Probiotika

Probiotika při užívání antibiotik

Není pochyb o tom, že antibiotika hrají v moderní medicíně zásadní roli. Díky nim již nejsou bakteriální infekce nejčastější příčinou úmrtí [1]. Užívání antibiotik ale může mít i negativní vliv na střevní mikrobiom [2]. Naštěstí existují probiotické doplňky, které mohou pomoci minimalizovat negativní účinky antibiotik a obnovit zdraví střevního mikrobiomu.

Probiotika při užívání antibiotik

Antibiotika a zdraví střev

Střevní mikrobiom je komplexní ekosystém bilionů bakterií, které spolu žijí v harmonii v gastrointestinálním traktu. Tyto bakterie mají rozsáhlé účinky na lidské zdraví, zlepšují trávení, imunitu, zdraví pokožky a energii [3,4,5]. Za normálních okolností existuje mezi prospěšnými a škodlivějšími bakteriemi, které přirozeně kolonizují střeva, rovnováha. Tato ale může být narušena různými faktory životního stylu, včetně konzumace stravy s nízkým obsahem vlákniny, cestování, infekce nebo užívání antibiotik.

Co se konkrétně stane, když užíváme antibiotika? I když jsou antibiotika účinná při zabíjení škodlivých bakterií, jsou v podstatě neselektivní a mohou také zlikvidovat prospěšné bakterie sídlící ve střevě. Tyto bakterie tvoří podstatnou část naší imunity, protote se předpokládá, že se při užívání antibiotik zvyšuje riziko rozvoje průjmu, zácpy nebo zejména u žen infekce v intimní oblasti. V určitých případech může toto narušení střevního mikrobiomu vést k přemnožení nežádoucích patogenních bakterií jako je Clostridium difficile.

Lidé užívající antibiotika mohou zaznamenat nežádoucí účinky jako je ztráta chuti k jídlu, nadýmání, nevolnost, špatné trávení, bolest břicha, únava, pocit nedostatku energie nebo průjem [6]. Konzumace probiotik spolu s antibiotiky proto může pomoci minimalizovat zažívací potíže vzniklé v důsledku narušení střevního mikrobiomu.

Proč s antibiotiky užívat i probiotika?

Probiotika pomáhají obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu způsobenou užíváním antibiotik [7]. Jedním z nejčastějších vedlejších účinků užívání antibiotik je průjem. V závislosti na konkrétním typu antibiotik se může vyskytovat u 5 až 35 % pacientů [8]. Metaanalýza 23 studií provedená v roce 2012 ukázala, že užívání probiotik může snížit výskyt průjmu souvisejícího s užíváním antibiotik [9]. V některých případech může být průjem způsobený infekcí bakterií Clostridium difficile. Tato infekce se projevuje jako chronický průjem a v těžkých případech dokonce jako kolitida. Zvláště u starších osob může být i smrtelná. Výsledky systematického přehledu a metaanalýzy 23 randomizovaných kontrolovaných studií zahrnujících 4213 pacientů naznačují, že užívání probiotik je bezpečnou a účinnou pomocí pro podporu zdraví střevního mikrobiomu a snižování trávicích potíží souvisejících s infekcí bakterií Clostridium difficile [10].

Jaká probiotika užívat spolu s antibiotiky?

Rozsáhlý klinický výzkum naznačuje, že nejvhodnějšími kmeny probiotik k užívání s antibiotiky jsou ty, které lze konzumovat současně s antibiotiky, aniž by byla ovlivněna jejich životaschopnost nebo účinnost. Konkrétně se jedná o kmeny Lactobacillus acidophilus Rosell-52, Lactobacillus rhamnosus Rosell-11 a Bifidobacterium lactis Lafti B94. Tyto kmeny lze na rozdíl od jiných kmenů užívat ve stejnou dobu jako antibiotika. Jiné kmeny probiotik mohou být také užitečné, ale v kombinaci s antibiotiky není zaručena jejich životaschopnost.

