Probiotika

Jak mohou sportovcům pomoci probiotika?

Víme, že stav střevního mikrobiomu je důležitý pro naše celkové zdraví. Mohou však tyto mikroorganismy ovlivnit také náš sportovní výkon a regeneraci? A pokud ano, co můžeme udělat pro to, abychom jejich přínos naplno využili? Níže se zaměříme na to, jak se může lišit střevní mikrobiom sportovců a nesportovců, jestli mohou probiotika podporovat budování svalové hmoty a zvyšovat hladinu energie a jaká jsou nejlepší probiotika pro sportovce.

Jak mohou sportovcům pomoci probiotika?

Aktuální výzkum

Američtí vědci se zabývali otázkou, jestli je možné replikovat střevní mikrobiom elitního sportovce, pomocí cílených probiotických doplňků jej přenést do organismu nesportovce a podpořit tak jeho výkonnost. Aby identifikovali bakterie, které by mohly mít vliv na sportovní výkon, odebírali po dobu tří týdnů vzorky stolice 20 sportovcům, kteří se účastnili bostonského maratonu. Odběry probíhaly dva týdny před závodem a týden po konání závodu. Při porovnání vzorku před a po závodě zaznamenali vědci dramatický nárůst v populaci jednoho kmene bakterií, který pomáhá odbourávat kyselinu mléčnou (kyselina mléčná se hromadí ve svalech během vytrvalostního výkonu a způsobuje svalovou únavu). Vědci tuto bakterii izolovali a nyní testují na myších, jestli může mít stejný účinek na odbourávání kyseliny mléčné i v případě, že je podána jinému „hostiteli“.

Stejný tým vědců také zkoumal střevní mikrobiom ultramaratonských běžců a srovnával jej se sportovci specializujícími se na krátký vysoce intenzivní výkon jako je veslování. Bylo zjištěno, že se ve střevech ultramaratonských běžců vyskytuje určitý typ střevních bakterií, které pomáhají rozkládat sacharidy a vlákninu. To by mohlo vytrvalostním sportovcům poskytovat výhodu, protože potřebují udržet dostatečnou hladinu energie po dlouhou dobu, a proto před výkonem často konzumují velké množství pomalu se uvolňujících sacharidů například z celozrnných potravin. U veslařů ani jiných sportovců z kategorie krátkodobých, vysoce intenzivních disciplín se tento typ bakterií nevyskytoval.

Ačkoli dosud bylo provedeno relativně málo studií zabývajících se dopadem skladby střevního mikrobiomu na sportovní výkon, těch pár, které byly provedeny, často dochází k závěru, že sportovci mají ve střevech větší rozmanitost mikroorganismů než nesportovci [1].

Budování svalové hmoty

Pro mnoho sportovců je budování svalové hmoty klíčovým tématem. I když je budování svalů závislé na správné výživě a tréninku, probiotika mohou hrát důležitou roli díky tomu, že podporují trávení a vstřebávání bílkovin.

Pro plné využití bílkovin přijatých z potravy je nezbytné, aby byly nejprve správně rozloženy, a teprve potom mohou být absorbovány v tenkém střevě a dále použity například k budování nové svalové hmoty. Sportovci obvykle konzumují větší množství bílkovin. Přehled klinických studií z roku 2018 dospěl k závěru, že probiotika prokazatelně zlepšují rozklad a vstřebávání bílkovin [2]. Některé výzkumy také naznačují, že probiotické doplňky mohou být účinným způsobem, jak zlepšit vstřebávání vitamínů a dalších živin [3].

Kromě toho probiotika pomáhají tělu produkovat trávicí enzymy, které zajišťují trávení bílkovin. Jedná se tak o další mechanismus, díky kterému mohou sportovci lépe využít bílkoviny přijaté z potravy nebo doplňků výživy.

Půdní probiotický kmen Bacillus coagulans GBI-30, 6086 se přímo podílí na trávení a využití bílkovin. Právě proto se tento kmen často přidává do proteinových prášků a tyčinek. Potencionálně tedy může pomáhat budovat svalovou hmotu a maximalizovat zdravotní přínosy spojené s konzumací bílkovin [4].

Konzumace syrovátkového proteinu může u některých jedinců způsobovat plynatost, nadýmání nebo průjem. Užívání vhodných probiotik může přispět k pohodlnějšímu trávení a vstřebávání bílkovin. Lactobacillus acidophilus NCFM® je v tomto ohledu klinicky nejvíce zkoumaným kmenem a bylo prokázáno, že může pomáhat při bolestech břicha, nadýmání a průjmu [5,6].

