Parasympatický a sympatický nervový systém: Jak tyto systémy ovlivňují pochody v našem těle?

Hlavní úlohou našeho nervového systému je řídit vůlí neovlivňované tělesné funkce. Dělíme jej na takzvaný sympatický nervový systém a parasympatický nervový systém.

Parasympatický a sympatický nervový systém: Jak tyto systémy ovlivňují pochody v našem těle?

Za normálních okolností oba tyto systémy pracují v rovnováze a vzájemně se doplňují. V případě nerovnováhy či onemocnění však mohou být nadměrně aktivní nebo naopak utlumeny. V tomto článku se podíváme na to, jak tento nerovnovážný stav může ovlivňovat náš organismus.

Sympatický nervový systém

Je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí. Mobilizuje zásoby energie a mimo jiné zpomaluje proces trávení. V těle zodpovídá za energii, motivaci, elán a nadšení. Je také účasten tzv. poplachové fáze vykonávané činnosti. Tato fáze je řízena automaticky, bez zásahu mozkových center a jejím úkolem je připravit naše tělo na boj nebo útěk.

Během této fáze se organismus nabudí - napínají se svaly, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, rozšiřují se zorničky, zvyšuje se sekrece potu, bledne kůže, mobilizují se bílé krvinky, rozšiřují se cévy svalů, zvyšuje se množství histaminu v těle a zpomalí se zažívání v trávicím traktu. Někdy se těmto symptomům říká také „předstartovní“ symptomy.

Co aktivuje sympatikus ?

Ke zvýšené aktivaci sympatiku dojde při poplachu v těle, tedy nejčastěji při stresu. Ten je odpovědí na jakoukoli významnou tělesnou či duševní zátěž. Probíhá při něm mobilizace veškerých sil organismu. Mimo stresu se sympatický nervový systém aktivuje na příklad při prožívání silných emocí, při hypoglykémii i při užívání rozličných léků.

Parasympatický nervový systém

Parasympatikus řídí imunitní funkce, trávení, budování a opravy tkání. Je většinou nejaktivnější v průběhu spánku a jeho aktivita směřuje k útlumu mnohých funkcí. Zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí a je odpovědný za přehod od sympatiku do klidového stavu. Celkově stimuluje proces trávení, pod jeho vlivem se zužují průdušky, zmenšují zorničky, zpomaluje srdeční činnost a celkově se tlumí  tělesné i psychické pochody.

Stres

Stres ovlivňuje velmi často metabolismus všech živin. Podle jeho rozsahu a intenzity se pak liší i míra jeho dopadu na chování organismu. Proto je vždy zapotřebí rozlišovat intenzitu a dobu trvání stresové situace. V případě, že je krátkodobá, tělo přirozeně funguje v režimu "bojuj nebo uteč". Po takové akci přichází fáze uvolnění a návratu do normální situace.

Pokud stres přetrvává po delší dobu, dochází k narušení fungování sympatického nervového systému. A právě toto je je hlavním problémem současného způsobu života. Dochází totiž postupně k vyšší stimulaci parasympatického režimu jako reakce organismu na odklon od rovnováhy.

Při zvýšené hladině stresových hormonů při nulové nebo malé pohybové aktivitě velmi často organismus přetěžujeme. Aniž si toto uvědomujeme, je pak v dlouhodobém horizontu už jen malý krůček k možným onemocněním. (Právě odtud může pramenit spousta civilizačních chorob, různé potravinové intolerance a skutečně závažná (např onkologická onemocnění) ). Nikdy však není pozdě s tím něco dělat.

Jak z toho ven?

Východiskem z těchto situací může být kromě pohybové aktivity i podpora některými minerály v čele s hořčíkem (podporuje aktivitu parasympatického režimu) a vápníkem (podporuje aktivitu sympatického režimu). Nedostatek vápníku nebo hořčíku může dokonce způsobit u citlivějších lidí nespavost. Samozřejmě zde záleží na dominanci sympatického nebo parasympatického režimu u daného jednotlivce. Je tedy žádoucí zaměřit svoji pozornost na rovnováhu v oblasti fungování sympatiku a parasympatiku, nejlépe kombinací potravin (s obsahem vápníku a hořčíku) a bylinkových čajů. Konkrétní rady je možné upřesnit pouze v rámci řešení této situace na individuální úrovni. Proč tomu tak je?

