů, však žádný účinek sukralózy na hladinu krevního cukru a inzulínu nezjistily. Těchto studií se však účastnili jedinci, kteří sukralózu užívali pravidelně. [3,4] Pokud tedy sukralózu nekonzumujete pravidelně, může u vás způsobit změny v hladině krevního cukru a inzulínu. V opačném případě pravděpodobně na hladinu krevního cukru a inzulínu nebude mít výraznější vliv.

Střevní mikroflóra

Probiotické střevní bakterie jsou klíčové pro celkové zdraví organismu. Mohou zlepšovat trávení, podporovat funkci imunitního systému a chránit organismus před různými patogeny. Studie na krysách naznačila, že by sukralóza mohla mít na tyto bakterie negativní účinky. Po 12 týdnech studie bylo u krys, které konzumovaly sukralózu, pozorováno snížení množství anaerobních bakterií o 47 až 80 %. Množství prospěšných bakterií, jako jsou například bifidobakterie a laktobacily, bylo výrazně sníženo, zatímco množství škodlivých bakterií bylo ovlivněno podstatně méně. Ani po skončení experimentu se hladiny střevních bakterií nevrátily do normálu. [5]

Rakovina

Sukralóza získala pozornost světových médií poté, co italská studie dospěla k závěru, že u krys může způsobovat leukémii. V rámci této studie podávali vědci krysám různé dávky sukralózy po celou dobu jejich života. U samců, kteří dostávali vyšší dávky sukralózy, byl pak pozorován větší výskyt rakoviny. Při této studii však byly používány výrazně vysoké dávky sukralózy, které by u člověka odpovídaly konzumaci 70 až 2000 porcí nápoje se sukralózou denně po celý život. Je tedy velice nepravděpodobné, že by lidská konzumace sukralózy dosáhla takto vysokých hodnot. [6]

Přestože by sukralóza měla být stabilní při vysokých teplotách, objevily se důkazy, že se při zahřívání může rozpadat a reagovat s ostatními látkami. Jedna studie ukázala, že při zahřívání sukralózy společně s glycerolem (látka obsažená v molekulách tuku) vznikají škodlivé látky zvané chloropropanoly, kterou mají karcinogenní účinek na organismus. Přestože k potvrzení těchto závěrů bude nutný ještě další výzkum, měli byste pro tepelnou úpravu pravděpodobně zvážit použití jiných sladidel. [7]

Hromadění metabolitů sukralózy v tukových buňkách

Sukralóza se vyrábí tak, že se k sacharóze (běžný kuchyňský cukr) připojí molekuly chloru. Díky obsahu chloru se tak cukr stává pro člověka v podstatě nestravitelným. Teorie je tedy taková, že sukralóza v organismu není metabolizována a prochází tělem nestrávená. Nedávný výzkum na krysách však tento předpoklad zpochybnil. Krysy krmené malými dávkami sukralózy ji podle dostupných údajů metabolizovaly a dva z metabolitů sukralózy se ukládaly v jejich tukových buňkách. Vědci zatím nevědí, jaký vliv tyto metabolity mají, případně jestli se vytvářejí i u lidí. [8]

Závěrem

Bezpečnost nebo nebezpečnost sukralózy není v současné době jednoduché posoudit. Z jednoduchého důvodu – zatím nebylo provedeno mnoho studií, které by hlouběji zkoumaly vliv dlouhodobé konzumace této látky na zdraví člověka. Většina dostupných studií byla prováděna na krysách. Platí však, že některé z nich ohledně bezpečnosti přinejmenším vyvolávají otázky.

Proč o tyto informace a konkrétní randomizované studie nemá zájem nikdo z velkých farmaceutických investorů je také další velkou otázkou. Na prvním místě by mělo být přece zdraví nás všech. Nechvalně známý předchůdce sukralózy aspartam, byl také svého času považován za zcela bezproblémové syntetické sladidlo a byl obdobně velmi rychle uveden na trh.

Dalším nepřehlédnutelným faktem je molekulární složení sukralózy, které je pro lidský organizmus, ale i životní prostředí zcela nepřirozené.  Nabízí se tak zcela logická otázka: proč konzumovat něco, co je pro tělo zcela nepřirozené? Současný trh nabízí naštěstí i přírodní sladidla, která jsou pro tělo a životní prostředí přirozená – např. steviolglykosidy (stévie), erythritol a další.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

  1. Bernadene A. Magnuson, Michael C. Carakostas, Nadia H. Moore, Sylvia P. Poulos, Andrew G. Renwick, Biological fate of low-calorie sweeteners, Nutrition Reviews, Volume 74, Issue 11, November 2016, Pages 670–689
  2. Pepino MY, Tiemann CD, Patterson BW, Wice BM, Klein S. Sucralose affects glycemic and hormonal responses to an oral glucose load. Diabetes Care. 2013;36:2530–2535. doi: 10.2337/dc12-2221.
  3. Ma J, Bellon M, Wishart JM, et al. . Effect of the artificial sweetener, sucralose, on gastric emptying and incretin hormone release in healthy subjects. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol 2009; 296: G735–G739.
  4. Ford H.E., Peters V., Martin N.M., Sleeth M.L., Ghatei M.A., Frost G.S., Bloom S.R. Effects of oral ingestion of sucralose on gut hormone response and appetite in healthy normal-weight subjects. Eur. J. Clin. Nutr. 2011;65:508–513. doi: 10.1038/ejcn.2010.291.
  5. Abou-Donia MB, El-Masry EM, Abdel-Rahman AA, McLendon RE, Schiffman SS. 2008. Splenda alters gut microflora and increases intestinal p-glycoprotein and cytochrome p-450 in male rats. J Toxicol Environ Health A 71: 1415–1429.
  6. Soffritti M., Padovani M., Tibaldi E., Falcioni L., Manservisi F., Lauriola M., Bua L., Manservigi M. & Belpoggi F. (2016) Sucralose administered in feed, beginning prenatally through lifespan, induces hematopoietic neoplasias in male swiss mice, International Journal of Occupational and Environmental Health, 22:1, 7-17.
  7. Rahn A., Yaylayan V. A. Thermal degradation of sucralose and its potential in generating chloropropanols in the presence of glycerol. Food Chem. 2010;118:56–61.
  8. Volker Bornemann, Stephen C. Werness, Lauren Buslinger & Susan S. Schiffman (2018) Intestinal Metabolism and Bioaccumulation of Sucralose In Adipose Tissue In The Rat, Journal of Toxicology and Environmental Health, Part A, 81:18, 913-923.
  9. Chan, P., Tomlinson, B., Chen, Y.‐J., Liu, J.‐C., Hsieh, M.‐H. and Cheng, J.‐T. (2000), A double‐blind placebo‐controlled study of the effectiveness and tolerability of oral stevioside in human hypertension. British Journal of Clinical Pharmacology, 50: 215-220.
  10. Gregersen, S., Jeppesen, P. B., Holst, J. J. & Hermansen, K. Antihyperglycemic effects of stevioside in type 2 diabetic subjects. Metabolism., 10.1016/j.metabol.2003.07.013 (2004).
  11. Ritter AV, Bader JD, Leo MC, et al. Tooth-surface-specific effects of xylitol: randomized trial results. J Dent Res. 2013;92(6):512‐517. doi:10.1177/0022034513487211.
  12. Sato H., Ide Y., Nasu M., Numabe Y. The effects of oral xylitol administration on bone density in rat femur. Odontology. 2011;99:28–33. doi: 10.1007/s10266-010-0143-2.