Mohou probiotika zvýšit energetickou hladinu?

Studie ukazují, že probiotika, zejména ta z rodů Bifidobacteria a Lactobacilli, mohou produkovat vitamíny skupiny B, které jsou nezbytné pro optimální hladiny energie. Je ale důležité si uvědomit, že ne všechna probiotika produkují stejné živiny, každý druh a kmen poskytuje jiný přínos, takže je složité určit, který kmen je nejlepší pro produkci energii.

Studie ukázaly, že kmen Lactobacillus reuteri CRL1098 je užitečný pro produkci B12 [7].  Vitamín B12 je důležitý pro tvorbu červených krvinek a tím může mít vliv na produkci energie. Jiný kmen, Lactobacillus rhamnosus GG®, je zase schopen samostatně syntetizovat vitamíny B1, B2 a B9 [8].

Vzhledem k tomu, že většina vitamínů skupiny B má vliv na hladiny energie, lze říci, že užívání probiotik, která mají vliv na jejich produkci a vstřebávání, může pomoci podpořit produkci energie.

Měli by sportovci užívat probiotika?

Zdá se, že vytrvalostní sportovci jsou více náchylní k nachlazení, infekcím horních cest dýchacích nebo zažívacím problémům [10]. Kvůli dlouhým a namáhavým tréninkovým plánům jsou sportovci, jako jsou maratónští běžci, vystaveni mnohem většímu riziku snížení funkce imunitního systému, než méně aktivní jedinci. Zatímco určitá úroveň sportování je prospěšná pro podporu imunity, příliš velké tréninkové dávky mohou být pro imunitní systém stresem. To vystavuje sportovce mnohem většímu riziku nákazy bakteriálními a virovými infekcemi, což může narušit jejich tréninkové plány a soutěžní výsledky.

Stále více důkazů podporuje myšlenku, že udržování zdravé rovnováhy prospěšných bakterií ve střevním mikrobiomu může podporovat imunitu, což vede k menšímu počtu nemocí a udržuje tělo v nejlepší formě [11]. Kromě toho bylo u některých probiotických kmenů, jako Bifidobacterium lactis Bl-04® a Bifidobacterium lactis Bi-07®, klinickými studiemi prokázáno, že snižují riziko vzniku infekcí a pozitivně ovlivňují imunitní reakce.

Podle některých důkazů je u sportovců zvýšené riziko rozvoje syndromu zvýšené propustnosti střev (leaky gut), při kterém se střevní výstelka stává porézní nebo „děravou“. Příčinou může být zvýšený stres na tělo a změněný průtok krve ze střeva směrem k pracujícím svalům [12]. V takových případech může pomoci užívání probiotik, protože bylo prokázáno, že probiotika mohou u sportovců zlepšovat funkci střevní výstelky [13].

Sportovci také poměrně běžně trpí nějakou formou IBS (syndrom dráždivého tračníku). Opět je to kvůli skutečnosti, že extrémní cvičení je významný fyzický stresor, který způsobuje přesměrování průtoku krve a snížení trávicí aktivity [14]. U elitních běžců je nejčastější ze zažívacích potíží průjem. Úlevu by mohl poskytovat probiotický kmen Saccharomyces boulardii, který je užitečný právě při zlepšování příležitostných příznaků souvisejících s průjmem [15].

U profesionálních kulturistů se často objevuje nadýmání způsobené nadbytečným příjmem kalorií. Těmto sportovcům může pomoci užívání probiotického doplňku obsahujícího Lactobacillus acidophilus NCFM®, který má pozitivní vliv při zažívacích potížích a také příznivě ovlivňuje imunitní systém [16].

Probiotika sice nemusí přímo ovlivňovat výkon sportovců, ale jsou nesmírně důležitá pro jeho nepřímou podporu. Jejich užívání je důležité k prevenci nemocí nebo zažívacích potíží a ochraně před příznaky přetrénování, což může mít na výkonnost sportovce obrovský vliv.

