Jak může výživa ovlivnit náš zrak

Bohužel jsou v dnešní době velmi častá oční onemocnění. Snad každý z nás zná někoho, kdo má problémy se zrakem. Těm však lze účinně předcházet a nebo jejich projevy napravovat pomocí vhodně zvolené stravy obsahující důležité mikronutrienty. Než se k nim dostaneme, je však třeba si nejdříve vysvětlit, jak oko funguje.

Jak pracuje oko

Naše oko vypadá podobně jako pingpongovy miček složený z několika vrstev, jimiž prochází světlo. Není třeba zmiňovat rozsáhlý seznam jednotlivých částí, postačí stručně říci, že světlo prochází okem skrze rohovku, což je nejsvrchnější a průhledná vrstva oka. Za rohovkou je oční čočka a duhovka. Čočka je průhledná a pružná vrstva, která zaostřuje obraz jak na dálku, tak nablízko. S postupem věku však přibývají na čočce vrstvy, které mohou postupně tvrdnout a snižovat akomodaci oka (schopnost zaostřit na různě vzdálené objekty díky úpravě mohutnosti čočky).

Sítnice neboli retina je tenká vrstvička vnitřní stěny oka, obsahující světločivné buňky (umožňující barevné i černobílé vidění), nervová vlákna a také tzv. žlutou a slepou skvrnu. Žlutá skrvna je přitom místem nejostřejšího vidění, zatímco slepá skvrna je místem, kde naopak nejsou světločivné buňky. Sítnice přechází ve zrakový nerv a díky tomu je v podstatě částí našeho mozku. Přes zrakový nerv pak dochází k přenosu informací z oka přímo do mozku.

A zde se už dostáváme k významu mikronutrientů. Sítnice stejně jako mozek obsahuje velké množství vícenenasycených mastných kyseliny, především omega-3 mastných kyselin a DHA. DHA (kyselina dokosahexaenová) je dokonce hlavní složkou mozkové tkáně a také sítnice oka. Je proto nesmírně důležitá pro regeneraci a  optimalizování jejich funkcí. Pro zachování dobrého zraku je tedy nutné věnovat pozornost našemu jídelníčku a přijímat dostatečné množství těchto omega mastných kyselin z kvalitních zdrojů, jako je například rybí olej či krill olej.

Co přispívá k poškození našeho zraku?

Jedním z nějvětších přispivatelů způsobujících oční problémy je oxidativní stres. Jde o přirozený jev probíhající v mitochondriích, který je součástí dýchacího řetězce. Pro tělo je tedy nepostradatelným procesem. Při oxidativním stresu vznikají volné radikály, které jsou ale přirozenou cestou tělem neutralizovány, a to pomocí antioxidantů. Avšak přemírou oxidativního stresu vzniká velké množství volných radikálů, které tělo není schopno dostatečně rychle neutralizovat. Volný radikál nese ve své struktuře nepárový elektron. Tyto elektrony jsou neutralizovány kladným nábojem, který pochází právě z antioxidantů. Pokud ale nemáme dostatek antioxidantů, volné radikály se hromadí a mají neblahý dopad na celý náš metabolismus.

Nadměrný oxidativní stres vzniká především nadměrným stresem, nevhodným stravováním, ale také např. kouřením. To značně negativně ovlivnuje zdraví našeho zraku i krevní tlak, který zpětně zdraví oka také významně ovlivňuje. Hodně škodí kvantum chemických látek, které je všude kolem nás ať už ve vodě, kterou pijeme, v potravinách, které jíme, léčivech, které užíváme.Velmi našemu zraku také škodí umělé světlo (modré a zelené) v pozdních odpoledních a večerních hodinách. To zároveň rozbíjí i náš cirkadiální rytmus. Je tedy velice důležité věnovat pozornot správné životosprávě a zajistit dostatečné množství antioxidantů, aby mělo tělo dostatek antioxidantů, pro neutralizaci volných radikálů.

Antioxidanty - bojovníci s oxidativním stresem

Antioxidanty můžeme rozdělit na rozpustné ve vodě a na antioxidanty rozpustné v tucích, obě skupiny jsou přitom pro náš zrak velice důležité. Jedněmi z nejdůležitějších, především pro náš zrak, jsou antocyaniny nacházející se především v borůvkách a brusinkách, či hybridu těchto dvou známém jako huckleberry. V dnešní době se pro své vlastnosti dostal do popředí i černý rybíz. Borůvky a černý rybíz jsou příkladem antioxidantů ve vodě rozpustných.

Velice přínosné pro náš zrak jsou ale také v tucích rozpustné vitamíny - antioxidanty jako je vitamín A, E a D. Do této skupiny patří pak také karotenoidy Lutein, zeaxanthin (lutein je izomer zeaxanthinu) a astaxanthin. Bez těchto antioxidantů by oko bylo snadno poškoditelné, pojďme si je proto představit blíže.

