Filozofie

 /

Kodex aliance
  1. 1. Na prvním místě je pro nás vždy zákazník a jeho informovanost, upřednostňujeme otevřený, etický přístup, se zaměřením na kvalitu a možnost přímé komunikace.
  2. 2. Upřednostňujeme zboží s jasným původem a seriózní historií značky.
  3. 3. Upřednostňujeme složení a funkčnost produktů před jednostranným zaměřením na cenu a chuť.
  4. 4. Upřednostňujeme maximální čistotu, jasný původ a ověřenou formu použitých surovin.
  5. 5. Upřednostňujeme produkty (kapsle, tobolky, instantní a tekuté formy) s minimalizovaným obsahem balastních aditiv, pojiv a umělých sladidel.
  6. 6. Upřednostňujeme seriózní značky investující do vývoje a složení před značkami zaměřenými na agresivní mass-marketing.
  7. 7. Upřednostňujeme značky/výrobce, které podporují zdravý a etický životní styl

Nutriční specialistka Hana Holišová: “Díky správné stravě se začnete cítit dobře.”

Hana Holišová má vystudovaný bakalářský obor nutriční terapeut a následně magisterský obor nutriční specialista. Letos si otevřela vlastní praxi v Zubří blízko Rožnova pod Radhoštěm. Povídali jsme si o tom, s čím se na ni lidé obrací, jakým způsobem jim pomáhá, a na co i v dospělém věku bohužel zapomínají.

 

Co všechno obnáší práce nutriční specialistky?

Vždycky lidem vysvětluju, že slovo specialista neznamená, že jsem snědla všechnu moudrost světa, ale že to je specializace na děti, dospělé i seniory, kterým pomáhám správně nastavit stravu, pohyb, a tak dále.

Chodí za vámi lidi, když už řeší nějaký konkrétní problém, třeba hubnutí, nebo spíš preventivně, že chtějí nějak nastavit stravování?

Většinou za mnou chodí ženy, z nichž některé chtějí vyloženě zhubnout nebo jen ozdravit jídelníček, jelikož je už nebaví stále jíst například chleba se šunkou. Mám i kojící maminky, které potřebují upravit stravu, protože jsou určitým způsobem omezené ve výběru potravin.

Mám i pány diabetiky. Jeden se moc snaží. Lékařka už mu dokonce řekla, že může vynechat i inzulin. Za to jsem moc ráda. Práce s takto nemocným klientem může být někdy složitější, co se kázně týká. Tento fakt mi potvrdila i endokrinoložka, se kterou tyto případy konzultuji. Dále v poradně často řeším vysoký cholesterol. Vysoký cholesterol nebolí a spousta klientů na něj příjde až po preventivním vyšetření krve.

Hledí lidé na prevenci?

Vůbec. A při tom jde o to nejdůležitější. Vždycky říkám – běžte nejdřív k lékaři na preventivní prohlídku. Každého, kdo za mnou přijde, posílám nejdříve na prevenci. Hodně lidi zapomíná na to, že si na prevenci mají dávat pozor i v dospělém věku. Mnoho lidí neví, že je potřeba chodit k obvodnímu lékaři co dva roky na preventivní prohlídku. Jak říkám, vysoký cholesterol nebolí a vyšší kyselina močová také ne, pokud jí v kloubech není už moc.

foto0371

A když se vrátíme k tomu diabetu? Jde to napravit jen pomocí stravy?

Dá se to upravit či zmírnit. Také záleží, jak se člověk choval před vypuknutím choroby. Pokud klient v minulosti konzumoval spoustu “nezdravých” potravin a pokrmů, projeví se to dříve nebo později na jeho zdraví. U diabetiků se snažím nastavit režim tak, aby měli na výběr širokou škálu potravin bohatých na vitamíny, minerální látky a na vlákninu. Důležité je, aby netrpěli hlady, a aby se kompenzovala jejich glykémie.

Velkou chybou u některých diabetiků je vynechání komplexních sacharidů ve svém jídelníčku. Mají mylnou představu, že přílohy jsou špatné a místo toho si dají velkou hromadu zeleniny a pouze maso. Tento postup není úplně vhodný, protože dojde ke snížení celkové energie a živin. Navíc spousta zeleniny zaplní břicho jen dočasně a může způsobit pocity plnosti.