V klinických studiích zahrnujících pacienty podstupující antibiotickou léčbu infekce Helicobacter pylori byly účastníkům spolu s antibiotiky podávány probiotické kmeny Lactobacillus acidophilus Rosell-52, Lactobacillus rhamnosus Rosell-11 a Bifidobacterium lactis Lafti B94. Bylo prokázáno, že všechny tři kmeny kombinaci s medikací přežívají [11,12]. Jejich užívání bylo shledáno jako bezpečné i u dětí od věku 1 roku.

Pokud užíváte antibiotika k léčbě vaginální infekce, mohlo by být vhodné zařadit probiotické kmeny, které jsou dobře prozkoumány pro intimní zdraví, jako je Lactobacillus reuteri RC-14® a Lactobacillus rhamnosus GR-1®. Tyto kmeny se často používají spolu s antibiotiky. Nejlépe by měly být užívány 2 hodiny po podání léku.

Kdy probiotika užívat?

Obecně je nejlepší užívat probiotické doplňky ráno se snídaní. Pokud užíváte probiotika obsahující kmeny Lactobacillus acidophilus Rosell-52, Lactobacillus rhamnosus Rosell-11 a Bifidobacterium lactis Lafti B94, můžete probiotika i antibiotika konzumovat společně se snídaní.

Pokud však užíváte jiné kmeny probiotik, je nejlepší dát mezi antibiotiky a probiotickým doplňkem pauzu 2 hodiny. Pokud vám tedy váš lékař řekl, abyste užívali antibiotika se snídaní, vezměte si v tomto případě antibiotika jako první a probiotika zařaďte až s dalším jídlem (svačinou nebo obědem). Jako obecné pravidlo se doporučuje počkat s konzumací probiotik 1 nebo 2 hodiny po užití antibiotik. Po uplynutí této doby se již může dostatečné množství prospěšných bakterií dostat do střeva živé. Ideální je užívat probiotika každý den během léčby antibiotiky. Tímto způsobem můžete denně doplňovat hladiny přátelských bakterií a váš trávicí systém tak nebude narušen dlouhodobou mikrobiální nerovnováhou.

Jaká probiotika užívat po antibiotikách?

I v případě, že jste užívali probiotika společně s antibiotiky, pro doplnění střevní mikroflóry je vždy dobré užívat probiotika ještě alespoň měsíc po užívání antibiotik. Vědci si nejsou přesně jisti, jak dlouho obnova střevní flóry po antibiotikách trvá. Bude to záviset na mnoha různých faktorech jako je individuální střevní mikrobiom, délka užívání antibiotik, síla léků, strava, životní styl atd. Studie ukazují, že po užívání antibiotik je vhodné zařazení probiotického doplňku, který obsahuje kmeny Lactobacillus acidophilus NCFM a Bifidobacterium lactis Bi-07®. Tyto kmeny mohou pomoci stabilizovat populace bakterií rodu Lactobacillus, které pomáhají vytlačit škodlivé bakterie a udržují střevní prostředí v rovnováze [13].

Nejlepší probiotika při dlouhodobém užívání antibiotik

Pokud potřebujete dlouhodobě užívat antibiotika, mohl by vám pomoci doplněk, který obsahuje probiotický kmen Lactobacillus acidophilus NCFM®. V randomizované kontrolované studii bylo prokázáno, že tento konkrétní kmen minimalizuje narušení složení střevního mikrobiomu, když se užívá spolu s antibiotiky po dobu delší než dva týdny [14]. Tento probiotický kmen se doporučuje užívat s odstupem 2 hodiny od konzumace antibiotik.

Nadměrné užívání antibiotik a rezistence na antibiotika

Vznik rezistence na antibiotika je jedním z největších problémů veřejného zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila zprávu, v níž analyzovala údaje ze 114 zemí a označila rezistenci vůči antibiotikům za velkou globální hrozbu. Ve zprávě se uvádí, že jednoduché, běžné infekce, o kterých se dnes předpokládá, že představují jen malou hrozbu, by se v budoucnu mohly znovu stát zabijáky, z velké části kvůli rezistenci na antibiotika. Ve světle těchto zjištění je třeba podniknout kroky ke zpomalení postupu antibiotické rezistence a ke změně způsobu, jakým antibiotika užíváme a předepisujeme. Nadměrné předepisování a nadměrné užívání antibiotik jsou významnými faktory přispívajícími k rozvoji antibiotické rezistence a přibližně ve 23 % případů je předepsání antibiotik považováno za nevhodné [15,16].