Závěrem

Ať už jste profesionální kulturista, běžec nebo příležitostný sportovec, podpora zdraví střev a pravidelné užívání probiotik pro vás může mít pozitivní účinky. Probiotika pomáhají s trávením a vstřebáváním bílkovin. Zvyšují absorpci vitamínů, minerálů a dalších živin. Některé kmeny probiotik produkují vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro optimalizaci hladiny energie. Pokud absolvujete náročné tréninky, které mohou oslabovat vaši imunitu, probiotika ji mohou podpořit a posílit. Probiotika také zmírňují problémy s trávením, které vás mohou omezovat během tréninku nebo závodu.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

  1. No guts no glory: Harvesting the microbiome of athletes - American Chemical Society. Accessed December 3, 2020. https://www.acs.org/content/acs/en/pressroom/newsreleases/2017/august/no-guts-no-glory-harvesting-the-microbiome-of-athletes.html
  2. Sheridan PO, Bindels LB, Saulnier DM, et al. Can prebiotics and probiotics improve therapeutic outcomes for undernourished individuals? Gut Microbes. 2013;5(1). doi:10.4161/gmic.27252
  3. Wang J, Ji H. Influence of Probiotics on Dietary Protein Digestion and Utilization in the Gastrointestinal Tract. Curr Protein Pept Sci. 2018;20(2):125-131. doi:10.2174/1389203719666180517100339
  4. Jäger R, Purpura M, Farmer S, Cash HA, Keller D. Probiotic Bacillus coagulans GBI-30, 6086 Improves Protein Absorption and Utilization. doi:10.1007/s12602-017-9354-y
  5. Distrutti E, Monaldi L, Ricci P, Fiorucci S. Gut microbiota role in irritable bowel syndrome: New therapeutic strategies. World J Gastroenterol. 2016;22(7):2219-2241. doi:10.3748/wjg.v22.i7.2219
  6. Heiser CR, Ernst JA, Barrett JT, French N, Schutz M, Dube MP. Probiotics , soluble fiber , and L-Glutamine ( GLN ) reduce nelfinavir ( NFV ) - or lopinavir / ritonavir ( LPV / r ) -related diarrhea. Jiapac. 2004;3(4):121-129.
  7. LeBlanc JG, Milani C, de Giori GS, Sesma F, van Sinderen D, Ventura M. Bacteria as vitamin suppliers to their host: A gut microbiota perspective. Curr Opin Biotechnol. 2013;24(2):160-168. doi:10.1016/j.copbio.2012.08.005
  8. LeBlanc JG, Chain F, Martín R, Bermúdez-Humarán LG, Courau S, Langella P. Beneficial effects on host energy metabolism of short-chain fatty acids and vitamins produced by commensal and probiotic bacteria. Microb Cell Fact. 2017;16(1):79. doi:10.1186/s12934-017-0691-z
  9. Gleeson M, Bishop N, Oliveira M, Tauler P. Influence of training load on upper respiratory tract infection incidence and antigen-stimulated cytokine production. Scand J Med Sci Sport. 2013;23(4):451-457. doi:10.1111/j.1600-0838.2011.01422.x
  10. Pugh JN, Sparks AS, Doran DA, et al. Four weeks of probiotic supplementation reduces GI symptoms during a marathon race. Eur J Appl Physiol. 2019;119(3):1491-1501. doi:10.1007/s00421-019-04136-3
  11. OHASHI Y, USHIDA K. Health-beneficial effects of probiotics: Its mode of action. Anim Sci J. 2009;80(4):361-371. doi:10.1111/j.1740-0929.2009.00645.x
  12. Lambert GP. Stress-induced gastrointestinal barrier dysfunction and its inflammatory effects. J Anim Sci. 2009;87(14 Suppl):101-108. doi:10.2527/jas.2008-1339
  13. Lamprecht M, Bogner S, Schippinger G, et al. Probiotic Supplementation Affects Markers of Intestinal Barrier, Oxidation, and Inflammation in Trained Men; a Randomized, Double-Blinded, Placebo-Controlled Trial.; 2012. doi:10.1186/1550-2783-9-45
  14. Costa RJS, Snipe RMJ, Kitic CM, Gibson PR. Systematic review: exercise-induced gastrointestinal syndrome—implications for health and intestinal disease. Aliment Pharmacol Ther. 2017;46(3):246-265. doi:10.1111/apt.14157
  15. McFarland L V. Systematic review and meta-analysis of saccharomyces boulardii in adult patients. World J Gastroenterol. 2010;16(18):2202-2222. doi:10.3748/wjg.v16.i18.2202
  16. Paineau D, Carcano D, Leyer G, et al. Effects of seven potential probiotic strains on specific immune responses in healthy adults: A double-blind, randomized, controlled trial. FEMS Immunol Med Microbiol. 2008;53(1):107-113. doi:10.1111/j.1574-695X.2008.00413.x