Inzulinová rezistence

Inzulinová rezistence je stav, při kterém buňky organismu postupně ztrácejí citlivost na hormon inzulin. Inzulin za normálních okolností umožňuje glukóze přecházet z krevního oběhu do buněk, kde slouží jako zdroj energie. Pokud buňky na inzulin reagují méně efektivně, musí slinivka břišní produkovat stále větší množství tohoto hormonu, aby udržela hladinu krevního cukru v normálním rozmezí. Dlouhodobě zvýšené hladiny inzulinu mohou souviset s ukládáním tělesného tuku, zvýšenou chutí k jídlu, kolísáním energie, poruchami metabolismu a vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu. Inzulinová rezistence se často rozvíjí nenápadně po mnoho let a bývá úzce spojena s nadváhou, nedostatkem pohybu, chronickým stresem a dlouhodobě nevhodnými stravovacími návyky.