K rozvoji rezistence vůči antibiotikům přispívá i nedokončení celé kúry antibiotik. Probiotika mohou během užívání antibiotik pomoci předejít problémům se zažíváním, což může pacientům usnadnit dokončení léčby.

Užívání antibiotik není vždy nutné, někdy je dokonce zbytečné, například v případě virových infekcí jsou antibiotika neúčinná (protože antibiotika přirozeně cílí na bakterie). Pravděpodobně existuje také řada menších bakteriálních infekcí, které mají potenciál se přirozeně vyřešit, aniž by se muselo spoléhat na antibiotika. Například až 42 % nekomplikovaných infekcí močových cest může spontánně vymizet do 48 hodin, zvláště když se jim pomůže konzumací velkého množství vody [17].

Probiotika nebo antibiotika?

Lidé si často kladou otázku, jestli dát přednost užívání antibiotik nebo probiotik. Je ale potřeba si uvědomit, že jejich užívání se vzájemně nevylučuje. Právě naopak, pokud trpíte onemocněním, které je potřeba léčit antibiotiky, je vhodné zařadit také probiotika, abyste minimalizovali nežádoucí vedlejší účinky.

Existují také situace, kdy je před užitím antibiotik vhodné nejdříve vyzkoušet řešení přírodní cestou (vždy ale konzultujte s lékařem). Například akné je velmi častým kožním onemocněním, na které praktičtí lékaři nebo dermatologové předepisují antibiotika. V přehledu literatury z roku 2011 však bylo zjištěno, že mezi faktory, které přispívají k rozvoji acne vulgaris patří také zdraví střevního mikrobiomu a gastrointestinálního traktu [3].

Tipy pro podporu zdraví během užívání antibiotik

  • Jezte fermentované a prebiotické potraviny. Mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu a optimalizovat zdraví střev po léčbě antibiotiky.
  • Vyhněte se rafinovaným sladkým potravinám. Slouží jako výživa pro škodlivé bakterie a kvasinky, které se často kvůli užívání antibiotik přemnoží.
  • Vyhněte se alkoholu. Alkohol může narušovat střevní mikrobiom a negativně ovlivnit imunitní funkce, což může bránit v úsilí vašeho těla bojovat s infekcí.
  • Vždy dokončete kompletní kúru antibiotik. Nepříjemné vedlejší účinky sice mohou komplikovat užívání antibiotik, ale nedokončení kúry může zvýšit riziko rozvoje rezistence na antibiotika.
  • Jezte zdravou stravu. Zařaďte do svého jídelníčku potraviny vhodné pro posílení imunity obsahující vitamín C a další antioxidanty (např. citrusové plody nebo zelená listová zelenina).

Závěrem

Užívání antibiotik redukuje populace přátelských bakterií ve střevech a může způsobovat zažívací potíže. Během užívání antibiotik, i po něm, je tak vhodné užívat probiotika, která populace prospěšných bakterií obnoví. Pro tyto účely se zvláště hodí probiotické kmeny Lactobacillus acidophilus Rosell-52, Lactobacillus rhamnosus Rosell-11 a Bifidobacterium lactis Lafti B94, které je možné užívat spolu s antibiotiky, aniž by byla negativně ovlivněna jejich životaschopnost nebo účinnost antibiotik. Přestože může být užívání antibiotik spojené s nepříjemnými vedlejšími účinky, vždy léčbu dokončete podle doporučení lékaře. V opačném případě se zvyšuje riziko rozvoje rezistence vůči antibiotikům. Užívání probiotik může vedlejší účinky snížit, léčbu antibiotiky tak zvládnete snáze dokončit a probiotika také pomohou s obnovení rovnováhy střevního mikrobiomu.

