Lecitin

Lecitin jako všestranný revitalizér pro tělo i mysl

Pokud pročítáte složení potravin, nejspíše jste se setkali s lecitinem jako potravinářskou přísadou. Používá se jako emulgátor, který pomáhá ke smíchání tuků a vody a zabraňuje separaci jednotlivých částí směsi.

Lecitin jako všestranný revitalizér pro tělo i mysl

Lecitin se skládá z cholinu, mastných kyselin, glycerolu glykolipidů fosfolipidů, kyseliny fosforečné a triglyceridů. Přirozeně se nachází v lidském těle i velkém množství živočišných a rostlinných zdrojů. Mezi nejčastější zdroje lecitinu patří sójové boby, slunečnice nebo vaječné žloutky. Nachází se také v potravinách jako je maso, mořské plody nebo mléčné výrobky. V tomto článku se zaměříme na využití této látky jako doplňku stravy, má totiž řadu zajímavých benefitů.

Účinky lecitinu

Snižuje hladinu cholesterolu

Jedním z nejznámějších zdravotních přínosů lecitinu je jeho pozitivní vliv na hladinu cholesterolu. Studie ukazují, že pravidelný příjem lecitinu může již během dvou měsíců snížit celkovou hladinu cholesterolu až o 42 procent a hladinu LDL cholesterolu o více než 56 procent. [1]

Některé výzkumy navíc naznačují, že lecitin může pomáhat zvyšovat hladinu prospěšného HDL cholesterolu a přispívat k odstraňování mastných usazenin z tepen. [2]

Zlepšuje zažívání

Lecitin může být prospěšný v případě problémů s trávicí soustavou, jako je ulcerózní kolitida, Crohnova choroba nebo syndrom dráždivého střeva. Přibližně 70 procent fosfolipidů ve střevní sliznici je tvořeno lecitinem. Lecitin tak může napomáhat s tvorbou ochranné bariery, která brání vniknutí škodlivých bakterií.

Podle dostupných studií je u pacientů s ulcerózní kolitidou tato fosfolipidová ochranná bariéra až o 70 procent slabší než u zdravých jedinců, což umožňuje šíření nebezpečných mikrobů a zvyšuje riziko zánětu střeva. Přestože je výzkum stále omezený, naznačuje, že suplementace lecitinu by u osob trpících těmito obtížemi mohla mít pozitivní účinky na celkové zdraví trávicího traktu. [3]

Podporuje kojení

Ucpané mléčné kanálky jsou u mnoha kojících žen poměrně běžným problémem. Vyznačují se zarudnutím a otokem, mohou být bolestivé a obtížně řešitelné. V nejhorším případě mohou vést až k rozvoji mastitidy (infekce prsu). Mnoho odborníků doporučuje ženám s opakujícím se výskytem ucpaných mléčných kanálků právě užívání lecitinu. Ten může pomoci snížit viskozitu mateřského mléka a tím zabránit dalšímu ucpávání. [4]

Pečuje o vaši pokožku

Podíváte-li se na etiketu v podstatě jakéhokoliv produktu péče o pleť, ve složení najdete nějakou z forem lecitinu. Tato látka má totiž zvláčňující a změkčující účinky a je tak účinná při problémech se suchou a podrážděnou pokožkou. V kombinaci s dalšími přísadami na zklidnění pokožky může být topická aplikace lecitinu prospěšná při léčbě ekzémů nebo atopické dermatitidy. Pro potvrzení účinků lecitinu na celkové zdraví pokožky bude však potřeba ještě další výzkum. [5]

Optimalizuje mozkové funkce

Lecitin je bohatým zdrojem cholinu, který je klíčový pro různé aspekty lidského zdraví. Cholin je mimo jiné prekurzorem acetylcholinu, neurotransmiteru, který je důležitý pro správné fungování paměti a učení.

