Rozhovory

trávení

Dráždivý tračník (IBS): projevy, příčiny a řešení

Dráždivý tračník, odborně také irritable bowel syndrome (IBS), patří mezi nejčastější funkční poruchy trávení. A právě to slovo „funkční“ je klíčové – nejedná se totiž o žádné strukturální poškození střev, zánět ani jinou viditelnou změnu tkáně. Přesto dokáže IBS výrazně zasahovat do každodenního fungování. Organismus reaguje přehnaně na podněty (jídlo, stres, hormonální změny), které by za normálních okolností nevyvolávaly žádné potíže. Výsledkem je kombinace symptomů, které jsou velice individuální, ale jedno mají společné – jsou reálné, nepříjemné a často i dlouhodobé.

Dráždivý tračník (IBS): projevy, příčiny a řešení

Projevy dráždivého tračníku

Typické projevy nutné pro určení diagnóz dráždivého tračníku se točí kolem oblasti břicha a vyprazdňování, které se objevují minimálně tři dny v měsíci během posledních tří měsíců. Patří sem bolesti břicha, křeče, nadýmání, plynatost, které se zmírní po vyprázdnění, průjem, zácpa nebo jejich střídání. Velice častý je také pocit neúplného vyprázdnění. Někteří jedinci také popisují přítomnost hlenu ve stolici.

To co IBS odlišuje od jiných trávicích poruch je jeho proměnlivost. Jeden den může být trávení relativně v klidu, další den se objeví výrazné potíže bez zjevné příčiny. Právě tato nepředvídatelnost je pro jedince psychicky nejnáročnější, protože narušuje pocit kontroly nad vlastním tělem.

Mezi další projevy patří únava, potíže se spánkem, úzkost nebo pokles kvality života. U žen hraje také velkou roli hormonální cyklus. Během menstruace bývají symptomy IBS často výraznější, což ukazuje na propojení mezi hormonálním a trávicím systémem. (1)

Různé podoby IBS

Typy dráždivého tračníku se dělí podle převažujícího typu vyprazdňování. Existuje forma se zácpou (IBS-C), forma s průjmem (IBS-D) a smíšená varianta (IBS-M), kde se oba stavy střídají.

Typ IBS se může také v čase měnit. Někdo může roky trpět spíše zácpou a následně se potíže překlopí do průjmové formy. To potvrzuje, že IBS není statický problém, ale dynamický proces ovlivněný vnitřním prostředím organismu.

Osa střevo-mozek jako hlavní hráč v pozadí

Jedním z nejdůležitějších mechanismů, který stojí za IBS, je tzv. osa střevo-mozek. Jde o obousměrnou komunikaci mezi centrálním nervovým systémem a enterickým nervovým systémem ve střevech. Když tato komunikace funguje správně, trávení je plynulé, motilita (pohyb) je přiměřený a citlivost na běžné podněty je normální. U IBS dochází k narušení této komunikace. Střevo se stává přecitlivělým a reaguje i na běžné podněty jako na problém. (2)

Velkou roli zde hraje také střevní mikrobiom. Mikroorganismy ve střevech produkují metabolity, které ovlivňují nervový systém, imunitu i zánětlivé procesy. Pokud je mikrobiom narušený, může to negativně ovlivnit komunikaci mezi střevem a mozkem. (3)

Co projevy IBS spouští

Každý člověk s IBS má své vlastní spouštěče, ale některé se opakují poměrně často. Mezi nejčastější patří potraviny s vysokým obsahem FODMAP sacharidů. Jde o hůře stravitelné cukry, které ve střevě fermentují a způsobují nadýmání a plynatost. Typicky sem patří laktóza, fruktóza nebo některé cukerné alkoholy. (4)

Dalším významným faktorem je stres a sním spojené fyziologické reakce. Stres aktivuje nervový systém a ovlivňuje motilitu střev, sekreci trávicích šťáv i citlivost střevní stěny. U IBS často vidíme, že stres přímo symptomy spouští nebo zhoršuje. (5)

Svoji roli hraje i strava obecně, a to zejména vysoce průmyslově zpracované potraviny, vysoký příjem tuku, alkoholu nebo kofeinu.

