Vyrovnaná hladina minerálů, pH a odbourávání odpadních látek
Redakce eFIA
Lidské tělo zahrnuje obrovské množství chemických reakcí. Většina z nich probíhá uvnitř buněk, nejmenších stavebních blocích našeho těla. Tělo pak stejně jako továrna produkuje odpad, který může být poměrně toxický, pokud není řádně odstraněn. Velká část tohoto odpadu produkovaná buňkami se dostává zpět do krevního oběhu. A bohužel dokáže ovlivnit krevní prostředí negativním způsobem, pokud se rychle nemetabolizuje. Jedněmi z největších buněčných odpadních produktů jsou vodíkové ionty. Ty ovlivňují krevní prostředí, zejména z hlediska pH – krev je díky nim více nebo méně kyselá, což může významně uškodit fungování jiných tělesných procesů.
V chemii je stupeň acidity nebo alkality látky vyjádřen pomocí hodnoty pH od 0 do 14. Bod, kdy látka není ani kyselá, ani zásaditá, je vyjádřen hodnotou 7. Zvyšující se kyselost (acidita) znázorňují čísla nižší než 7, zatímco čísla vyšší než 7 ukazují zvyšující se zásaditost (alkalitu). Maximální kyselost je tedy 0, maximální zásaditost 14. Každá hodnota na škále je navíc logaritmicky odvozená , což znamená, že mezi každým číslem je desetinásobný rozdíl – pH 2 je desetkrát kyselejší než pH 3 a pH 1 je stokrát kyselejší než pH 3.
pH našeho těla
pH krve se pohybuje mezi 7,45 a 7,35, konkrétně v arteriích má krev pH blízko 7,45, zatímco v žílách blízko 7,35. Žilní krev je více acidická kvůli vysokému množství vodíkových iontů nepřímo produkovaných z oxidu uhličitého uvolňovaného z tkání. Stojí za pozornost, že chemická hodnota pro neutrální pH krve je 7,4, což je víc alkalická hodnota než standardní pH 7.0. Při hodnotě mimo rozsah 6,8 – 8.0 po víc než několik sekund může náhle přijít smrt – pH mimo tento rozsah je neslučitelné s životem. Proto je velice důležitá regulace koncentrace vodíkových iontů v těle.
Regulace pH
Regulace pH je také znázorněná jako acidobazická rovnováha. Tělo neustále pracuje na udržení rovnováhy mezi příliš mnoha kyselými látkami a příliš mnoha zásaditými ( = bazickými). Za normálního stavu zvládne tělo tuto rovnováhu udržet velmi snadno. Plíce a ledviny jsou hlavní orgány, které se o regulaci starají, ale pokud nemáme dostatek živin, které tělo pro provoz potřebuje, nastává problém a vzniká acidobazická nerovnováha. A i malé změny můžou mít dramatický efekt na fungování buněk celého organismu. Například jedním z hlavních projevů acidózy je depresivní efekt na centrální nervový systém. Projevuje se dezorientací až kómatem. Opačně, osoby s více alkalickou krví zažívají nadměrnou citlivost nervového systému, nervozitu, mravenčení a záškuby svalů. Výrazná zásaditost pak může vést k výrazně bolestivým křečím.
Význam minerálů
Zásadními látkami pro udržení acidobazické rovnováhy těla jsou určité minerály. Sodík, draslík, chlorid a bikarbonát neboli kombinace vodíku, uhlíku a kyslíkových molekul = hydrogenuhličitan. Lékaři pravidelně měří proporciální zastoupení těchto prvků pro určení acidobazické koncentrace. Jejich množství může být matematicky porovnáno s ideální hodnotou, čímž se stanoví, jak dobře je tělo schopné poradit si s vodíkem, jeho odpadním produktem.
Pro její zlepšení acidobazické rovnováhy je proto vhodné navýšit obsah těchto minerálů v těle. Ideální je pak volit takové minerály a stopové prvky, které jsou dobře vstřebatelné.
Závěrem
Pokud bychom to měli shrnout, tak udržení správného pH, acidobazické rovnováhy, která je prevencí vzniku mnoha onemocnění, je závislé na dostatečném příjmu minerálů a stopových prvků v ideálních poměrech. Ionizovaná forma minerálů (elektrolyty) s optimalizovaným poměrem sodíku a draslíku nabízí v tomto případě jedno z nejlepších řešení.
Autor článku: Tomáš Kouřil
Zdroje:
https://eletewater.co.uk/blogs/research/8029105-trace-minerals-and-ph-it-s-simply-a-matter-of-health