Studie publikovaná v American Journal of Clinical Nutrition zjistila, že vyšší příjem cholinu byl spojen se zlepšením kognitivních funkcí. [6] Jiná studie prokázala, že doplnění cholinu vedlo ke zlepšení paměti u starších osob se špatnou pamětí. [7]

Posiluje imunitu

Výzkum na krysách ukázal, že by lecitin mohl posilovat imunitní funkce. U diabetických potkanů došlo při podávání lecitinu ke zvýšení aktivity makrofágů (imunitní buňky, které pohlcují cizorodé částice a mikroorganismy) o 29 procent. Zároveň byl u nediabetických krys pozorován 92procentní nárůst počtu lymfocytů (bílé krvinky klíčové pro fungování imunitního systému). Tyto výsledky naznačují, že alespoň u krys by mohl mít lecitin imunomodulační účinky. Pro zjištění role lecitinu v rámci lidské imunity bude ale i zde nezbytný další výzkum. [8]

Pomáhá tělu vyrovnat se s fyzickým i psychickým stresem

Lecitin obsahuje fosfatidylserin, což je běžný fosfolipid, který pomáhá tvořit část buněčných membrán rostlin a zvířat. Tato látka ovlivňuje stresové hormony kortizol a adrenokortikotropní hormon (ACTH) a pomáhá tlumit reakci organismu na stres.

Vědci zkoumali vliv kyseliny fosfatidové a fosfatidylserinu (kombinace označována jako PAS) na hladiny stresových hormonů ACTH a kortizolu a celkovou úroveň stresu. Byly porovnávány dávky PAS o velikostech 400, 600 a 800 mg. Vědci zjistili, že PAS může mít významné účinky na lidskou psychiku a zároveň, že je tento efekt závislý na velikosti dávky. Jako ideální dávka se jevilo 400 mg PAS. Tato dávka byla pro snižování hladin stresových hormonů v krevním séru účinnější než vyšší dávky.

Tato studie naznačuje, že by vybrané složky lecitinu mohly mít pozitivní účinek na tlumení stresu a mohly by být dokonce využity při léčbě poruch souvisejících se stresem. [9]

Prevence osteoporózy

Přestože se výsledky studií rozcházejí, naznačují, že by sójový lecitin mohl působit jako prevence osteoporózy. Obsahuje totiž izoflavony, konkrétně glykosidy, které mohou pomáhat posilovat kosti. Podle vědců by tak mohl sójový lecitin potenciálně snižovat rychlost úbytku kostní hmoty a riziko zlomenin. Zatím jsou však tyto domněnky podloženy pouze epidemiologickou studií, podle které je u starších asijských žen menší výskyt zlomenin kyčle dáván do souvislosti s vyšší konzumací sójových produktů. [10] Bude tedy zajímavé sledovat, jestli tyto účinky potvrdí i další studie.

Ulevuje od příznaků menopauzy

Studie z roku 2018 ukazuje, že by lecitin mohl pomoci zlepšit celkovou vitalitu a hladiny krevního tlaku u žen s příznaky menopauzy. Randomizovaná, dvojitě zaslepena, placebem kontrolovaná studie zahrnovala celkem 96 žen ve věku 40 až 60 let, kterým byl denně po dobu 8 týdnů podáván lecitin v dávce 1200 nebo 600 mg, případně placebo. U skupiny s vyšší dávkou lecitinu bylo ve srovnání se zbývajícími dvěma skupinami pozorováno znatelnější zlepšení symptomů únavy, diastolického krevního tlaku a indexu kotník/paže (slouží k měření ztuhlosti tepen). [11]

Sójový, vaječný nebo slunečnicový lecitin?

Lecitin může pocházet z různých zdrojů. Mezi ty nejběžnější patří sója, slunečnice a vaječné žloutky. Všechny tři mají srovnatelné zdravotní účinky, přesto mezi nimi mohou být určité rozdíly.

Sójový lecitin je nejčastěji se vyskytující formou. Nemusí se však vždy jednat o nejlepší volbu, protože v některých případech může být vyráběn z geneticky modifikovaných sójových bobů. Je tedy třeba vybírat kvalitního výrobce. Sója zároveň patří mezi poměrně silné alergeny. Nicméně výzkumy ukazují, že sójový lecitin neobsahuje velké množství sójového proteinu, který je většinou důvodem alergické reakce. V příp

Lecitin z vaječného žloutku nemusí být vhodný pro ty, kteří se stravují vegansky nebo chtějí minimalizovat příjem živočišných produktů. Podobně jako u sójového lecitinu mohou být během jeho extrakce v některých případech užívány agresivní chemikálie.