Proč IBS vzniká

IBS obvykle nevzniká z jedné konkrétní příčiny. Ve většině případů jde o kombinaci více faktorů, které postupně naruší komunikaci mezi střevem, mozkem a nervovým systémem. Roli mohou hrát potravinové intolerance, narušený střevní mikrobiom, prodělané střevní infekce, genetická predispozice i dlouhodobý stres.

Právě proto mnoho lidí popisuje, že jejich potíže začaly po střevní viróze, silném období stresu nebo po dlouhodobém psychickém vyčerpání. U části lidí se rozvine tzv. postinfekční IBS, kdy symptomy přetrvávají i dlouho po odeznění infekce. Nervový systém a střevo jako by zůstaly „zaseknuté“ v obranném režimu.

Významný vliv má také životní styl. Sedavý režim, minimum pohybu, nepravidelný denní rytmus, špatný spánek nebo neustálé fungování pod tlakem narušují přirozenou regulaci autonomního nervového systému. Tělo postupně ztrácí flexibilitu mezi aktivací a regenerací. A právě trávení je jedním z prvních systémů, na kterém se tato ztráta rovnováhy začne projevovat.

Důležitou součástí skládačky jsou i časné životní zkušenosti. Studie ukazují, že lidé, kteří v dětství zažívali dlouhodobý stres, nejistotu, tlak nebo emočně náročné prostředí, mají vyšší riziko rozvoje IBS v dospělosti. Nervový systém se během vývoje učí, jak reagovat na okolní svět. Pokud vyrůstá v prostředí, kde musí být neustále ve střehu, může si vytvořit vyšší citlivost na stresové podněty i v dospělosti.

To neznamená, že IBS je „jen psychický“. Znamená to, že nervový systém a trávení jsou propojené mnohem víc, než se dříve předpokládalo.(6)(7)

Diagnostika a nutnost vyloučení jiných příčin potíží

Diagnóza IBS se nestanovuje jedním konkrétním testem. Jde o proces, při kterém se nejdříve vyloučí jiné, závažnější příčiny potíží. Lékař vychází ze symptomů, anamnézy a základních vyšetření krve nebo stolice.

Důležité je rozpoznat tzv. varovné příznaky – například krev ve stolici, nevysvětlený úbytek hmotnosti nebo silnou únavu. Tyto projevy už nejsou typické pro IBS a vyžadují další vyšetření, například kolonoskopii.

Léčba IBS

Realita je taková, že IBS nemá jedno univerzální řešení. Každý člověk potřebuje individuální přístup podle primární příčiny.

Základem je práce se stravováním. U některých lidí funguje FODMAP dieta, u jiných zvýšení příjmu vlákniny nebo eliminace konkrétních intolerancí. Důležité je ale nepřehánět to s restrikcemi, které mohou vést k nutričním deficitům a dalším problémům.

Velký vliv má také práce se stresem. Existuje mnoho terapeutických přístupů, dechových cvičení nebo jiných relaxačních technik, které mohou stav zlepšit a stabilizovat.

V některých případech se používají i léky například proti průjmu, zácpě nebo křečím. U části lidí, kteří už nevědí kudy kam, mohou pomoci i antidepresiva. (8)

Pomoci mohou i doplňky stravy

Probiotika

Probiotika patří mezi nejčastěji používané doplňky u IBS, protože mohou pomoci ovlivnit střevní mikrobiom a komunikaci mezi střevem a imunitním systémem. Největší smysl dávají zejména po antibiotikách, střevních infekcích nebo při výrazném nadýmání a nepravidelném vyprazdňování.

U IBS bývá důležitější konkrétní kmen než vysoké počty CFU. Dobře zkoumané jsou například kmeny rodu Lactobacillus nebo Bifidobacterium. U některých lidí však mohou silná probiotika naopak zpočátku zvýšit nadýmání, proto je vhodné začínat opatrně. (9)

Psyllium

Rozpustná vláknina, zejména psyllium, patří mezi nejlépe tolerované formy vlákniny u IBS. Na rozdíl od agresivnější nerozpustné vlákniny obvykle tolik nedráždí střevo. Psyllium dokáže vázat vodu, zlepšovat konzistenci stolice a podporovat pravidelné vyprazdňování. Může pomoci jak u zácpy, tak u některých forem průjmového IBS. Důležité je navyšovat dávku postupně a zároveň dostatečně pít. (10)

Enterosolventní mátový olej

Mátový olej v kapslích s postupným uvolňováním patří mezi nejlépe podložené přírodní prostředky pro IBS. Mentol obsažený v mátě pomáhá uvolňovat hladké svalstvo střev, čímž může zmírnit křeče, tlak a bolesti břicha.