Diabetes je vůbec čím dál častější onemocnění.

Ano. Spousta lidí se k tomu dopracuje nezdravým způsobem života. Dnes je běžné, že diabetes druhého typu mají i mladí lidé nebo dokonce i obézní děti, kterých přibývá.

Dnes všichni žijí ve stresu, nehledí na sebe, a pak jsou v pětatřiceti rozsypaní.

Takhle to taky pozoruju. Většinou, když mi klienti donesou záznam jídelníčku, tak je to občas docela nářez. V záznamu jsou většinou takové ty klasické potraviny, jako vysočiny, rohlíky… Například nedávno mi klient řekl, že na jídlo nemá čas. Takže když jde po městě, tak si koupí sladký croissant a pak celý den nejí. Takhle by to nemělo vypadat.

Takových lidí znám spoustu a většina z nich žije z velké části z fastfoodu.

Tak to je opravdu neštěští. Možná proto jsme na prvních příčkách s karcinomem tlustého střeva. Mnoho lidí nedbá na prevenci. Ať už jde o prevenci jídlem nebo o preventivní prohlídku u lékaře. Já už si připadám jako blázen, že o tom pořád mluvím, ale ono je to fakt důležité. Spousta onemocnění může vzniknout na základě nevhodného stravování a celkově na nezdravém způsobu života.

Všem doporučuji, nechat se proklepnout od hlavy až k patě, aby člověk věděl, jak na tom je. Myslím, že hodně lidí spoléhá na to, že se momentálně cití dobře, a tím pádem žádnou prevenci nevyhledávají. Nebo naopak jsou tací, kteří raději nejdou k lékaři, protože se bojí, že by jim lékař něco objevil.

A když vám klienti přinesou napsané, co jedli, jsou v tom upřímní? Poznáte to z toho?

Většinou jsou. To jde poznat, protože tam píšou vyloženě všechny neřesti – sladkosti. Ženy jsou většinou fér, napíšou mi úplně všechno a chtějí vědět, co dělaly špatně. A nově nastavený plán pěkně dodržují. Ale jsou i takové, které řeknou, že se jim váha ani nehla. A postupně z nich vypadne, že nešly cvičit, nebo že si nedávaly ty svačiny, co jsem jim do plánu napsala. Je to zkrátka o přístupu a odhodlání klienta.

Spousta lidi ještě kouří, že…

Jasně. A do toho ještě  alkohol. Spousta lidi se ptá – můžu večer to víno? Nebo pivko s kamarády? No nejspíš ne, když chceme redukovat hmotnost, tak si večer nebudeme dávat víno nebo pivo.

V téhle zemi je zkrátka s tím alkoholem asi trochu problém…

Je. Já třeba alkohol nepiju vůbec, jsem vždycky ta, co řídí…no a ty nepiješ? Ne, protože mi to nechutná a nebudu si to dávat jenom proto, že to pije většina. Je zvláštní, jak jsou lidi na alkohol upjatí. Pro mnoho lidí je odepření si alkoholu při hubnutí těžké.

Zrovna to pivo je kalorická bomba, že?

Jasně, vysoký obsah sacharidů, alkohol, který má taky energii. Neříkám jednou za čas přéležitostně, ale ne, aby to bylo denně. Upínat se na alkohol není podle mě úplně v pořádku. Navíc člověk by se měl umět bavit i bez opojných látek.

A zapojujete do plánů i cvičení a pohyb?

No jasně. Vždycky pro toho konkrétního člověka podle jeho potřeb. Pokud člověk v životě necvičil, tak s ním nepůjdu hned do posilovny. Takže jdeme do naší opravené sokolovny (smích) a tam děláme úplné základy cvičení s vahou vlastního těla. V případě, že klienti nemůžou na tréninky kvůli financím, doporučím jim cvičení na doma. Pro začátek stačí základy jógového nebo pilatesového cvičení pro počáteční protažení a lehké zpevnění. Doma se dá cvičit i za pomocí židlí, stolu, smetáku, naplněných pet lahví.  Hodně žen má špatné držení těla vlivem zaměstnání nebo nedostatku cvičení. Většinou jde o vypouklé břicho ven, kulatá záda, a tak dále…je to špatné, protože tyto problémy mohou například za bolest zad či krční páteře.

