D-ribóza obnovuje zásoby ATP ve svalových buňkách

Obnova zásob buněčné energie

D-ribóza je součástí struktury ATP, hlavního zdroje energie pro buňky. Proto se výzkum zaměřil na možnosti navýšení zásob ATP díky suplementaci D-ribózy. Účastníci jedné studie absolvovali intenzivní tréninkový program zahrnující 15 cyklistických sprintů o maximální intenzitě dvou sprintů denně po dobu jednoho týdne. Po skončení tréninkového programu bylo účastníkům podáváno 17 gramů D-ribózy třikrát denně po dobu tří dnů nebo placebo. Během těchto tří dnů byly sledovány hladiny ATP ve svalech a následně byl proveden další test zahrnující cyklistický sprint.

Výsledky studie ukázaly, že u skupiny užívající D-ribózu došlo během tří dní k obnovení hladiny ATP na normální úroveň, zatímco u skupiny užívající placebo byly hladiny snížené. Během zátěžového testu však mezi jednotlivými skupinami nebyly pozorovány žádné rozdíly. Užívání D-ribózy tak může mít pozitivní vliv na obnovu zásob ATP ve svalových buňkách, ale přímý vliv na sportovní výkonnost zatím nebyl prokázán. [1]

Zlepšení srdečních funkcí u osob s kardiovaskulárními chorobami

Výsledky studií naznačují, že by D-ribóza (díky tomu, že je nezbytná pro tvorbu ATP) mohla podporovat produkci energie v srdečním svalu. [2,3] Studie, v rámci které bylo pacientům s ischemickou srdeční chorobou podáváno 60 gramů D-ribosy denně, prokázala zlepšení schopnosti srdce tolerovat nízký průtok krve během cvičení. [4]

Při další studii bylo u pacientů se stejným onemocněním při podávání 15 gramů D-ribosy pozorováno zlepšení funkcí některých srdečních komor a celkové zvýšení kvality života. [5]

Podle dostupných studií by tak D-ribosa mohla mít potenciál pro zlepšení metabolismu a funkce srdce u osob trpících kardiovaskulárními chorobami.

Snížení bolesti při fibromyalgii a dalších onemocněních

Některá bolestivá onemocnění, jako například fibromyalgie (chronická bolest svalů), mohou souviset s energetickým metabolismem, proto se některé studie zaměřili na možnost zmírnění bolesti prostřednictvím podávání D-ribózy.

V rámci jedné studie bylo 41 osobám trpícím fibromyalgií nebo chronickým únavovým syndromem podáváno 15 gramů D-ribózy denně po dobu 17 až 35 dnů. U pacientů bylo zaznamenáno subjektivní snížení intenzity bolesti, zlepšení spánku, energie, mentálních funkcí a celkové kvality života. Je však potřeba poukázat na fakt, že tato studie nezahrnovala žádnou kontrolní skupinu a pacienti byli předem informováni, že jim bude podávána D-ribóza. V důsledku toho mohly být pozitivní výsledky ovlivněny placebo efektem. [6] Podobné výsledky potvrdila i další případová studie, které se účastnily ženy trpící fibromyalgií. [7]

I když dostupné studie naznačují možný pozitivní vliv D-ribózy při léčbě bolestivých onemocnění, jako je fibromyalgie, nemáme zatím k dispozici dostatek důkazů pro vyvození jakýchkoliv definitivních závěrů. V této oblasti bude potřeba ještě další kvalitní výzkum.

Sportovní výkonnost

Vzhledem k důležité roli D-ribózy v oblasti buněčné energie byl zkoumán také její potenciál k podpoře sportovního výkonu. Některé studie pozorovaly zlepšení sportovní výkonnosti a produkce energie u osob se specifickými onemocněními, jiné sledovaly zvýšení výkonu u zdravých jedinců s nízkou úrovní kondice. Například při podávání 10 gramů D-ribózy byl u účastníků studie s nižší úrovní kondice pozorován zvýšený výkon a nižší míra vnímané námahy. [8]

U zdravých jedinců v dobré fyzické kondici však zlepšení výkonu nebylo pozorováno. Jedna studie dokonce vykázala u skupiny užívající D-ribózu menší zlepšení než u kontrolní skupiny, které byla podávána dextróza. [9]

Celkově tak lze konstatovat, že D-ribóza může mít pozitivní účinky na výkonnost u osob trpících celkovým vyčeráním, určitými onemocněními, u těch se špatnou kondicí nebo u jedinců, kteří se zotavují po nemoci nebo úrazu. Přínos pro zdravé jedince v dobré kondici však zatím nebyl studiemi potvrzen.