Největší efekt bývá u lidí s výrazným spazmem střev nebo pocitem „sevřeného“ břicha. Nevhodný ale může být při refluxu, protože máta může u citlivějších lidí uvolňovat i jícnový svěrač. (11)

L-glutamin

L-glutamin je aminokyselina, která slouží jako důležitý zdroj energie pro střevní buňky. U některých lidí může pomoci podpořit střevní bariéru a regeneraci střevní sliznice, zejména pokud je IBS spojené s vyšší střevní propustností nebo vzniklo po infekci. (12)

Hořčík

U IBS se zácpou může pomoci hořčík, zejména ve formách jako citrát nebo bisglycinát. Hořčík ovlivňuje nejen svalovou relaxaci a vyprazdňování, ale i nervový systém. To je důležité hlavně u lidí, u kterých se symptomy výrazně zhoršují při stresu. (13)

Butyrát

Butyrát, tedy kyselina máselná, je přirozeně produkován střevními bakteriemi při fermentaci vlákniny. Slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky tlustého střeva a podílí se na udržování integrity střevní bariéry. U části lidí s IBS může pomoci snížit citlivost střeva a podpořit komfort trávení. (14)

Trávicí enzymy

Pokud se IBS zhoršuje po jídle a objevuje se pocit těžkosti, nadýmání nebo tlak po konkrétních potravinách, mohou u některých lidí pomoci trávicí enzymy. Největší smysl mají tehdy, pokud je přítomná horší tolerance tuků nebo konzumace větších jídel. (15)

Adaptogeny a podpora nervového systému

Protože IBS úzce souvisí s osou střevo–mozek, může být užitečná i práce s nervovým systémem. U některých lidí dávají smysl adaptogeny nebo látky podporující stresovou odolnost a regeneraci nervového systému, například saffron, meduňka, magnesium nebo některé adaptogenní houby. (16)

Život s IBS

IBS není život ohrožující stav, ale dokáže výrazně kvalitu života ovlivnit. Lidé často omezují sociální aktivity, bojí se cestování nebo mají problémy v práci kvůli nepředvídatelným symptomům.

IBS je spojený také s vyšší mírou úzkostí a depresivních stavů jelikož chronické potíže psychiku silně ovlivňují. (17)

Na druhou stranu je důležité říct jednu věc – IBS je zvladnutelný. Ne rychle, ne jedním zázračným krokem, ale systematickou prací. Jakmile člověk pochopí primární příčinu a individuální spouštěče a začne podnikat jednotlivé kroky, situace se začne stabilizovat.

Závěr

Dráždivý tračník není jen problém samotného střeva. Velkou roli hraje také nervový systém, stres, životní styl, strava i stav střevního mikrobiomu. Proto většinou neexistuje jedno rychlé řešení, které by fungovalo pro každého stejně.

U IBS je důležitá hlavně dlouhodobá práce s tělem. Pomoci může úprava jídelníčku, omezení spouštěčů, lepší práce se stresem, kvalitnější spánek, pohyb i vhodně zvolené doplňky stravy. Klíčem je hledat rovnováhu a postupně zjistit, co konkrétně vyhovuje právě vašemu trávení.

Zdroje:
(1) Weaver KR, Melkus GD, Henderson WA. Irritable Bowel Syndrome. Am J Nurs. 2017 Jun;117(6):48-55. doi: 10.1097/01.NAJ.0000520253.57459.01. PMID: 28541989; PMCID: PMC5453305.

(2) Chey WD, Kurlander J, Eswaran S. Irritable bowel syndrome: a clinical review. Journal of the American Medical Association. 2015;313(9):949–958.