Slunečnicový lecitin se jeví jako nejlepší volba. Je veganský, nealergenní, bez GMO a při jeho výrobě se využívají šetrnější metody extrakce bez použití škodlivých chemikálií.

Závěrem

Lecitin je bezpečný doplněk výživy bez závažnějších vedlejších účinků. Může být vhodnou alternativou pro jedince, kteří chtějí zlepšit svou hladinu cholesterolu, podpořit kognitivní funkce nebo pečovat o svou pokožku. Některé studie naznačují, že by lecitin mohl mít i další zdravotní benefity jako je podpora imunity, prevence osteoporózy nebo pomoc při zvládání stresu. V budoucnu tak pravděpodobně můžeme očekávat další studie, které nám podrobněji odhalí, jak může lecitin napomoci k optimálnímu fungování našeho organismu.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

1. Mourad AM, de Carvalho Pincinato E, Mazzola PG, Sabha M, Moriel P. Influence of soy lecithin administration on hypercholesterolemia. Cholesterol. 2010;2010:824813. doi:10.1155/2010/824813

2. Sirtori CR, Zucchi-Dentone C, Sirtori M, et al. Cholesterol-lowering and HDL-raising properties of lecithinated soy proteins in type II hyperlipidemic patients. Ann Nutr Metab. 1985;29(6):348-357. doi:10.1159/000176991

3. Stremmel W, Gauss A. Lecithin as a therapeutic agent in ulcerative colitis. Dig Dis. 2013;31(3-4):388-390. doi:10.1159/000354707

4. Lavigne V, Gleberzon BJ. Ultrasound as a treatment of mammary blocked duct among 25 postpartum lactating women: a retrospective case series. J Chiropr Med. 2012;11(3):170-178. doi:10.1016/j.jcm.2012.05.011

5. Marini A, Reinelt K, Krutmann J, Bilstein A. Ectoine-containing cream in the treatment of mild to moderate atopic dermatitis: a randomised, comparator-controlled, intra-individual double-blind, multi-center trial. Skin Pharmacol Physiol. 2014;27(2):57-65. doi:10.1159/000351381

6. Poly C, Massaro JM, Seshadri S, et al. The relation of dietary choline to cognitive performance and white-matter hyperintensity in the Framingham Offspring Cohort. Am J Clin Nutr. 2011;94(6):1584-1591. doi:10.3945/ajcn.110.008938

7. Spiers PA, Myers D, Hochanadel GS, Lieberman HR, Wurtman RJ. Citicoline improves verbal memory in aging [published correction appears in Arch Neurol 1996 Oct;53(10):964]. Arch Neurol. 1996;53(5):441-448. doi:10.1001/archneur.1996.00550050071026

8. Miranda DT, Batista VG, Grando FC, et al. Soy lecithin supplementation alters macrophage phagocytosis and lymphocyte response to concanavalin A: a study in alloxan-induced diabetic rats. Cell Biochem Funct. 2008;26(8):859-865. doi:10.1002/cbf.1517

9. Hellhammer J, Fries E, Buss C, et al. Effects of soy lecithin phosphatidic acid and phosphatidylserine complex (PAS) on the endocrine and psychological responses to mental stress. Stress. 2004;7(2):119-126. doi:10.1080/10253890410001728379

10. Zheng X, Lee SK, Chun OK. Soy Isoflavones and Osteoporotic Bone Loss: A Review with an Emphasis on Modulation of Bone Remodeling. J Med Food. 2016;19(1):1-14. doi:10.1089/jmf.2015.0045

11. Hirose A, Terauchi M, Osaka Y, Akiyoshi M, Kato K, Miyasaka N. Effect of soy lecithin on fatigue and menopausal symptoms in middle-aged women: a randomized, double-blind, placebo-controlled study. Nutr J. 2018;17(1):4. Published 2018 Jan 8. doi:10.1186/s12937-018-0314-5