Základy nejen sportovní výživy - co je třeba si hlídat

Aby ale všechny tyto pokročilé doplňky mohly správně posloužit, potřebujeme mít správný příjem látek ze tří základních oblastí:

- Vitamíny a minerály

- Prebiotika a probiotika

- Nenasycené mastné kyseliny

Tyto tři skupiny látek tvoří naprostý základ, bez kterého naše tělo nemůže a nebude správně fungovat. Bez jejich dostatečného příjmu pak řádně nezafungují ani pokročilejší doplňky. Pojďme se podívat podrobněji, proč tomu tak je.

Co se děje v těle při dlouhodobém nedostatku živin

Pokud dlouhodobě nemáme dostatečný příjem zmíněných látek, nastává v těle podvýživa ve smyslu nedostatku mikronutrientů (nikoli makronutrientů - můžeme se každodenně cpát k prasknutí sacharidy a tělo bude stejně chřadnout - proto v tomto smyslu trpí podvýživou často i obézní lidé). Následně se spouští začarovaný kruh problémů:

- Zhoršuje se kondice zažívacího systému

- V těle vzniká prostředí vyvolávající chronický zánět

- Zhoršené zažívání pak ještě více zhoršuje vstřebávání živin = zhoršuje se podvýživa

- Následně klesá fyzická i psychická kondice a postupně se mohou začít objevovat zdravotní problémy

Zažívací systém

Podívejme se nyní na celou věc podrobněji - začneme u zažívacího traktu. V něm se zpracovává zkonzumovaná strava stravu pomocí celé řady trávících enzymů - tento proces začíná už v ústech. Samotná přítomnost enzymů však nestačí, celý proces trávení je ovlivněn mnoha dalšími faktory. Zkonzumovaná strava je v prvé řadě rozkladána žaludeční kyselinou. Ta je vyráběna buňkami tvořícími stěnu žaludku a pro její výrobu jsou mimo jiné potřeba minerály jako je například draslík nebo sodík. Pokud máme nedostatečný příjem minerálů, klesá produkce žaludeční kyseliny, strava je hůře trávena a především se dále do zažívacího traktu mohou začít dostávat nežádoucí bakterie a další škodlivé látky, které žaludeční kyselina ničí. Nevhodné bakterie se mohou dále v tenkém střevě přemnožit a začit způsobovat nerovnováhu celého prostředí. To vede nejen ke špatné funkci trávení, žaludečním problémům, ale může také přispívat ke chronickému zánětu.

Mezi faktory způsobující snižování množství žaludeční kyseliny patří stoupající věk, infekce způsobená bakterií helicobacter pylori, případně nadužívání antacid. Dlouhodobý stres může hladinu žaludeční kyseliny nežádoucím způsobem naopak zvýšit.

Druhou a možná ještě důležitou částí zažívacího systému je střevo (rozdělené na tenké a tlusté). Střevu jako části zažívacího traktu je v poslední době věnována čím dál větší pozornost.Sídlí zde prospěšné střevní bakterie, které tvoří podstatnou část naší imunity. Po žaludeční kyselině obstarávají spolu s enzymy další stupeň trávení potravy a také ovlivňují kondici střevní stěny. Při nedostatečné hladině prospěšných bakterií pak může docházet k oslabování střevní stěny a pronikání nežádoucích látek do těla. Vzniká chronický zánět, snižuje se vstřebávání důležitých živin a zhoršuje se fungování dalších oblastí. Množství prospěšných bakterií ve střevě snižuje nedostatečná strava, stres, ale také nadužívání některých léčiv.

Střevo je také pomocí speciální nervové soustavy velmi těsně spojené s mozkem. Proto na něj má velmi velký vliv stres a psychický stav obecně. Jakmile jsme dlouhodobě v psychické nepohodě, prožíváme negativní emoce, zhorší se i naše zažívání. A platí to i zpětně - pokud máme dlouhodobě špatné zažívání, zhorší se psychika. (Je velmi podrobně popsána takzvaná osa "gut-brain").

Chronický zánět

Co je to ten zánět, o kterém se pořád mluví? Jde o přirozenou reakci imunitního systému těla na přítomnost cizorodé látky. Ať už jde o fyzické poškození těla - např nečistota v ráně, toxiny, škodlivé bakterie nebo jiné látky, které nemají co dělat v krevním oběhu nebo jinde v těle - buňky imunitního systému na přítomnost těchto látek začnou reagovat a potlačují je. To vyvolává např. lokální otok a podobně. Pokud je tento proces krátkodobý, je přirozený a prospěšný - pomocí něj je z těla vypuzena škodlivina. Při dlouhodobém pronikání různých škodlivin do těla však nastává takzvaný chronický zánět. Při něm už buňky imunitního systému začínají likvidovat nejen cizorodé látky, ale také vlastní zdravé buňky. Jednoduše řečeno, tělo začne v marném boji s přítomností cizí látky pomalu likvidovat sebe samo.

A tady se konečně dostáváme k nenasyceným mystným kyselinám skupiny omega-3. Ty v těle mimo mnohé jiné působí protizánětlivě. A jsou zodpovědné i za správnou funkci srdce a mozku. Důležité je, že si je lidské tělo není schopné samo syntetizovat, proto je nutná jejich dostatečná přítomnost ve stravě.

Důsledky

Chronický zánět v těle, o kterém tedy už víme, že může začít nedostatečným příjmeme základních mikronutrientů a špatným stavem zažívacího traktu, pak vede ke špatné kondici celého organismu. A postupně může vést i k rozvoji onemocnění.

Samozřejmě z toho také vyplývá, že pokud nemáme v pořádku zažívání, nemůžeme řádně využít žádné pokročilé doplňky stravy. Od základů nefungující organismus nemohou příliš ovlivnit, natož mu z dlouhodobého hlediska účinně pomoci. Zhoršený fyzický i psychický výkon můžeme krátkodobě vyvážit na příklad stimulanty, celkovému zhoršujícímu se stavu těla však ale ještě více uškodíme.

Jak z toho ven

Stačí si hlídat příjem zmíněných základních živin. Na prvním místě je samozřejmě pestrá strava. Vzhledem k postupně se snižujícímu obsahu důležitých látek v plodinách kvůli intenzivnímu zemědělství, můžou zejména u silně fyzicky i psychicky zatížených jedinců pomoci i doplňky stravy.

Autor článku: Tomáš Kouřil, redakce eFIA.cz

Reference:

Lukaski, H. (2004). Vitamin and mineral status: effects on physical performance. Nutrition. 20 (7-8), 632-644.

Fairfield KM, Fletcher RH (2002) Vitamins for chronic disease prevention in adults: scientific review. JAMA 287: 3116–3126

Thomas, D. (2003). A Study on the Mineral Depletion of the Foods Available to us as a Nation over the Period 1940 to 1991.
Nutrition and Health Journal. 17 (2), 85-115.

Saunders, J. Smith, T. Stroud, M. (2015). Malnutrition and undernutrition. Medicine. 43 (2), 112-118.

Kearney, J. (2010). Food consumption trends and drivers. Philosophical Transactions of the Royal Society B. 365 (1), 2793-2807

Cordain. L. Eaton, SB. Sebastian, A. Mann, N. Lindeberg, S. Watkins, BA. O'Keefe, JH. Brand-Miller, J. (2005). Origins and
evolution of the Western diet: health implications for the 21st century. The American Journal of Clinical Nutrition. 81 (2), 341-
354.

Brown, B. (2015) The Digestive Health Solution.