A vždycky první, co doporučuju, je chůze. Chůze a trekingové hole. Bydlíme na Valašsku, kde jsou kopce, takže jít ven. Což funguje motivačně. Lidi ujdou nějaký kus, zjistí, že jim klesla hmotnost, tak ujdou větší. Začne je to bavit a přejdou od hůlek k nějakému poklusu. Což je super.

U obézního člověka i taková malá změna udělá obrovský pokrok. A když k tomu ještě změní stravování, tak už se opravdu začne něco dít, ty kila jdou dolů.

S tím držením těla je to fakt problém…když třeba sedíte pořád v kanceláři a nehýbete se, tak přijdou problémy poměrně rychle…

Ano. Já vím z vlastní zkušenosti, že jakmile je člověk třeba jen týden nemocný, tak najet po tom na trénink 3x týdně je strašně těžké. Síla klesá strašně rychle. A to se snažím stravu dodržovat, ale síla jde stejně dolů. Ten, kdo necvičí vůbec, ochabuje. Pravidelný pohyb je zkrátka potřeba, neobejdete se bez něj.

A řešíte s klienty i motivaci? Nebo čistě jen připravujete plány?

Nenene, mluvím s nimi. O tom, co je vede ke mně do poradny, co je žene za změnou životního stylu. Stane se třeba, že už i dítě řekne – maminko, něco se sebou udělej. A maminka si najednou uvědomí, že by asi měla. Jde o pěkný příklad zpětné vazby. Nedávno si klientka v poradně uvědomila, že je nutné změnit dosavadní život potom, co uviděla své procento celkového i útrobního tuku. Pro ni překvapivé výsledky z měřícího stroje ji přiměly něco se sebou udělat. Pravda je ale taková, že obětovala celý život dětem. Veškerý čas věnuje jim – ze školy, do školy, kroužky, a nemá vůbec čas na sebe. Jak zjišťuju, tento podobný styl života má spusta maminek. Myslím, že by měly maminky na sebe více myslet, protože maminky jsou potřeba nejen v dětství.

A jak přesně funguje ten měřící přístroj?

Je to založené na odporu tkání. Každá tkáň, tuková nebo svalová, má nějaký odpor, a ten stroj to umí změřit. Měření se dá trochu ovlivnit hydratací nebo menses. Estrogen totiž váže vodu a proto jsou ženy většinou nateklé a pak se diví, že mají víc kilo nebo tuku. Jenže záleží na fázi cyklu. Takže je dobré si to vypočítat a přijít jindy.

foto0403

A nejvíc tedy chodí maminky?

Ano, maminky tvoří většinu. A většinou je to tak, že pro rodinu dělají všechno. Tatínek je sice ten, co vydělává peníze, ale mamka krmí, vodí do školky, do školy, do kroužků, a tak dále. A to není úplně dobře, protože i maminky jsou taky jenom lidi a potřebují na sebe čas. Aby mohly pro rodinu fungovat, tak si musí udělat čas i samy na sebe.

A vodí k vám i svoje děti?

Ano vodí. Mám děti v pubertě většinou. Buď jde o malé sportovce nebo o dětskou obezitu či poruchu příjmu potravy. Poslední dva zmíněné problémy jsou docela složité na vyřešení. Dětskou obezitu zvládáme s klientkou dobře, protože pochopila jak se správně stravovat a jak si chystat krabičky do školy. Což mě velmi těší a její pokroky mi dělají obrovskou radost. U poruch příjmu potravy je to složitější v tom, že obvykle nejde jen o stravovací problém, ale o psychiku. Takže přichází na řadu také konzultace s psychoterapeutem.

Myslíte si, že porucha příjmu potravy je pořád ještě tak velký problém?

Řekla bych, že ano, je. A největší problém, který vidím, je ve fotkách, které nám nabízí sociální sítě. Teď je veliký boom ve fitness a všechny chtějí být bikini fitness. Já jsem si taky prošla připravou a závodama, ale byly to asi moje první a poslední.

Už to není o sportu, ale o tom, ukázat zadek a prsa. A všechno umělé. Vytratilo se tam to, že si jdu zamakat, abych dokázala pokořit sama sebe. A ne se takhle ukazovat na odiv druhým, to mi přijde strašné.