Podpora svalových funkcí při genetických poruchách

D-ribosa může přinášet pozitivní účinky při některých genetických poruchách. Genetická porucha označovaná jako MAD (deficience myoadenylát deaminázy) způsobuje po fyzické aktivitě únavu, bolest svalů a křeče. Několik případových studií zaznamenalo u osob s touto poruchou při podávání D-ribosy zlepšení funkce svalů. [10,11] Další menší studie pozorovala u pacientů s MAD po užití D-ribosy menší ztuhlost a snížený výskyt křečí. [12] Přestože některé výsledky vypadají slibně, stále chybí více důkazů, které by potvrzovaly pozitivní přínos suplementace D-ribosy při MAD. Zařazení doplňků obsahujících D-ribosu proto vždy konzultujte se svým lékařem.

Dávkování a vedlejší účinky

Obecně bylo při studiích zkoumajících D-ribosu zaznamenáno minimum vedlejších účinků. Dávky kolem 10 gramů jsou bezpečné a u zdravých dospělých jedinců jsou dobře tolerovány. V některých studiích byly užívány vyšší dávky dosahující až 60 gramů D-ribosy denně. I takto vysoké dávky byly dobře tolerovány a nebyly zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.

Závěrem

D-ribosa na rozdíl od ostatních sacharidů neslouží pouze jako palivo, ale je i jednou ze stavebních jednotek DNA nebo ATP. Po intenzivním tréninku může doplnění D-ribosy pomoci s obnovením hladin ATP a zajistit tak dostatek energetických zásob pro vaše buňky. D-ribosa může mít také pozitivní účinky u osob trpících kardiovaskulárními onemocněními, fibromyalgií, chronickým únavovým syndromem nebo některými genetickými poruchami. Celkově se jedná o sacharid, který má významnou roli v rámci energetického metabolismu a bude zajímavé sledovat další studie, které mohou lépe odhalit vliv D-ribosy na zdraví nebo sportovní výkonnost.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

1. Effect of ribose supplementation on resynthesis of adenine nucleotides after intense intermittent training in humans. Y. Hellsten, L. Skadhauge, and J. Bangsbo. American Journal of Physiology-Regulatory, Integrative and Comparative Physiology 2004 286:1, R182-R188.
2. Shecterle LM, Terry KR, St Cyr JA. The patented uses of D-ribose in cardiovascular diseases. Recent Pat Cardiovasc Drug Discov. 2010;5(2):138-142. doi:10.2174/157489010791515241.
3. Pauly, D. F., & Pepine, C. J. (2000). D-Ribose as a Supplement for Cardiac Energy Metabolism. Journal of Cardiovascular Pharmacology and Therapeutics, 5(4), 249–258.
4. Pliml W, von Arnim T, Stablein A, Hofmann H, Zimmer HG, Erdmann E: Effects of ribose on exercise-induced ischaemia in stable coronary artery disease. Lancet. 1992, 340 (8818): 507-10. 10.1016/0140-6736(92)91709-H.
5. Omran, H., Illien, S., MacCarter, D., St. Cyr, J. and Lüderitz, B. (2003), D ‐Ribose improves diastolic function and quality of life in congestive heart failure patients: a prospective feasibility study. European Journal of Heart Failure, 5: 615-619.
6. Jacob E. Teitelbaum, Clarence Johnson, and John St. Cyr.The Journal of Alternative and Complementary Medicine.Nov 2006.857-862.
7. Gebhart, B. and Jorgenson, J.A. (2004), Benefit of Ribose in a Patient with Fibromyalgia. Pharmacotherapy: The Journal of Human Pharmacology and Drug Therapy, 24: 1646-1648.
8. Seifert, J.G., Brumet, A. & St Cyr, J.A. The influence of D-ribose ingestion and fitness level on performance and recovery. J Int Soc Sports Nutr 14, 47 (2017).
9. Dunne L, Worley S, Macknin M. Ribose versus dextrose supplementation, association with rowing performance: a double-blind study. Clin J Sport Med. 2006;16(1):68-71.
10. Patten BM. Beneficial effect of D-ribose in patient with myoadenylate deaminase deficiency. Lancet. 1982;1(8280):1071.
11. Zöllner N, Reiter S, Gross M, et al. Myoadenylate deaminase deficiency: successful symptomatic therapy by high dose oral administration of ribose. Klin Wochenschr. 1986;64(24):1281-1290.
12. Wagner DR, Gresser U, Kamilli I, Gross M, Zöllner N. Effects of oral ribose on muscle metabolism during bicycle ergometer in patients with AMP-deaminase-deficiency. Adv Exp Med Biol. 1991;309B:383-385.