Mononenasycené mastné kyseliny

Popis: V přírodě se tuky vyskytují nejčastěji ve formě triacylglycerolů (TAG). Jedná se o estery třech mastných kyselin (tři acyly > triacyl) a alkoholického cukru glycerolu. V závislosti na typu obsažených mastných kyselin se vyvozuje mnoho vlastností, kterými daný tuk disponuje.

Mastné kyseliny dělíme na tři základní kategorie:

· nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA) · mononenasycené mastné kyseliny (MNMK neboli angl. MUFA) · polynenasycené mastné kyseliny (PNMK neboli angl. PUFA)

Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.

Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.

Mononenasycené mastné kyseliny

Mononenasycené mastné kyseliny obsahují jednu dvojnou vazbu.

Mastná kyselina Počet uhlíků Počet dvojných vazeb Poloha dvojné vazby Výskyt
palmitoolejová 16 1 C9 vejce, maso, ryby, mléčný tuk, makadamový a rakytníkový olej
olejová 18 1 C9 olivový, řepkový a slunečnicový olej, skořápkové ovoce, ryby, mléčný tuk
eruková 22 1 C13 řepkový olej, hořčičné semínko

Nejrozšířenější MNMK je kyselina olejová, jejíž vzorec můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)7 – CH = CH – (CH2)7 – COOH. Pokud se budeme držet značení kyselin dle klasifikace omega, můžeme říct, že palmitoolejová a olejová kyselina se řadí mezi omega-9 mastné kyseliny (dvojná vazba je na 9. uhlíku od methylového konce). Nutno podotknout, že nasycené a mononenasycené mastné kyseliny si tělo dokáže samo syntetizovat, proto není na jejich přívodu potravou závislé. Nicméně jejich příjem je i přesto důležitý.

Oproti nasyceným mastným kyselinám pomáhají mononenasycené mastné kyseliny příznivě regulovat hladinu dvou hlavních cholesterolových frakcí – LDL a HDL. Důležitým aspektem působení MNMK je snižování hladiny LDL cholesterolu a mírné navyšování HDL frakce, ačkoliv v porovnání s PNMK tyto hladiny ovlivňují MNMK méně. Pokud zůstaneme u tohoto srovnání s PNMK, výhoda mononenasycených mastných kyselin spočívá ve 100x nižší schopnosti oxidace, což je proces, kterému se v racionální výživě snažíme vyhnout, a to hlavně při skladování potravin. Dále jsou tyto mastné kyseliny stabilnější při styku s vnějšími vlivy (světlo, teplo, kyseliny…).

Příjem mononenasycených MK by měl tvořit 10 – 13 % z celkového denní energetické nálože.