Autor článku: Mgr. Tom Pavelek

Reference:

  1. Achievements in Public Health, 1900-1999: Control of Infectious Diseases. https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm4829a1.htm. Accessed April 16, 2020.
  2. Yoon MY, Yoon SS. Disruption of the gut ecosystem by antibiotics. Yonsei Med J. 2018;59(1):4-12. doi:10.3349/ymj.2018.59.1.4
  3. Bowe WP, Logan AC. Acne vulgaris, probiotics and the gut-brain-skin axis - Back to the future? Gut Pathog. 2011;3(1):1. doi:10.1186/1757-4749-3-1
  4. Zhang YJ, Li S, Gan RY, Zhou T, Xu DP, Li H Bin. Impacts of gut bacteria on human health and diseases. Int J Mol Sci. 2015;16(4):7493-7519. doi:10.3390/ijms16047493
  5. Kamada N, Seo SU, Chen GY, Núñez G. Role of the gut microbiota in immunity and inflammatory disease. Nat Rev Immunol. 2013;13(5):321-335. doi:10.1038/nri3430
  6. Antibiotics - Side effects - NHS. https://www.nhs.uk/conditions/antibiotics/side-effects/. Accessed April 15, 2020.
  7. Probiotics - NHS. https://www.nhs.uk/conditions/probiotics/#diarrhoea. Accessed April 15, 2020.
  8. Mcfarland L V. Epidemiology, Risk Factors and Treatments for Antibiotic-Associated Diarrhea Antibiotic complications Antibiotic-associated diarrhea Clostridium difficile Epidemiology Diarrhea, risk factors. 1998;98102:292-307. http://www.karger.com.
  9. Videlock EJ, Cremonini F. Meta-analysis: Probiotics in antibiotic-associated diarrhoea. Aliment Pharmacol Ther. 2012;35(12):1355-1369. doi:10.1111/j.1365-2036.2012.05104.x
  10. Goldenberg JZ, Ma SSY, Saxton JD, et al. Probiotics for the prevention of Clostridium difficile-associated diarrhea in adults and children. Cochrane Database Syst Rev. 2013;2013(5). doi:10.1002/14651858.CD006095.pub3
  11. Johnson-Henry KC, Mitchell DJ, Avitzur Y, Galindo-Mata E, Jones NL, Sherman PM. Probiotics reduce bacterial colonization and gastric inflammation in H. pylori-infected mice. Dig Dis Sci. 2004;49(7-8):1095-1102. doi:10.1023/B:DDAS.0000037794.02040.c2
  12. Cekin, A.H. et al. (2017). 'Use of probiotics as an adjuvant to sequential H. pylori eradication therapy: impact on eradication rates, treatment resistance, treatment-related side effects, and patient compliance'. Turk J Gastroenterol: 28: 3-11
  13. Forssten, S., et al., (2014). ‘Influence of a probiotic mixture on antibiotic induced microbiota disturbances’. World Journal of Gastroenterology, 20(33):11878-85.
  14. Engelbrektson A, Korzenik JR, Pittler A, et al. Probiotics to minimize the disruption of faecal microbiota in healthy subjects undergoing antibiotic therapy. J Med Microbiol. 2009;58(5):663-670. doi:10.1099/jmm.0.47615-0
  15. Ventola CL. The antibiotic resistance crisis: causes and threats. P T J. 2015;40(4):277-283. doi:Article
  16. Up to 1 in 5 antibiotics may be prescribed inappropriately - NHS. https://www.nhs.uk/news/medication/1-5-antibiotics-may-be-prescribed-inappropriately/. Accessed April 16, 2020.
  17. Falagas ME, Kotsantis IK, Vouloumanou EK, Rafailidis PI. Antibiotics versus placebo in the treatment of women with uncomplicated cystitis: A meta-analysis of randomized controlled trials. J Infect. 2009;58(2):91-102. doi:10.1016/j.jinf.2008.12.009