Lutein

Lutein se v boji proti volným radikálům jeví jako jeden z nejsilnějších. Navíc zabraňuje i oxidaci tuků. Po vstupu do organismu se lutein hromadí ve dvou oblastech oka: ve žluté skvrně (makula) na sítnici (retina) a v oční čočce. A právě ve žluté skvrně oční sítnice mohou nastat cévní změny díky působení volných radikálů, což mže vést k její degeneraci. Lutein je tedy důležitým ochráncem především žluté skvrny. Oční čočka je zase tvořena z velké většiny bílkovinami. Ty jsou ale také poškozovány volnými radikály - zde vzniká základ šedého zákalu, který vede často až ke slepotě.

Hlavním zdrojem tluteinu je organická, tmavá listová zelenina jako kapusta nebo špenát. Nejvíce však mladá kapusta. Denní doporučený přijem je zhruba 6 - 20mg. Kapusta obsahuje dokonce kolem 25mg. Velice užitečné je také připravovat lisovaný džus z kapusty. Ostatní listová zelenina, jako špenát obsahuje také významné množství luteinu a zeaxanthinu, ale ne tak jako v kapustě - a pokud je vaříte, množství absažených antioxidantů rapidně klesá. Značný obsah luteinu je také ve vejcích, především ve žloutku. Množství ale je mnohonásobně nižší než v kapustě.

Zeaxanthin

Zeaxathin je dalším antioxidantem patřící do skupiny karotenoidů, které značnou měrou ovlivní zdraví našich očí. Bohatým zdrojem je například spirulina, ale také ovoce, zelí,vaječné žloutky apod. Taktéž jako lutein se soustřeďuje ve žluté skvrně oka.

Astaxanthin

Astaxanthin je taktéž karotenoid a je dalším velice silným antioxidantem. Tento je součástí mořského krillu, malých mořských živočichů (krunýřovek), které se živí mořskými řasami. Díky tomu obsahují obrovské množství astaxanthinu. Dalším živočichem obsahující skupinu karotenoidů je divoce žijící losos, díky čemuž má také maso z lososa typickou růžovo oranžovou barvu. Astaxanthin pak samozřejmě nalezneme v samotných zelených řasách.

Pokud ale nemáme dostatek těchto potravin je velice vhodné zajistit adekvátní množtví těchto antioxidantů z kvalitních doplňků stravy. Astaxantin se jeví podobně účinný jako lutein. Má silné protizánětlivé působení. Stejně tak vykazuje silné antibakteriální účinky. Silně tak podporuje náš imunitní systém. Snadno také překonává barieru mezi mozkem a krevním oběhem, čímž může svoji antioxidační schopnost uplatnit přímo na mozkové buňky a chránit tak především membrány mozkových buněk před oxidací.

Onemocnění očí

Jedním z onemocnění oka je zmíněný šedý zákal neboli katarakta, tedy zakalení nitrooční čočky. Pacient tedy vidí zamlženě, bez zaostření. Při vzniku šedého zákalu hraje značnou roli UV záření, sluneční světlo či kouření, ale i cukrovka.

Zelený zákal nebo-li glaukom je dalším onemocněním oka spojené se svýšeným nitroočním tlakem, což může způsobit úbytek nervových vláken sítnice a také k zúženému zornému pole oka.

Obě onemocnění se většinou řeší operací.

Zdraví našeho zraku tedy můžeme velice snadno podpořit a skutečně oddálit problémy se zrakem. Je ale důležité si uvědomit, že je především třeba poškození zraku  předcházet. Jedním z hlavních příčin poškození zraku je také dnešní modení svět plný chytrých telefonů, počítačů, televizí, silných zdrojů umělého osvětlení a naopak velice málo prostoru pro pohyb na přirozeném světle, které prochází našim okem, a jako informace prochází do mozku. Světlo, druh světelného záření přitom takto ovlivňuje celou kaskádu metabolických procesů. Ovlivňuje kvalitu našeho spánku, náladu, hormonální změny apod.

Jak předcházet nebo zmírnit poškození našeho zraku

• Upravou jídelníčku
• Zařazením potravin pohatých na lutein, zeaxanthin, asthaxantin - černý rybíz, borůvky, brusinky a především tmavou listovou zeleninu
• Konzumovat potraviny bohaté na omega mastne kyselina jako je divoce žijící losos či krill
• Přestat kouřit
• Zabránit vzniku obezity
• Věnovat pozornost zdraví kardiovaskulárního systému, zejména krevnímu tlaku, který může negativně ovlivnit cévy v našem oku
• Normalizovat hladinu krevního cukru přemíra cukru v krvi může doslova natáhnout vodu do čočky oka a negativně tak ovlivnit zaměřování oka
• Zařadit vhodné doplňky stravy
• Omezit používání umělého osvětlení ve večerních hodinách

Autorka článku. Mgr. Monika Musilová

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6164534/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27431371

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20355006