Když se podíváte na jakékoliv sociální sítě, tak jsou tam samé vystrčené zadky a těm holkám jde pomalu vidět až…někam. No a pak jsou tady mladé holky, které se v tom zhlídnou a potom to končí, jak to končí.

A kdyby tyhle holky viděly, co všechno za přípravou na soutěž je….

Já se snažím dívkám vysvětlit, jak jsem si tím prošla já. Že jsem šla z holky, co byla krev a mlíko do stavu, kdy jsem měla ještě o deset kilo míň než teď, byla jsem vyrýsovaná jen na ten den D. Pak jsem si dala sacharidové jídlo a otekla jsem a svaly nebyly už tak viditelné. Snažím se jim vysvětlit, že to nebyla jednoduchá cesta. Ale jak říkám, u dívek s poruchou příjmu potravy jde z velké části i o psychiku a celkový přístup rodiny k problému.

A co se těm holkám přepne v hlavě?

Důvodů je asi spousta, ale jak to poslední dobou pozoruju, myslím si, že jde o fitness boom. Mladé dívky chtějí vypadat jako vyrýsované sportovkyně z časopisu nebo ze sociálních sítí. A navíc dnešní působení internetu a přeinformovanosti je velmi silné. Takže není problém kopírovat diety a tréninky sportovců. Když si k tomu všemu přidáme nějaký psychický problém nebo neshody v rodině dospívající dívky, může se zadělat na pořádné neštěstí.

A co se týče toho, kde pořizovat jídlo. Dá se třeba rozumně nakoupit v běžném supermarketu?

Ano, já na tom zakládám své stravovací plány. Samozřejmě zmiňuju třeba i nějaké bezlepkové mouky, nebo když člověk cvičí, tak protein, ať se pořád nekrmí jen sýrama a tvarohem. Základ stravovacího plánu udělám z běžných potravin a k tomu přidám něco navíc, například rostlinné zdroje bílkovin, tofu tempeh, luštěniny, nebo bílkového šmakouna, aby lidi nebyli pořád jen na masu. Ze stravovacího plánu si může klient vybrat, co chce, ale měl by dodržovat velikost porcí. Má to i dobrou edukační funkci, protože lidi pochopí, co všechno si můžou vybrat a nestresuje je to, že si v pondělí musí dát takový nebo makový chleba.

Spousta lidí má pocit, že se musí pustit do nějaké zázračné ozdravující diety, které jsou většinou naopak spíš škodlivé, a vůbec si neuvědomuje, že tudy cesta nevede.

Ano, to je první otázka, když klienti přijdou na konzultaci – budete mi doporučovat ty hubnoucí koktejly? Nebudu. Nebo nedávno se klientka při listování plánu divila, že jsem jí tam napsala obyčejný chléb. Protože v minulosti byla u nějaké jiné poradkyně, a ta zase doporučovala jen kváskový chleba a nic jiného.

Já se snažím dát do stravovacího plánu vše ze základních potravin – i kváskové chleby nebo ty lisované ze semínek. Ale vždy říkám, střídejte to, nejezte pořád to samé. A to platí o všem – střídejte i oleje, které si třeba dáváte do salátu, a to je ta pestrost, o které mluvím, a na kterou lidi zapomínají.

Jídlo má být potěšení, má to být radost. A lidi to pak i baví, někdy mi pak posílají fotky, co si upekli, uvařili, teď jsem třeba vydala kuchařku, takže berou recepty i tam.

Věčné téma množství sacharidů a bílkovin – jaký je váš recept?

Samozřejmě, když chce člověk zhubnout, tak sacharidy stáhnu, ale vždycky tam nějaké nechám i na tu večeři. To se sice spousta lidí diví, proč nechávám sacharidy na večer, ale já jich tam nedávám tolik, aby to mělo nějaký špatný vliv. Jednak to má psychologický efekt, že si klienti  mohou dopřát kousek pečiva nebo rýže. Při redukci většinou lehce navýším bílkoviny. Ne moc, vždy podle kondice a zdravotního stavu klienta. Po nějaké době sledujeme, jak tělo na stravování reaguje a diskutujeme, jestli se člověk cítí dobře. Když klienti řeknou, že se začali po dodržování plánu cítit dobře a jsou plní energie, v ten moment mám obrovskou radost a vím, že se to podařilo.

 

Autor článku: Tomáš Kouřil