(3) Carabotti M, Scirocco A, Maselli MA, Severi C. The gut-brain axis: interactions between enteric microbiota, central and enteric nervous systems. Ann Gastroenterol. 2015 Apr-Jun;28(2):203-209. Erratum in: Ann Gastroenterol. 2016 Apr-Jun;29(2):240. PMID: 25830558; PMCID: PMC4367209.

(4) https://www.verywellhealth.com/foods-on-the-low-fodmap-diet-1944679

(5) https://aboutibs.org/what-is-ibs/psychological-factors-and-ibs/

(6) Nathani RR, Sodhani S, Goosenberg E. Irritable Bowel Syndrome. [Updated 2025 Nov 30]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2026 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK534810/

(7) Tao E, Wu Y, Hu C, Zhu Z, Ye D, Long G, Chen B, Guo R, Shu X, Zheng W, Zhang T, Jia X, Du X, Fang M, Jiang M. Early life stress induces irritable bowel syndrome from childhood to adulthood in mice. Front Microbiol. 2023 Oct 2;14:1255525. doi: 10.3389/fmicb.2023.1255525. PMID: 37849921; PMCID: PMC10577190.

(8) Tetali B, Suresh S. Management of irritable bowel syndrome: a narrative review. Transl Gastroenterol Hepatol. 2024 Mar 21;9:26. doi: 10.21037/tgh-23-96. PMID: 38716216; PMCID: PMC11074491.

(9) Marlicz W, Skonieczna-Żydecka K, Krynicka P, Łoniewski I, Rydzewska G. Probiotics in irritable bowel syndrome - is the quest for the right strain over? Rapid review of existing guidelines and recommendations. Prz Gastroenterol. 2021;16(4):369-382. doi: 10.5114/pg.2021.111766. Epub 2021 Dec 19. PMID: 34976247; PMCID: PMC8690954.

(10) Chouinard LE. The role of psyllium fibre supplementation in treating irritable bowel syndrome. Can J Diet Pract Res. 2011 Spring;72(1):e107-14. doi: 10.3148/72.1.2011.48. PMID: 21382232.

(11) Khanna R, MacDonald JK, Levesque BG. Peppermint oil for the treatment of irritable bowel syndrome: a systematic review and meta-analysis. J Clin Gastroenterol. 2014 Jul;48(6):505-12. doi: 10.1097/MCG.0b013e3182a88357. PMID: 24100754.

(12) Rao R, Samak G. Role of Glutamine in Protection of Intestinal Epithelial Tight Junctions. J Epithel Biol Pharmacol. 2012 Jan;5(Suppl 1-M7):47-54. doi: 10.2174/1875044301205010047. PMID: 25810794; PMCID: PMC4369670.

(13) Bothe, G., Coh, A. & Auinger, A. Efficacy and safety of a natural mineral water rich in magnesium and sulphate for bowel function: a double-blind, randomized, placebo-controlled study. Eur J Nutr 56, 491–499 (2017). https://doi.org/10.1007/s00394-015-1094-8

(14) Lewandowski K, Kaniewska M, Karłowicz K, Rosołowski M, Rydzewska G. The effectiveness of microencapsulated sodium butyrate at reducing symptoms in patients with irritable bowel syndrome. Prz Gastroenterol. 2022;17(1):28-34. doi: 10.5114/pg.2021.112681. Epub 2022 Jan 18. PMID: 35371361; PMCID: PMC8942000.

(15) Ianiro G, Pecere S, Giorgio V, Gasbarrini A, Cammarota G. Digestive Enzyme Supplementation in Gastrointestinal Diseases. Curr Drug Metab. 2016;17(2):187-93. doi: 10.2174/138920021702160114150137. PMID: 26806042; PMCID: PMC4923703.

(16) Llopis, I.; San-Miguel, N.; Serrano, M.Á. The Effects of Psychobiotics and Adaptogens on the Human Stress and Anxiety Response: A Systematic Review. Appl. Sci. 2025, 15, 4564. https://doi.org/10.3390/app15084564

(17) Banerjee A, Sarkhel S, Sarkar R, Dhali GK. Anxiety and Depression in Irritable Bowel Syndrome. Indian J Psychol Med. 2017 Nov-Dec;39(6):741-745. doi: 10.4103/IJPSYM.IJPSYM_46_17. PMID: 29284804; PMCID: PMC5733421.