Vápník má mj. i schopnost zpomalovat procesy tvorby energie v buňkách. Pokud je tvorba energie příliš rychlá, sacharidy jsou metabolizovány také velmi rychle a výsledkem je pak stav, kdy rychle vyčerpáme svoje disponibilní energetické zásoby. Pokud k tomuto dojde navíc v noci, může být výsledkem třeba nespavost. V tomto případě pak doplňování vápníku před spaním pomáhá u lidí s rychlým spalováním tomuto problému zabránit (neplatí u osob s pomalým spalováním!)

U jedinců s dominantním autonomním nervovým systémem hořčík funguje jako přírodní sedativum a brzdí sympatický nervový systém. U dominantního sympatiku, u kterého se nespavost projevuje překotným myšlením nebo neschopností zastavit myšlení při pokusech usnout, je hořčík užívaný před usnutím vynikající (kdežto vápník způsobuje většinou přesně opačný efekt. Jak je patrné na příkladech, je vždy dobré v takových situacích přemýšlet, jakou potravinu, nápoj či suplement před spaním konzumujeme.

Relaxace

Ke zvládnutí stresu se často doporučuje odpočinek formou relaxační aktivity, která nám dovolí takzvaně vypnout. To znamená jakákoli činnost (nebo meditace) při které nesoutěžíme, nestresujeme se a podobně. Při takových činnostech dochází v organismu k převaze funkcí parasympatického nervového systému. Proto například jóga či podobné činnosti představují vlastně určitou stimulaci parasympatické složky nervového systému i přes fakt, že tento systém není ovládán vůlí. Nemluvíme zde o „ovládání“ této části nervového systému v pravém slova smyslu, ale spíše o jeho aktivaci, která je vyvolána určitým druhem mentálních technik.

Trávení a autonomní nervová soustava

Kromé meditace lze pomoci i volbou pokrmů. Na příklad pro jedince, kteří mají problémy se studenými končetinami (tj. není u nich plně vyrovnaný sympatický a parasympatický nervový systém), není optimální takzvaná raw strava, neboť působí ochlazujícím efektem. Obecně platí, že lidé s převahou parasympatického systému tráví lépe.

Tukové zásoby a jejich spalování

Pokud se v souvislosti s autonomní nervovou soustavou mluví o spalování tukových zásob, je v tomto případě dominující sympatický systém. Tuto činnost (spalování tuků) sympatiku dokáže aktivovat buď hladovění, nebo cvičení. V nejlepším případě obojí dohromady.

V případech, kdy před tréninkem konzumujeme jídlo obsahující sacharidy, zpomalujeme činnost sympatiku. Řečeno jinými slovy, sacharidy zhoršují spalování tukových polštářů. Aktivují parasympatikus, který naopak podporuje ukládání energie.

Jestliže se jedná o spalování energie ve smyslu jejího uvolňování z přijaté stravy, je tento proces dominantně ovlivňován (podporován) parasympatickým systémem. Rychlost tvorby energie v buňkách z přijaté stravy je tak přímo ovlivňována enzymy, jejichž součástí jsou prvky jako například vápník a fosfor. V situaci kdy převládá vápník se tvorba energie zpomaluje.

Závěr

Jak je patrné z výše uvedeného, naše optimální zdraví mimo jiné přímo úměrně závisí na rovnováze a fungování sympatického a parasympatického systému. Není proto na škodu věnovat jeho optimalizaci v této hektické době více než dostatečný prostor. Pozitivní impuls naší autonomní nervové soustavě můžeme dát, jak prostřednictvím zvládání emocí změnou způsobu myšlení, tak i stravou či doplňky výživy či pohybem.

Autor: Ing. Petr Novotný

zdroj: https://www.green-market.cz/blog/parasympaticky-a-sympaticky-nervovy-system/